04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Přesun legionářské roty Nazdar do první bojové akce, kterou byla bitva u Arrasu.
Říkalo se jim „mlátičky“. Členové represivních složek komunistického režimu zasahovali proti demonstrantům za minulého režimu. Podívejte se na příběhy tří lidí, kteří byli aktéry i zásahu 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Jan Slezák, Jiří Laňka a Milan Danišovič vzpomínají a hodnotí své působení ve Sboru národní bezpečnosti.
Od roku 1960 byla v československé ústavě zakotvena tzv. vedoucí úloha Komunistické strany Československa. Členství v ní znamenalo mít výhody pro sebe a svoji rodinu na všech úrovních, zvláště po srpnové okupaci v roce 1968 v období tzv. normalizace. V mnoha vedoucích pozicích se nestraník zkrátka nemohl ocitnout. Strana rozhodovala o všem.
Na 20. výročí vzniku samostatného Československa se chystaly velké oslavy. S rokem 1938 však přišla mnichovská dohoda a veřejné oslavy byly zrušeny. Po německé okupaci byl zrušen státní svátek jako takový, nicméně 28. října 1939 proběhla v Praze velká demonstrace. Další protesty pak proběhly 17. listopadu, kdy došlo k popravě českých studentů a uzavření vysokých škol. Až do osvobození si 28. říjen připomínal především zahraniční odboj, např. Benešovými projevy vysílanými z exilu.
Unikátní motorový železniční vůz Slovenská strela představoval v éře první republiky přelom v dopravních možnostech. V roce 2021 proběhla jeho kompletní rekonstrukce. Návštěvníci si tak mohou dnes vůz prohlédnout v Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici. Tam během svého putování po Moravskoslezském kraji zavítal i herec Josef Polášek, který nás společně s ředitelem muzea provede po stručné historii i technických parametrech tohoto legendárního vozu, jehož rychlost překonalo až Pendolino.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena nespokojenost poddaných s robotou a selské bouře v 17. století, zejména pak povstání Chodů v roce 1693.
Historie dobývání drahých kovů u nás je spjata nejprve s Kelty, kteří je nacházeli zejména v říčních tocích. Rýžování zejména zlata končí kolem roku 1000, kdy se tento způsob získání drahého kovu už nevyplácel. Začalo se s hlubinným dobýváním. Významnými lokalitami bylo Jílové, Kutná Hora, na Moravě, například Zlaté Hory.
12 813
722
4 388
1 219
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.