07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
V roce 1968 slavila republika další osmičkový rok. Po předchozích letech, která přinášela dramatické změny, věřili lidé, že atmosféra pražského jara jen tak neodejde. Miloš Kopecký v pořadu Dějiny na osm vzpomíná na předchozí osmičková výročí. Na závěr se obyvatel ptá, jaká očekávání mají od roku nastávajícího. Pořad byl odvysílán v lednu 1968. O osm měsíců později dorazily do Československa tanky okupačních vojsk a všechno bylo úplně jinak.
Nový premiér československé vlády Marián Čalfa na jednání mezi čtyřma očima vysvětluje Václavu Havlovi, jak zařídí, aby ho „komunistické“ Federální shromáždění zvolilo prezidentem.
Říkalo se jim „mlátičky“. Členové represivních složek komunistického režimu zasahovali proti demonstrantům za minulého režimu. Podívejte se na příběhy tří lidí, kteří byli aktéry i zásahu 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Jan Slezák, Jiří Laňka a Milan Danišovič vzpomínají a hodnotí své působení ve Sboru národní bezpečnosti.
V 19. století odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Mohli zde získat levně půdu, zakládat podniky, mít vlastní školství a vlastní samosprávu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu dvaceti let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Osud této menšiny se začal měnit po sovětské revoluci a vzniku polského státu. Tragédií Volyně pak byly události druhé světové války. V dokumentu Lesník z Volyně z cyklu Neznámí hrdinové (2012) uvidíte výpověď pamětníka a historikův komentář o dějinných událostech.
Deset let své existence oslavilo Československo velkolepou výstavou. Brněnské výstaviště navštívilo více než 2 miliony lidí, kteří si přišli prohlédnout úspěchy nového státu na poli architektury, techniky, vědy, vzdělávání a umění. Podívejte se i vy na tuto jedinečnou událost v dobovém dokumentu o brněnském výstavišti.
Seznámení s útlumem hornické činnosti na Ostravsku. Pasáž se věnuje sociálním důsledkům, jež útlum zapříčinil, a popisuje možnosti, jak se vyrovnat s koncem těžby uhlí v budoucnosti.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Druhá nejstarší fungující automobilka na světě sídlí v severomoravské Kopřivnici. Vyrobila i první automobil Rakouska-Uherska, legendární Präsident. Centrálně plánované hospodářství z ní učinilo významného výrobce nákladních aut. Podívejte se na osudy firmy po pádu komunistického režimu, kdy došlo k její privatizaci, v dokumentu o historii průmyslu v českých zemích Industrie z roku 2021.
14 063
796
4 777
1 363
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.