04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Západní hranice Československa se po druhé světové válce a zejména po únoru 1948 stala hranicí mezi dvěma světy. Hranice byla vojensky střežena až do roku 1989. Jak fungovala železná opona a jak se přes ni lidé dostávali? Podívejte se na historii ochrany státní hranice z pořadu Historie.cs.
V Liberci zahynulo během srpnové invaze v roce 1968 celkem 9 lidí. Po Praze to bylo druhé největší místo odporu proti okupačním vojskům.
V 19. století odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Mohli zde získat levně půdu, zakládat podniky, mít vlastní školství a vlastní samosprávu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu dvaceti let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Osud této menšiny byl ve 20. století tragický, protože se ocitla mezi několika mlýnskými kameny. V době druhé světové války se její příslušníci hromadně hlásili do československé armády.
Herečka Nika Brettschneiderová nepatří mezi známá jména české kultury. Přesto tu díky své pedagogické činnosti zanechala mnoho ze svého divadelního umění. Po podpisu Charty 77 se vystěhovala do Rakouska, kde se svým manželem Ludvíkem Kavínem založila Divadlo Brett, které se stalo neformálním centrem české kulturní emigrace. Jaké byly její první dny, měsíce a léta po nedobrovolném opuštění Československa?
Ve 20. století se kompletně změnil styl odívání od módy šité na míru směrem ke konfekci. Zejména po druhé světové válce začaly oděvy hrát jinou úlohu, v šedesátých letech došlo k bezmála revoluci a přišly úplně nové materiály. Trendy se sice prolínaly napříč světem kapitalistickým i socialistickým, ale ve státech komunistických i styl oblékání podléhal často potřebám lidu a koncepci výrobních podniků kontrolovala komunistická strana. Podívejte se na debatu odbornic.
Pasáž představuje výrobu replik historických zbraní a práci historického mečíře. Seznamuje také s dobovými pracovními metodami a postupy dnes již téměř zaniklého řemesla.
Jedním z nejvýznamnějších československých průmyslových podniků 20. století byl podnik ČKD. Pod tímto názvem existoval od roku 1927, kdy došlo ke sloučení několika firem s podobným výrobním programem. Ty měly své počátky už v druhé polovině 19. století. Jedním z nich byla i Elektrotechnická akciová společnost Emila Kolbena, který se stal ředitelem celého komplexu a vedl ho až do konce třicátých let, kdy kvůli svému židovskému původu byl nucen firmu opustit.
13 462
755
4 585
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.