11:58
Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.
Psaní čárek ve větě jednoduché i v souvětí... Víte, kde čárku napsat, a kde naopak žádná čárka není? Podstatou úloh ověřujících znalosti interpunkce je zpravidla rozhodnutí, zda jsou čárky ve větě nebo souvětí napsané správně, nebo zda je ve větě nebo souvětí chyba. Podívejte se na různé přístupy k řešení úloh tohoto typu.
Pasáž ukazuje na různých příkladech pravidla psaní S a Z v předložkách.
Tým učitelů pomůže žákům s přípravou na přijímací zkoušky a zopakuje s nimi to nejzákladnější z učiva českého jazyka. V první části věnované psaní velkých písmen si nejprve krátce zopakujeme pravidla psaní velkých písmen v zeměpisných názvech a názvech měst a poté se budeme věnovat především psaní velkých písmen v názvech organizací.
Pasáž uvádí pravidla a příklady psaní velkých písmen ve jménech osob, etnik a příslušníků různých skupin.
Pasáž popisuje situaci v Praze 28. října 1918 po rozšíření takzvané Andrássyho nóty o kapitulaci Rakouska-Uherska. Národní výbor nepředpokládal, že obyvatelé vyjdou do ulic, a nebylo tedy jasné, jak se zachová vojenské velitelství v Praze.
Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii.
Během německé okupace se v protektorátu i nadále točily filmy, ve kterých hrály české hvězdy 30. let. Po válce se někteří herci v rámci posuzování „provinění proti národní cti" dočkali morálního nebo i faktického odsouzení. Ten samý problém řešili i mnozí umělci v době normalizační. Má člověk právo na přizpůsobení se režimu, ve kterém žije, a tedy s ním kolaborovat, ať už je dělníkem, nebo mediální hvězdou?
Jako by železná opona neexistovala. Propagandistická reportáž z roku 1960 popisuje bezproblémový a čilý mezinárodní provoz na hraničním přechodu mezi Československem a „Západním Německem“ v Rozvadově.
Období spojené s podpisem mnichovské dohody v září 1938 patří k nejzlomovějším a nejtragičtějším okamžikům našich novodobých dějin. Jak ve své zoufalé situaci a pozici obstála naše politická reprezentace a zejména pak prezident Edvard Beneš? Jaký vliv mělo po této strategické porážce jeho exilové působení na vývoj dalších československo-britských vztahů v průběhu druhé světové války? To se dozvíme v pořadu Historie.cs.
12 813
722
4 388
1 219
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.