06:50
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Komunistická strana Československa byla založena v květnu 1921. Komunistické myšlenky však byly starší a popularitu na našem území měly už před první světovou válkou. Co pomáhalo formovat komunistické křídlo v sociální demokracii? Jak ke vzniku strany a rostoucí síle radikálního levicového hnutí přispěla první světová válka a říjnová revoluce v Rusku? Jak měla vypadat středoevropská bolševická revoluce?
Stalinův kult v komunistických zemích východního bloku se projevoval v různé míře, ale největší byl paradoxně u nás... Lidé plakali na ulicích, když zemřel, a politikové mu stavěli největší pomník na světě, což je pro dnešní generaci zcela nepochopitelná věc. Jak k tomu došlo a proč?
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží představuje osobnost Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského. Učitel matematiky a fyziky zakládal sportovní spolky, propagoval olympijskou myšlenku a spoluzaložil Mezinárodní olympijský výbor. Byl také autorem knih o slušném chování a ceremoniářem prezidenta Masaryka.
Pasáž zachycuje okolnosti volby Antonína Zápotockého prezidentem Československé republiky na pozadí změn, které se odehrály v SSSR po smrti J. V. Stalina. Ukazuje také změny ve vedení KSČ.
V animované ukázce jsou zachyceny příčiny hladomorů v 18. století, následné rozšíření pěstování brambor a zavádění nových postupů v zemědělství.
Po druhé světové válce a zejména po roce 1948 prošel bankovní systém v Československu výraznými změnami. Vznikla Státní banka československá, která v centrálně plánované ekonomice působila jako monopolní centrální i obchodní banka. Jak tato transformace probíhala a jak vůbec fungoval tehdejší bankovní systém?
Zlatá stezka byla obchodní cesta z Bavorska do Čech, po níž se přepravovala především sůl po celý středověk až do počátku 18. století. Ve středověku hrála sůl důležitou roli, protože se používala ke konzervaci masa, výrobě kosmetických prostředků, byla součástí léků, používala se při křtu a podobně.
Ještě ve funkci předsedy československé vlády navštívil pozdější prezident Antonín Zápotocký prvního dne roku 1952 Ostravu, aby slavnostně zahájil provoz vysoké pece. Podívejme se na projev, který při té příležitosti pronesl.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.