04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Romové byli za druhé světové války z rasových důvodů terčem pronásledování. Už v roce 1939 byla přijata „proticikánská“ opatření a zřízeny pracovní tábory pro muže, kteří se „štítí práce“. Na území Čech a Moravy byly takové tábory dva: v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Roku 1942 vešlo v platnost nařízení o potírání cikánského zlořádu a pracovní tábory se změnily ve sběrné cikánské tábory, určené pro celé rodiny.
Jen několik dní po smrti J. V. Stalina v březnu 1953 zemřel také československý prezident Klement Gottwald. Jak probíhal jeho státní pohřeb a jaká byla ideologická východiska tohoto pompézního obřadu? Odpovědi s využitím dobových dokumentů nabízí diskuze historiků.
Pasáž popisuje situaci v Praze 28. října 1918 po rozšíření takzvané Andrássyho nóty o kapitulaci Rakouska-Uherska. Národní výbor nepředpokládal, že obyvatelé vyjdou do ulic, a nebylo tedy jasné, jak se zachová vojenské velitelství v Praze.
Jenom tři semestry v letech 1911–1912 pobyl v Praze Albert Einstein, když zde byl jmenován řádným profesorem na pražské Německé univerzitě. Sám později napsal, že v Praze měl čas na formulaci základních myšlenek, z nichž později vznikla teorie relativity. V pasáži je osvětleno i pozadí jazykově rozdělené Karlo-Ferdinandovy univerzity i obraz české a německé vědy na počátku 20. století.
V 19. století sílila ve společnosti vrstva dělníků. Do toho udeřila první a následně druhá světová válka. Jak vypadal jejich každodenní život a jak do této vrstvy zapadali dělníci Tomáše Bati? A jak se proměnil po první světové válce?
Ještě ve funkci předsedy československé vlády navštívil pozdější prezident Antonín Zápotocký prvního dne roku 1952 Ostravu, aby slavnostně zahájil provoz vysoké pece. Podívejme se na projev, který při té příležitosti pronesl.
Kromě úspěšného válčení založil Přemysl Otakar II. také mnoho středověkých měst, jako jsou například České Budějovice nebo Kolín. V ukázce je zachyceno, jak to vypadalo v jednom z nich.
Jedním z největších zločinů komunistického režimu byla likvidace selského stavu. Kolektivizace zemědělství u nás proběhla v míře větší než např. v okolních komunistických státech. Po pádu režimu mnozí sedláci či jejich potomci nalezli sílu, aby restituovali majetky a začali znovu hospodařit. Podívejte se na osudy tří z nich, Václava Daška ze Slavětína nad Metují, Pavla Dobrovolného z Ratibořic u Třebíče a Josefa Sotony z Trstěnic u Litomyšle.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.