07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Česká republika vstoupila do NATO v březnu roku 1999. Vstup do NATO ale nebyl v polistopadových letech veřejností vnímán ani zdaleka jednoznačně. Podobné to bylo na politické scéně, např. i český prezident Václav Havel se určitý čas domníval, že by se NATO mělo rozpustit. Na to, jak celá událost probíhala, se podívejte v rámci debaty odborníků v pořadu Historie.cs.
T. G. Masaryk musel v roce 1935 ze zdravotních důvodů rezignovat na prezidentský úřad. Na své místo se snažil prosadit Edvarda Beneše. Volba to ale nebyla zdaleka tak snadná, jak se může zdát.
Víceúčelový Stadion odborářů vznikl v polovině 50. let minulého století v centru Ostravy. Jednalo se tehdy o největší stadion v Československu, jeho kapacita byla neuvěřitelných 60 tisíc lidí. Stavěl se však velmi svérázným způsobem. Na konci 90. let došlo z důvodu špatného technického stavu stadionu k jeho demolici a dnes v těchto místech stojí obchodní centrum. Smutný je rovněž osud architekta stadionu Rudolfa Šajdka, který byl odsouzen k 12 letům vězení.
Vojáci nacistické německé armády museli mít svá cvičiště a několik takových vzniklo i na území protektorátu Čechy a Morava. Na základě čeho se rozhodovalo o jejich umístění? Jaké všechny faktory v tom hrály roli? A proč jedno vzniklo v samotném srdci Čech u Neveklova? To vše nám vysvětlí historici v pořadu Historie.cz. Jednotky SS, které toto cvičiště využívaly, sehrály svou velmi krvavou roli v rámci Pražského povstání v roce 1945.
Roku 1949 přijalo Československo podle sovětského vzoru tzv. pětiletku neboli pětiletý hospodářský plán. Jednalo se o státní plánování výroby i zemědělství. Ukázka z dobového zpravodajství o první pětiletce.
Jedna z největších majetkových proměn v naší historii. Tak bývá nazývána pozemková reforma z roku 1919, která změnila ráz české krajiny i politickou mapu meziválečného Československa. I díky ní se významnou politickou silou stala agrární strana. Podívejte se, jak pozemková reforma probíhala, jaké se s ní pojily problémy a koho všeho se týkala.
Most, město, které muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí. Jeho demolice začala v 60. letech a trvala téměř 20 let. Stát sice vydělal necelé 3 miliardy korun na uhlí, zaplatil za to však památkami a krajinou, které zmizely v nenávratnu. Z postupného odstřelu města měli kromě vlády radost také filmaři ze západu i z východu, kteří měli kde točit bojové scény válečných filmů.
Cukrová řepa se stala hlavním zdrojem cukru v Evropě v 19. století díky kontinentální blokádě v době napoleonských válek. V celé Evropě se hledal alternativní zdroj cukru a závod o ideálního kandidáta vyhrála právě cukrová řepa. V Čechách, kde vyrostly desítky cukrovarů, jich funguje dodnes pouze několik, známý je např. cukrovar v Dobrovicích.
13 623
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.