07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Cukrová řepa se stala hlavním zdrojem cukru v Evropě v 19. století díky kontinentální blokádě v době napoleonských válek. V celé Evropě se hledal alternativní zdroj cukru a závod o ideálního kandidáta vyhrála právě cukrová řepa. V Čechách, kde vyrostly desítky cukrovarů, jich funguje dodnes pouze několik, známý je např. cukrovar v Dobrovicích.
Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území svrchovaného Československa v srpnu 1968 potřeboval následně nějaké právní podložení. Tím se stala smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk z října 1968. V tehdejším parlamentu hlasovala proti pouze čtveřice statečných. Dvě poslankyně a dva poslanci. Co jejich gesto v realitě okupované země znamenalo?
Česká družina byla v podstatě předchůdkyní československých legií v Rusku. Byla složena z dobrovolníků, kteří žili již před 1. světovou válkou v Rusku a chtěli být součástí ruské armády, po boku které by mohli bojovat proti Rakousku-Uhersku. Pojďme společně zhlédnout video, ve kterém je Česká družina představena.
V komunistickém Československu byli Židé prohlašováni za aktéry protikomunistického sionistického hnutí, mnoho z přeživších se k židovství nehlásilo, eventuálně emigrovalo. Veškeré památky nechal stát zchátrat, byly zlikvidovány mnohé židovské hřbitovy. Až po roce 1989 lze mluvit o obnově židovské komunity. Z Německa se do Česka rozšířil i projekt připomínající oběti holocaustu, pokládání takzvaných kamenů zmizelých.
Poslední premiér České a Slovenské federativní republiky Jan Stráský vzpomíná na jednání o dělení majetku federace v roce 1992. Podle jakých principů se majetek rozděloval mezi obě země? Které komodity byly největším problémem? Nakonec se obě strany ale podle Stránského dohodly bez větších problémů.
Jméno Jindřicha Waldese dnes zná málo lidí, i když ve své době patřil k významným postavám našeho průmyslu. Byl i významným mecenášem umění, např. podporoval malíře Františka Kupku. Založil i vlastní fotbalovou jedenáctku a pánský pletací klub. To vše si mohl dovolit díky patentce. Podívejte se na krátkou historii filmy Koh-i-noor Waldes.
Měnová reforma v roce 1953 byl vládní pokus o zvýšení materiální i kulturní úrovně pracujících. Došlo ke snížení cen i odstranění přídělového systému. Stát se také reformou snažil omezit černý trh. Realitou pak bylo znehodnocení úspor a pokles životní úrovně většiny lidí v tehdejším Československu. To ale v dobovém týdeníku nenajdete.
Velká hospodářská krize 30. let měla v Československu zhruba do roku 1931 poměrně mírný průběh. To se však následně změnilo a situace byla především v letech 1932 a 1933 kritická. Tehdejší československá vláda přijala řadu sociálních opatření, jako byly např. tzv. žebračenky, bezplatné příděly potravin pro nejpotřebnější. Hospodářská krize a nástup Hitlera k moci v Německu v roce 1933 zásadně prohloubily problém sudetoněmecké menšiny v Československu.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.