09:57
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V 19. století sílila ve společnosti vrstva dělníků. Do toho udeřila první a následně druhá světová válka. Jak vypadal jejich každodenní život a jak do této vrstvy zapadali dělníci Tomáše Bati? A jak se proměnil po první světové válce?
Listopadové události roku 1989 přinesly pád totalitního režimu. Studentská povolená demonstrace přerostla ve vlnu, která smetla vládnoucí Komunistickou stranu Československa. Málo se ale ví o demonstraci 16. listopadu 1989 v Bratislavě, stejně tak o pozadí a činnosti Státní bezpečnosti v listopadových událostech. Třeba o tom, že když 17. listopadu zasahovaly bezpečnostní složky na Národní třídě, ředitel StB večeřel se sovětskou delegací KGB. A jak to bylo s údajným mrtvým studentem Martinem Šmídem?
Mezi 15. a 22. lednem 1989 proběhla na Václavském náměstí série demonstrací, označovaná též jako Palachův týden. Ten se stal prvním signálem blížícího se konce komunistické vlády v Československu. Palachův týden odstartovalo násilné rozehnání několika tisíc lidí, kteří se navzdory oficiálnímu zákazu sešli na Václavském náměstí, aby zde uctili památku Jana Palacha. Ten se upálil 16.1. 1969 ve snaze vyburcovat společnost z letargie.
Proč v československé armádě v 50. letech 20. století vznikly tzv. pomocné technické prapory? Kdo byli jejich příslušníci a jaké v praporech panovaly podmínky?
Karel Schwarzenberg pocházel z orlické větve starobylého šlechtického rodu. Narodil se 10. prosince 1937 v Praze, po komunistickém převratu roku 1948 odešla jeho rodina do exilu. Byl dědicem majetku krumlovsko-hlubocké větve. Do vlasti se vrátil na podzim 1989. Zastával pozici vedoucího kanceláře prezidenta Václava Havla, byl ministrem zahraničí i kandidátem na prezidenta. Zemřel 11. listopadu 2023 ve Vídni.
V Plasích v 18. století existovala cesta, která spojovala významné budovy tamního cisterciáckého kláštera. Trasa byla lemována alejemi, sochami a křížky a využívali ji jak mniši, tak poutníci. Poté, co byl Josefem II. klášter zrušen, zanikla i tato cesta. Dnes se však po cestě můžeme znovu projít, začíná u zrekonstruovaného klášterního kostela, který si také prohlédneme. Poté se po Staré cestě vydáme dál, až do Mariánské Týnice.
Barokní architektura se projevila i na českém venkově. Nejsou to jen kapličky, kostely, boží muka, ale i venkovská stavení, která mají barokní podobu. Patrně nejznámější vesnicí, která má barokní ráz do dnešních dnů, jsou jihočeské Holašovice, které jsou i zapsány na seznam památek UNESCO. Jenže jejich historie se nezačala psát až v baroku.
Ukázka z dokumentu Defenestrace (2018) se zaměřuje na události v Českém království v roce 1619, kdy byla částečně vypálena a vyrabována svatovítská katedrála. Kombinací hrané rekonstrukce a odborného komentáře historika přibližuje, jak tehdejší konflikt zasáhl i náboženský prostor a symboliku a přibližuje otázku zobrazování svatých v katolické i reformovaných církvích.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
Když skončí doba ledová a mamuti odchází na sever, hledají pravěcí lidé potravu jinde. S teplejším klimatem se objevují nové možnosti a vzniká primitivní zemědělství.
Počátky průmyslu v českých zemích jsou spjaté s manufakturami. Nejvíce jich bylo textilních a sklářských. Využívaly přírodní zdroje, kterými český stát oplýval. Podívejte se na počátky průmyslu na příběhu patrně nejstarší nepřetržitě fungující sklárny na světě. Najdete ji v Harrachově a její výrobky používali obyčejní lidé i králové a císaři. Její příběh vypráví stejně jako příběhy dalších manufaktur i o přechodu od feudalismu ke kapitalismu. Jak se to stalo?
Pasáž představuje výrobu replik historických zbraní a práci historického mečíře. Seznamuje také s dobovými pracovními metodami a postupy dnes již téměř zaniklého řemesla.
Roku 1949 přijalo Československo podle sovětského vzoru tzv. pětiletku neboli pětiletý hospodářský plán. Jednalo se o státní plánování výroby i zemědělství. Ukázka z dobového zpravodajství o první pětiletce.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.