04:19
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Václav Cílek putuje do Oráčova, kde v tamním lomu můžeme najít zajímavé mikroekosystémy. Zvětráváním pyritu vzniká chemicky extrémní prostředí vhodné k chemickým reakcím, které mohly probíhat v raných stadiích života na Zemi.
Kunětická hora je název zříceniny, která stojí na vrcholu stejnojmenného kopce. Pochází z 15. století a nachází se přibližně pět kilometrů od Pardubic. Na počátku 20. století byl rozpadající se hrad zachráněn a přestavěn mj. slovenským architektem Dušanem Jurkovičem do dnešní podoby. Neméně zajímavý je rovněž geologický původ vrchu Kunětická hora, souvisí totiž s třetihorní tektonickou činností na našem území.
Vyprávění o jezeru Bajkal. Jakou zde najdeme faunu a jaký je život a tradice místních obyvatel? Ukázka se také věnuje ekologickým problémům jezera způsobeným lidskou činností.
Václav Cílek provází po vídeňských ulicích a ukazuje nám, kde se ve Vídni můžeme setkat se zajímavými horninami využitými pro stavební účely.
Téměř čtvrt roku trvala erupce na Kanárském ostrově La Palma. Láva zničila skoro 3 tisíce budov, 7000 lidí vyhnala z domovů, škody se vyšplhaly v přepočtu na 22 miliard korun. Nevídaný přírodní úkaz si naštěstí nevyžádal žádnou přímou lidskou oběť. Cumbre Vieja ohromuje nejen svou majestátností, ale i silou a vytrvalostí. Konec erupce ohlásily úřady až na Boží hod vánoční. Ale ani tento klid není stoprocentní. Jak se s touto na evropské poměry nevídanou hrůzu vypořádali místní?
Zajímavosti z červencové přírody. V pasáži se představují vlaštovky jako běžní obyvatelé venkovských sídel, dále plovatky bahenní a dravec moták pochop vyskytující se převážně v okolí větších rybníků. Z rostlin je představena kyprej a žlutě kvetoucí vodní stulík. Součástí ukázky jsou i vzácné orchideje.
V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský. Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Představeny jsou i některé jedlé houby našich lesů.
Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.
Epizoda ukazuje rostliny, živočichy i houby, se kterými se v české přírodě můžeme setkat v průběhu léta, konkrétně na konci července. V epizodě se představuje vzácný zástupce sov puštík bělavý, dále u nás nepůvodní psík mývalovitý. Ukázán je i brouk lýkožrout smrkový, jeho chodbičky, životní strategie a hrozba pro lesní porosty. Z hub je představen hřib kovář, z rostlin pak masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá.
Jakým způsobem uvolníme oxid vápenatý z vápence? Oxid uhličitý byl v geologické minulosti prostřednictvím mořských živočichů uložen do vápence. Z vápence jej uvolníme působením octa. Při bouřlivé reakci se uvolňuje právě oxid uhličitý. Je to skleníkovým plyn, který vzniká hlavně spalováním fosilních paliv.
Experiment znázorňující vznik Nesslerova činidla (tetrajodortuťnatanu draselného). Nesslerovo činidlo se používá k důkazu přítomnosti amonných kationtů a vzniká reakcí jodidu draselného s jodidem rtuťnatým.
Do roztoku cukru a hydroxidu sodného nasypeme manganistan draselný. Manganistan draselný v zásaditém prostředí pomalu oxiduje cukr, což se projeví barevnou přeměnou na zelený manganan draselný a hnědý oxid manganičitý.
Pokus ukazuje, jak sodík barví plamen do oranžova. V ethanolu je rozpuštěn chlorid sodný a rozprašovačem je stříkán do plamene propanbutanové lahve: plamen se pak zabarví do oranžova.
13 462
755
4 583
1 288
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.