01:11
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Krátká ukázka reakce koncentrované kyseliny sírové s cukrem (sacharózou) a k čemu při ní dochází. Kyselina sírová je jednou z nejdůležitějších průmyslově vyráběných chemikálií. Je hydroskopická, proto odnímá látkám vodu. Z toho důvodu je třeba zacházet s kyselinou sírovou velmi opatrně, způsobuje totiž poškození kůže.
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Svět se skládá z různých chemických prvků. Jedním z nich je i železo, které má pro lidské tělo značný význam, jeho atomy jsou například součástí hemoglobinu. Přítomnost železa v krvi dokázal už italský vědec Vincenzo Menghini v 18. století pomocí experimentu, který je demonstrován v této ukázce.
Stručný popis ložiska lithia na Cínovci. Jeho část leží na české a část na německé straně. Oba státy ho chtějí těžit a každý na to jde jinak. Zvolená technologie k získání lithia z horniny může ovlivnit jak dopady na ekonomiku, tak na životní prostředí.
Bor je tzv. elektronově deficitní prvek, což vede ke tvorbě klastrů. Bor může dopovat křemík při tvorbě polovodičů. Nyní dochází i k dopování celými klastry boru. Borové klastry, které mají zajímavé vlastnosti, lze také přichytit na povrch zlata a využívat i v high-tech látkách.
Kationty kovů se používají v pyrotechnice na barvení plamene. Jakým způsobem změní barvu plamene lithium? Kationty kovů se působením tepla uvolňují ze svých solí a barví plamen. Sodík žlutě, baryum zeleně a lithium barví plamen do červena.
Do třech zavařovacích sklenic vpravíme postupně: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý, připravený reakcí octa a kypřicího prášku. Sklenice uzavřeme a dáme na celý den na slunce. Porovnáním změřených teplot ve sklenicích s jednotlivými plyny zjistíme, že nejvyšší teplota je ve sklenici s oxidem uhličitým. Molekuly oxidu uhličitého pohlcují infračervené záření ze slunečního světla a ohřívají okolní prostředí. To je důkazem přispívání oxidu uhličitého ke vzniku skleníkového efektu.
Co se stane, pokud smícháme roztok thiokyanatanu draselného s roztokem železité soli? Vznikne červeně zbarvený roztok. Tuto látku často využívají filmaři jako umělou krev.
Experiment znázorňující vznik Nesslerova činidla (tetrajodortuťnatanu draselného). Nesslerovo činidlo se používá k důkazu přítomnosti amonných kationtů a vzniká reakcí jodidu draselného s jodidem rtuťnatým.
Pokus znázorňující reakci sodíku s vodou za vzniku vodíku a hydroxidu sodného. Přítomnost vzniklého hydroxidu sodného je dokázána modrým zbarvením indikátoru pH.
Znáte všechny modifikace uhličitanu vápenatého? Dozvíte se nejen to, ale také jaký je jeho výskyt v živých organizmech a jeho použití, zejména při neutralizaci půdy po kyselých deštích. V pokusu je ukázáno, jakým způsobem reaguje vaječná skořápka s octem. Po reakci se vaječná skořápka rozpustí, ale ochranná membrána drží vejce vcelku.
Představení různých druhů kovů: zlata, stříbra, mědi, rtuti, hliníku, olova a železa. Pomocí pokusů zjistíte, které kovy jsou magnetické, a dokážeme si špatnou elektrickou vodivost železa. Častěji se používají slitiny, například mosaz je slitina mědi a zinku.
Klíšťata nás v lese najdou podle toho, že vydechujeme oxid uhličitý. V pokusu právě tento plyn vyrobíme, poté zachytíme a provedeme detekci jeho přítomnosti, neboť sám o sobě není vidět. Tento pokus si může každý vyzkoušet i doma.
Václav Cílek putuje do Oráčova, kde v tamním lomu můžeme najít zajímavé mikroekosystémy. Zvětráváním pyritu vzniká chemicky extrémní prostředí vhodné k chemickým reakcím, které mohly probíhat v raných stadiích života na Zemi.
14 176
865
4 802
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.