04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Orel byl založen v roce 1909, ještě za Rakousko-Uherska, a brzy se stal po Sokolu druhou největší sportovní organizací v tehdejším Československu. Od něj se odlišoval zejména křesťanskými základy a také brannou výchovou. Méně známé je, že například Jan Kubiš, který se podílel na atentátu na Reinharda Heydricha, byl členem Orla.
Viditelným symbolem oddělení Československa a celého východního bloku od západního světa byla železná opona. Měla podobu několikakilometrového "mrtvého" hraničního pásma s linií ostnatého drátu a dalších zátarasů. Přesto se mnoho lidí pokoušelo proniknout přes ni do svobodného světa. Hranice po většinu trvání komunistického režimu střežila pohraniční stráž. Podívejte se na tři výpovědi jejích členů.
Poradce předsedy federální vlády Oskar Krejčí vede monolog v sídle vlády a hodnotí situaci v Československu uprostřed sametové revoluce a přemýšlí o očekáváních veřejnosti a další budoucnosti komunistické strany.
Roku 1960 se na pražském Strahově konala druhá spartakiáda, které se zúčastnilo více než 750 tisíc cvičenců, jejichž výkony viděly téměř 2 milióny diváků. Podívejte se na dobovou reportáž o této masové sportovní přehlídce.
Křižánky jsou největší vesnickou památkovou rezervací v Kraji Vysočina. Po založení skláren v 17. století si zde začali stavět místní dělníci domky, které jsou základem dnešní památkové rezervace. Sklářství později vystřídala ruční výroba pilníků, toto řemeslo poskytovalo obživu většině obyvatel vesnice ještě před 2. světovou válkou. Dnes tradici výroby pilníků připomíná místní naučná stezka.
Historie těžby stříbra na Příbramsku sahá až do vrcholného středověku. Svou největší slávu dolování stříbra a dalších rud pak zažily Březové Hory v 18. a 19. století, kdy se zde těžilo téměř veškeré stříbro v rámci tehdejší rakouské monarchie. A to zdaleka není jediný unikát, který se s tímto místem pojí. Podívejte se.
Ostravsko je v obecném povědomí spojeno především s těžbou uhlí. To má svou bohatou historii, počínaje pověstí o jeho objevení a s tím spojenými počátky hornictví až po moderní využití uhlí a mocný rozvoj navazujícího těžkého průmyslu. Z uhlí je dokonce vyřezána i unikátní pravěká soška nalezená na ostravském vrchu Landek. Do popředí zájmu se dostává v osmnáctém století, kdy Marie Terezie začíná hledat nové energetické zdroje. Uhlí bylo také rozhodující pro rozvoj hutnictví. Významným podnikem v regionu jsou Vítkovické železárny, které v 19. století vybudovali Rothschildové jako součást výrobního komplexu nevídaného rozsahu.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen rozvoj průmyslu v meziválečném Československu, zejména celosvětově úspěšná firma Tomáše Bati.
13 496
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.