04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Ukázka obsahuje němé filmové záběry příjezdu T. G. Masaryka do Prahy. Nejprve vidíme jeho zastávku v Táboře, poté už následují záběry z Prahy – zaplněné centrum s davy lidí, kteří Masaryka přišli přivítat. Ukázka dále sleduje jeho cestu městem od Wilsonova nádraží až na Staroměstské náměstí. V záběrech je patrný ozbrojený doprovod, jásající davy na Václavském náměstí i nevlídné počasí, které tehdy panovalo.
Ukázka z dokumentárního filmu Místa ticha o vypálení Českého Malína. V ukázce se divák dozví jak stručné informace o volyňských Češích a historii Českého Malína, tak také průběh událostí ze dne 13. 7. 1943, kdy byli obyvatelé obce vyvražděni. Ukázka je složena z dobových záběrů, výpovědí pamětníků, historiků a psychiatričky. Ukázka je vhodná pro střední školy, je emocionálně náročná.
Třetím prezidentem Československa byl v listopadu roku 1938 zvolen právník Emil Hácha. Okolnosti volby i historické pozadí konce třicátých let odhaluje diskuse historiků z pořadu Historie.cs.
Video pojednává o českých námořnících na Jadranu. V roce 1914 museli i oni narukovat a stali se námořními vojáky. Během války zažívali drastické životní podmínky spíše než bojové nasazení, a i proto je ostatní legionáři po válce nechtěli přijmout do svých řad.
V roce 1929 došlo ke krachu na newyorské burze. V druhé polovině roku 1930 plně zasáhla i československý průmysl. Výrazně se dotkla zejména průmyslového pohraničí, kde většina obyvatelstva a průmyslu byla německá. Důsledkem byl i pozdější příklon k separatistickým stranám. Podívejte se na tyto události pohledem příkladu firmy Kunert a synové (dnešní Elite) ve Varnsdorfu.
Reportáž ze zpravodajského pořadu Aktuality z roku 1990 informovala diváky o problémech prvních soukromých podnikatelů v Československu. Ti se potýkali nejen s tím, jak si opatřit vstupní kapitál či jak získat potřebná úřední povolení, ale také s útoky veřejnosti. Podívejte se se svými žáky na archivní záběry a zkuste zhodnotit, kdo měl být hlavním nepřítelem podnikání v tehdejším Československu.
Dobová reportáž z prvního celostátního sjezdu družstevníků, který se konal v roce 1953 v Praze. Zúčastnilo se ho více než 5000 zemědělců, kteří zde jednomyslně schválili družstevní stanovy. Násilná kolektivizace venkova pokračovala ještě dlouhá léta.
Zakoupením nákladní lodě Republika v roce 1952 byl položen základ české námořní flotily. Postupně se flotila pod československou vlajkou rozrůstala. Dobrodruzi ze země bez moře jezdili po celém světě, přepravovali různý náklad a finančně se tomuto podniku velmi dařilo. Ztrátový nebyl historicky nikdy. Velký zisk vykazoval i v roce 1992, kdy byl zařazen do kuponové privatizace. Čtrnáct lodí bylo ale nakonec prodáno a stovky námořníků se ocitly ze dne na den bez práce.
13 600
866
4 825
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.