07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Velká hospodářská krize 30. let měla v Československu zhruba do roku 1931 poměrně mírný průběh. To se však následně změnilo a situace byla především v letech 1932 a 1933 kritická. Tehdejší československá vláda přijala řadu sociálních opatření, jako byly např. tzv. žebračenky, bezplatné příděly potravin pro nejpotřebnější. Hospodářská krize a nástup Hitlera k moci v Německu v roce 1933 zásadně prohloubily problém sudetoněmecké menšiny v Československu.
V 50. a 60. letech patřily československé motocykly mezi světovou špičku. Kromě známější Jawy byl předním výrobcem motocyklů v Československu podnik ČZ Strakonice. Mezi nejvýznamnější konstruktéry podniku patřil také František Pudil, který se svým čtyřválcovým motocyklem ČZ 860 dosáhl globálního úspěchu. Podívejte se na příběh konstruktéra, který dosáhl světového uznání.
Ukázka obsahuje němé záběry z pouti na Bílou horu dne 3. 11. 1918. Kamera nejprve snímá krojovaný průvod s transparenty přecházející Karlův most ze Starého Města na Malou Stranu, poté následují záběry přímo ze shromáždění na Bílé hoře. Vidíme davy účastníků – venkovské i městské obyvatelstvo – a rozmanité transparenty, od husitských až po socialistické. V průvodu se objevují také americké vlajky či fotografie T. G. Masaryka.
Ukázka z pořadu Dějepic popisuje zábavnou formou rozpoutání 1. světové války, nástup císaře Karla I., posledního českého krále a císaře říše Rakousko-Uherské na trůn a činnost Maffie. Jak a proč se prasynovec císaře vůbec dostal na trůn. A jakou roli hrál Karel I. v rozpadu monarchie a vzniku Československa?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena podpora průmyslu a zakládání manufaktur v českých zemích v době vlády Marie Terezie a Josefa II.
První polovina devatenáctého století přinesla vedle modernizace zemědělství i počátky průmyslové výroby. Začaly vznikat malé firmy, z nichž mnohé díky svému umu a příležitostem vyrostly do rodinných firem, které se předávaly z generace na generaci. Jednou z nich byla i firma Ringhoffer, která začínala u cukrovarnických kotlů a v době své největší slávy vyráběla kolejová vozidla nejen pro země střední Evropy.
Les je místem, které mělo a má v historii velkou úlohu. Dřevo bylo důležitou surovinou využívanou nejen k topení, ale i pro stavbu obydlí. Člověk odlesňováním získával svůj životní prostor. Ve středověku při tzv. vnitřní kolonizaci došlo k modelaci české krajiny prakticky do té podoby, kterou známe dodnes.
Pasáž objasňuje změny v dobývání uhlí po roce 1948, poukazuje na zanedbávání bezpečnosti práce pro splnění plánů a z toho vyplývající vysoké riziko nehod.
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.