07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Rok 1960 byl v Československu v mnoha ohledech přelomový. Došlo k propuštění řady polických vězňů, provedení správní reformy a především byla vydána nová, tzv. socialistická ústava. Zároveň byl přijat nový státní znak nerespektující základní heraldická pravidla. Jaké měl nedostatky, si vysvětlíme s odborníkem na heraldiku.
Dne 5. května 1945 vypuklo v československém hlavním městě povstání proti nacistické okupaci. Obyvatelé Prahy museli s fanatickými oddíly SS svádět na barikádách tuhé boje. Během 4 dní trvajícího povstání přišlo o život téměř 3000 lidí. Podívejte se na reportáž regionálního zpravodajského pořad Z metropole (2015).
Chráněná krajinná oblast Český les je tajemnou krajinou se společnou historií Čechů a Němců. Po odsunu sudetských Němců se oblast stala jednou z nejméně osídlených míst v zemi. Až do roku 1990 ležela její velká část v hraničním pásmu, a proto se v ní zachovala nenarušená příroda. Dochovaly se zde původní cenné bučiny, vzácná rašeliniště nebo pestré květnaté louky a pastviny. Dnes je to podle místních obyvatel místo setkávání lidí z obou stran hranice.
První církví oficiálně uznaný zázrak se stal na našem území ve Filipově roku 1866. Panna Marie se zde zjevila na smrt nemocné ženě a uzdravila ji. Postavený kostel papež povýšil na baziliku minor. Ve 30. letech byl Filipov jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst v Evropě. Po druhé světové válce ale upadl v zapomnění. Dnes opět ožil a konají se zde poutě, ta hlavní začíná v okamžiku zázraku, tj. 13. ledna ve 4:00. Co se tu vlastně stalo?
Pasáž ukazuje problémy československé ekonomiky v 60. letech dvacátého století a jejich nepochopení československými vůdci.
V animované ukázce jsou zábavnou formou zachyceny měnové, hospodářské a vojenské reformy Marie Terezie, kterými přispěla k modernizaci Habsburské monarchie.
Odsun německého obyvatelstva po roce 1945 znamenal výrazné změny i v poválečném průmyslu. Nejenže byli odsunuti kvalifikovaní zaměstnanci, ale i původní němečtí majitelé mnohých podniků. Další změnou byla vůle po znárodnění průmyslu. Podívejte se na sondu do poválečného průmyslu na pozadí příběhu českobudějovické tužkárny Koh-i-noor Hardtmuth, který zpracovali autoři dokumentárního cyklu Industrie (2021).
V totalitním Československu, zejména za normalizace, se vedle centrálně řízeného hospodářství zrodili veksláci. Byli v každém větším městě, slušně vydělávali a využívali tak situace, kdy československá koruna byla ve vztahu k západním měnám výrazně nadhodnocena. Podívejte se na krátký příběh dvou tehdejších veksláků, boxera Stanislava Tišera a kulturisty a výživového poradce Víta Chaloupky.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.