06:50
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Vítězný státní převrat v únoru 1948 organizovaný komunisty podporovala většina obyvatel Československa. Celá tehdejší poválečná společnost inklinovala doleva. Komunistická strana vyhrála v roce 1946 volby. Jak došlo k tak masovému příklonu Čechů a Slováků na prokomunistickou a proruskou stranu? Z dnešního úhlu pohledu nepochopitelné je v kontextu doby vlastně logické.
V devadesátých letech 20. století ještě žili pamětníci tragického závěru života Milady Horákové, kteří byli v čase nově nabyté svobody ochotni zaznamenat svá svědectví. V tomto příspěvku několik z nich vzpomíná na poslední chvíle života Milady Horákové v pankrácké věznici.
V období normalizace vysílala redakce brannosti pořad Kompas. Byl to jeden z pořadů, kterými se prezentovala Československá lidová armáda a další bezpečnostní složky. Podobnými pořady byly Azimut či Maják. Ukázka z pořadu Kompas je z roku 1984 a ukazuje společné cvičení armád sedmi zemí východního bloku Štít 1984, které bylo největším cvičením na našem území v historii.
Pád komunistického režimu je obecně spojován s událostmi okolo 17. listopadu 1989. V severočeských Teplicích začal o pár dní dříve při sérii ekologických demonstrací. Limity emise škodlivin byly tehdy několikanásobně překročeny, lidé vyšli do ulic a podařilo se jim donutit místní představitele moci k dialogu.
Do první poloviny devatenáctého století sahají počátky jedné z největších českých firem na hudební nástroje. Václav František Červený v Hradci Králové vybudoval rodinnou firmu, která díky svému umu a příležitostem existovala několik generací. Sám byl významnou postavou královéhradecké společnosti, mimo jiné starostou Sokola. Podívejte se na stručnou historii jedné rodinné firmy.
Historie dobývání drahých kovů u nás je spjata nejprve s Kelty, kteří je nacházeli zejména v říčních tocích. Rýžování zejména zlata končí kolem roku 1000, kdy se tento způsob získání drahého kovu už nevyplácel. Začalo se s hlubinným dobýváním. Významnými lokalitami bylo Jílové, Kutná Hora, na Moravě, například Zlaté Hory.
Po konci první světové války a vzniku republiky se mnohé v hospodářství mění. Během války se ženy dostaly do mnoha mužských rolí, po ní v Československu dostávají volební právo. Nový stát přijímá celou řadu zákonů, např. zavádí osmihodinovou pracovní dobu, podporu v nezaměstnanosti a úrazové pojištění. Pro mnoho podniků je důležité financování a asi největší roli v první republice měla Živnostenská banka. Podívejte se na sondu do hospodářství první republiky na pozadí jedné významné prvorepublikové firmy, Amylonu.
V roce 1929 došlo ke krachu na newyorské burze. V druhé polovině roku 1930 plně zasáhla i československý průmysl. Výrazně se dotkla zejména průmyslového pohraničí, kde většina obyvatelstva a průmyslu byla německá. Důsledkem byl i pozdější příklon k separatistickým stranám. Podívejte se na tyto události pohledem příkladu firmy Kunert a synové (dnešní Elite) ve Varnsdorfu.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.