03:18
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Klíšťata nás v lese najdou podle toho, že vydechujeme oxid uhličitý. V pokusu právě tento plyn vyrobíme, poté zachytíme a provedeme detekci jeho přítomnosti, neboť sám o sobě není vidět. Tento pokus si může každý vyzkoušet i doma.
Co se stane, když smícháme pevný manganistan draselný s kapkou glycerolu? Při kontaktu látek dochází k oxidaci a uvolnění takového množství tepla, až dojde k samovznícení.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Jak zviditelnit skleníkový efekt? Oxid uhličitý dobře pohlcuje infračervené záření (teplo). Pomocí infračervené kamery je zobrazeno infračervené záření plamene svíčky, ve vzduchu dobře viditelné. Nahrazením vzduchu oxidem uhličitým plamen mizí, po zředění koncentrace oxidu uhličitého se plamen opět zvýrazní.
Co se stane, pokud sklenici s vejcem a oxidem vápenatým zalijeme studenou vodou? Dojde k varu vody a tím k uvaření vejce. Při kontaktu oxidu vápenatého s vodou dojde k exotermické reakci, a proto uvolněné teplo uvede vodu do varu.
Dusík je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, ale má řadu jiných zajímavých vlastností. Můžeme si za pomoci kapalného dusíku vyrobit speciální raketky. Kapalný dusík nalijeme do PET lahve s obyčejnou vodou, jakmile láhev otočíme hrdlem dolů, dusík se promíchá s vodou, okamžitě se prudce odpaří, 680 krát zvětší svůj objem a spolu s vytlačovanou vodou funguje jako reaktivní pohon.
Experiment, na kterém si dokážeme, že chlorečnan sodný se při vysoké teplotě rozpadá na kyslík. Důkaz provedeme zapálením gázy namočené v chlorečnanu sodném. Ta hoří mnohem rychleji než obyčejná gáza.
Pokus č. 1 s bankovkou. Pokud bankovku namočíme do směsi vody a ethanolu a následně zapálíme, shoří ethanol, ale bankovka ne. Pokus č. 2: Zubní pasta pro slona. Základní látkou je peroxid vodíku, do něhož kápneme trochu čistícího prostředku. Po přidání katalyzátoru jodidu draselného se vytvoří spousta pěny, jelikož vzniklý kyslík saponát napění. Pokus č. 3: Umělá sopka. Zapálením dichromanu amonného vzniká umělá sopka, jejíž produkt se dá použít k oxidaci amoniaku.
Co se stane, když strčíme prskající prskavku do tekutého dusíku? Prskavka bude hořet dál. K hoření je zapotřebí kyslík, ten si ale prskavka při hoření vyrábí sama, a proto může hořet i v kapalném dusíku.
Smícháme 1,5 dílu roztoku kyseliny octové (ocet) s 1 dílem roztoku hydroxidu sodného a následně změříme pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. Protože roztok obsahuje silnou zásadu a slabou kyselinu, pH vzniklého roztoku je zásadité, což se projeví zmodráním lakmusového indikátoru.
Svět se skládá z různých chemických prvků. Jednotlivé prvky jsou látky, které se skládají ze stejných atomů. Ruský vědec Mendělejev uspořádal všechny prvky do tabulky, kterou dnes nazýváme periodickou soustavou prvků.
Přibližně tři čtvrtiny zemského povrhu tvoří voda, ale pitné vody je nedostatek. Asi 97 procent veškeré vody totiž tvoří slaná voda v oceánech. Ta ale bez úpravy žízeň živých tvorů neuhasí. Jakým způsobem získáme ze slané vody pitnou?
Do kádinek se studenou a teplou vodou je ve stejnou chvíli vložena šumivá tableta. Ve které kádince vyplave tableta dříve na povrch? Jak závisí rychlost chemické reakce na teplotě?
13 477
755
4 593
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.