01:11
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Krátká ukázka reakce koncentrované kyseliny sírové s cukrem (sacharózou) a k čemu při ní dochází. Kyselina sírová je jednou z nejdůležitějších průmyslově vyráběných chemikálií. Je hydroskopická, proto odnímá látkám vodu. Z toho důvodu je třeba zacházet s kyselinou sírovou velmi opatrně, způsobuje totiž poškození kůže.
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Co se stane, když do roztoku šťávy z červeného zelí přilijeme limonádu? Roztok zrůžoví. Zelí totiž funguje jako pH indikátor a šťáva je kyselá.
Co se stane, pokud do připravené směsi chloridu amonného, dusičnanu amonného a zinku položíme kostku ledu? Směs začne hořet a dýmat.
Z krajiny kontaminované zinkem, olovem, kadmiem a arsenem můžeme tyto těžké kovy poměrně snadno odstranit fytoremediací. Je to pro vědce poměrně nový proces, při kterém vhodně vybrané rostliny z půdy vytahují těžké kovy a zabudovávají je do svých tkání. Tyto rostliny, např. topol, jsou odolné vůči toxickým účinkům uvedených kovů.
Nejvíce oxidu siřičitého se uvolňuje při spalování uhlí v elektrárnách, domácnostech, ale i ze spalovacích motorů automobilů. Oxid siřičitý je pro životní prostředí nebezpečný, jelikož je to kyselinotvorný oxid a může způsobovat kyselé deště. Oxid siřičitý s vodou tvoří kyselinu, její přítomnost můžeme prokázat lakmusovým papírkem.
Kyslík byl před třemi miliardami let velice nebezpečným plynem, nyní si bez něj nedovedeme život představit. Kyslík je velmi reaktivní, což Michael demonstruje zapálením kapalného kyslíku.
Ceny plynu na celém světě neustále stoupají, ale stejně tak roste i povědomí o nutnosti ochrany životního prostředí a bezpečnosti dopravy. Vodík jako zdroj energie v palivových článcích nyní přináší jedno z řešení. V rámci evropského projektu ZeroRegio nyní probíhají mezinárodní testy, které mají zjistit nároky na infrastrukturu při každodenní spotřebě vodíku i nezbytné předpoklady pro životaschopnost automobilů na vodík na celosvětovém trhu. Automobilové i ropné společnosti Evropy nyní hlásí příznivé výsledky tohoto projektu a naznačují, že vodík se skutečně stane palivem budoucnosti.
Experiment ukazuje podstatu tuhnutí malty. Do roztoku hydroxidu vápenatého, který je znám jako hašené vápno, foukáme oxid uhličitý. Při reakci vzniká bílá sraženina uhličitanu vápenatého.
Bor je tzv. elektronově deficitní prvek, což vede ke tvorbě klastrů. Bor může dopovat křemík při tvorbě polovodičů. Nyní dochází i k dopování celými klastry boru. Borové klastry, které mají zajímavé vlastnosti, lze také přichytit na povrch zlata a využívat i v high-tech látkách.
Pokus dokazuje přítomnost železa v krvi. Krev se vyvaří do sucha, rozdrtí se na prášek a pomocí magnetu se ukáže přítomnost železa. To je součástí hemoglobinu obsaženého v krvi, který umožňuje dýchání a při tom do plic přivádí kyslík a z plic odvádí oxid uhličitý.
Kvasinky mění cukry na alkohol a oxid uhličitý, tento proces se nazývá alkoholové kvašení. Ale jakým extrémním podmínkám dokážou tyto maličké mikroskopické houby odolat? Co všechno dokáže tato nejstarší ochočená forma života přežít? Zhlédnutím videa se přesvědčíte o jejich neuvěřitelné životaschopnosti.
K čemu se používalo mědnaté hedvábí? Připravíme si šmolkově modré Schweizerovo činidlo, ve kterém rozpustíme buničitou vatu. Roztok celulózy nasajeme do injekční stříkačky a vstřikujeme do roztoku kyseliny sírové. Vznikne uhlíkové vlákno, které bylo kdysi použito do prvních žárovek.
Jakým způsobem uvolníme oxid vápenatý z vápence? Oxid uhličitý byl v geologické minulosti prostřednictvím mořských živočichů uložen do vápence. Z vápence jej uvolníme působením octa. Při bouřlivé reakci se uvolňuje právě oxid uhličitý. Je to skleníkovým plyn, který vzniká hlavně spalováním fosilních paliv.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.