03:18
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Klíšťata nás v lese najdou podle toho, že vydechujeme oxid uhličitý. V pokusu právě tento plyn vyrobíme, poté zachytíme a provedeme detekci jeho přítomnosti, neboť sám o sobě není vidět. Tento pokus si může každý vyzkoušet i doma.
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
K manganistanu draselnému přidáme glycerin. Manganistan draselný je silné oxidační činidlo. Po přidání glycerinu dojde k oxidaci, která vede k následnému vzplanutí, přičemž uvolněné draselné ionty zbarví plamen do fialova.
Do třech zavařovacích sklenic vpravíme postupně: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý, připravený reakcí octa a kypřicího prášku. Sklenice uzavřeme a dáme na celý den na slunce. Porovnáním změřených teplot ve sklenicích s jednotlivými plyny zjistíme, že nejvyšší teplota je ve sklenici s oxidem uhličitým. Molekuly oxidu uhličitého pohlcují infračervené záření ze slunečního světla a ohřívají okolní prostředí. To je důkazem přispívání oxidu uhličitého ke vzniku skleníkového efektu.
Který oxid je hlavní složkou skla? Jaký je chemický vzorec oxidu křemičitého? V jaké soustavě krystalizuje oxid křemičitý? Při jaké teplotě se taví sklo? A v jaké soustavě krystalizuje křišťál? To všechno zjistíte v našem kvízu.
Pokus, při kterém spolu reagují páry amoniaku a kyseliny chlorovodíkové. Při reakci vznikají bílé páry chloridu amonného. Ten se používá například při výrobě dýmovnic.
Reakcí zinku s kyselinou chlorovodíkovou vzniká vodík. Pokud ke vznikajícímu vodíku přiložíme hořící špejli, dojde k explozi.
Chcete žákům ukázat efektní pokusy v chemii? Michael se svými pomocníky předvede řadu experimentů známých pod svými triviálními názvy, jako je například sloní pasta, chemická sopka nebo tajné písmo. Zajímavé jsou i pokusy s kapalným dusíkem, flavinovým indikátorem ze zelí a řada dalších.
Experiment, při kterém si dokážeme, že lidský pot je slaný. Důkaz je proveden pomocí srážecí reakce se stříbrnými ionty. Při reakci vzniká bílá sraženina.
Pomocí domácí centrifugy oddělíme koloidní směs tvořenou olivovým olejem, balzamikovým octem a hořčicí. Tato směs se přirozeně rozděluje za přitažlivosti 1g. Když chceme znát přesný poměr složení promíchané směsi, použijeme domácí odstředivku vyrobenou z jízdního kola, která nám umožní rychlé rozdělení směsi.
Vysvětlení složení vody, nejrozšířenější molekuly na zemi, sestávající z atomů kyslíku a vodíku. Ukázáno i jejich vzájemné působení za vzniku takzvaného dipólového momentu, který má za následek vznik vodíkové vazby. Na pokusu je předvedena změna hustoty vody se změnou teploty.
Která z látek je kyselejší, kola nebo šumivý vitamin C? Po změření hodnot pH je zřejmé, že nižší hodnotu pH má kola, a je tedy kyselejší než šumivý vitamin C.
Co jsou to molekuly, jak vznikají a jaká je jejich velikost? Co je to molekulární gastronomie? Vznik polymerní sítě je demonstrován při pokusu molekulárního vaření.
10 928
559
3 200
1 009
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.