06:50
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
V polovině roku 1947 přijal československý parlament speciální zákon, kterým vyvlastnil rodový majetek Schwarzenbergů. Stalo se tak pouze z důvodu, že byl rozsáhlý a podle tehdejších názorů bylo amorální, aby jedinec vlastnil tak velký majetek. Některými odborníky je označován za jednu z největších právních křivd v československých dějinách.
Jaroslav Heyrovský změnil objevením polarografie celou elektroanalytickou chemii. Za svůj objev dostal v roce 1959 Nobelovu cenu a stal se tak prvním Čechem, který se tímto oceněním mohl pyšnit. Do Prahy se za ním jezdili učit vědci z celého světa. Podívejte se, jak na něj vzpomíná jeho žák, i na to, jak o jeho úspěchu informoval dobový komunistický tisk.
Pasáž osvětluje vztah prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka ke katolické církvi.
Historie vybudování rychlostní komunikace v Československu sahá do třicátých let 20. století, ale hlavní práce na naší nejstarší a nejdelší dálnici začaly až v druhé polovině 60. let. Poslední úsek byl dokončen v roce 1980, vzniklo tak přímé a rychlé spojení mezi Prahou, Brnem a Bratislavou. Podívejte se na reportáž o stavbě posledního úseku D1.
Podnikatelská činnost Tomáše Bati zcela zásadně ovlivnila architektonickou podobu města Zlín. Baťa spolupracoval s předními architekty své doby, jako byl např. Le Corbusier, Jan Kotěra či František Gahura. Podívejme se, jak se ze Zlína stalo centrum moderní meziválečné architektury s důrazem na sociální aspekty bydlení. Svou vizi Tomáš Baťa úspěšně vyvážel do celého světa.
Ostravsko se stalo v druhé polovině 19. století průmyslovým centrem habsburské monarchie a posléze i naší republiky. Svoji historii však místo začalo psát před asi 30 000 lety, když byl osídlen vrch Landek, kde lovci mamutů poprvé v lidských dějinách použili k topení uhlí a kde se našla jedna ze sošek pravěkých Venuší. Podívejte se na historii ocelového města Ostravy pohledem dobového dokumentu, který vznikl před rokem 1989.
Počátky průmyslu v českých zemích jsou spjaté s manufakturami. Nejvíce jich bylo textilních a sklářských. Využívaly přírodní zdroje, kterými český stát oplýval. Podívejte se na počátky průmyslu na příběhu patrně nejstarší nepřetržitě fungující sklárny na světě. Najdete ji v Harrachově a její výrobky používali obyčejní lidé i králové a císaři. Její příběh vypráví stejně jako příběhy dalších manufaktur i o přechodu od feudalismu ke kapitalismu. Jak se to stalo?
Rybníky na Třeboňsku se začaly budovat už ve 13. století. K pozdějšímu rozkvětu rybníkářství přispělo založení augustiniánského kláštera v Třeboni i přesunutí centra rožmberského panství za Petra Voka z Českého Krumlova do Třeboně.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.