07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Bývalý redaktor Československé televize Pavel Dumbrovský vzpomínal na kompromisy, které musel ve své profesi udělat směrem k socialistické diktatuře. Dokumentární projekt Redaktoři (2025) tematizuje i stinné stránky fungování médií. Otevřete se žáky a žákyněmi téma morálních dilemat zaměstnanců médií pracujících v podmínkách vlády jedné strany.
Poradce ministra financí Václava Klause Tomáš Ježek na setkání českých ekonomů na zámku v Kolodějích vysvětluje privatizaci a směřování české ekonomiky k tržnímu systému a kapitalismu.
Emil Skamene je vynikající vědec, který o vlásek unikl smrti, když ho zachránil německý voják z Haliče z města Bučač, pár dní před vyvražděním tamního židovského obyvatelstva. O svém židovském původu a tragickém osudu celé rodiny se dozvěděl až ve svých třiceti letech. Do té doby nic netušil.
Most propojující pražské čtvrti Braník a Malou Chuchli byl postaven mezi lety 1949 a 1955. Přezdívá se mu "most inteligence", neboť na jeho výstavbě se museli podílet vysoce vzdělaní obyvatelé Československa, političtí vězni, lékaři, vědci, filozofové apod. Aspiroval na několik světových prvenství, výsledek byl však o dost jiný.
V roce 1929 došlo ke krachu na newyorské burze. V druhé polovině roku 1930 plně zasáhla i československý průmysl. Výrazně se dotkla zejména průmyslového pohraničí, kde většina obyvatelstva a průmyslu byla německá. Důsledkem byl i pozdější příklon k separatistickým stranám. Podívejte se na tyto události pohledem příkladu firmy Kunert a synové (dnešní Elite) ve Varnsdorfu.
Pasáž zachycuje záměr Karla IV. propojit dvě významná obchodní centra s Prahou a ukazuje, jak Karel IV. rozvíjel obchodní cesty, které vedly přes český stát. Vysvětluje, co se přepravovalo ve kterém ročním období a jak takové cesty vypadaly.
Jedním z nejvýznamnějších průmyslových podniků v rakouské monarchii, Československu a také v samostatném Česku byly Škodovy závody v Plzni. Podívejte se na jejich stručnou historii v meziválečné době.
Ještě ve funkci předsedy československé vlády navštívil pozdější prezident Antonín Zápotocký prvního dne roku 1952 Ostravu, aby slavnostně zahájil provoz vysoké pece. Podívejme se na projev, který při té příležitosti pronesl.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.