06:50
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Pevnost Terezín je známá zejména jako ghetto, kde byly během 2. světové války soustředěny tři čtvrtiny židovského obyvatelstva naší země. Transporty Židů končily na nádraží v Bohušovicích nad Ohří, poté následoval tříkilometrový pochod do Terezína, který byl pro řadu již tak vyčerpaných lidí konečný. Proto začalo projektování železniční vlečky, která by tuto trasu nahradila. Na její stavbě se podíleli samotní vězni a byla dokončena v roce 1943.
Miloš s Jarmilkou hrají na schovávanou ve starém domě v Terezíně a objeví kufr, který patřil židovským dětem z terezínského ghetta. Je plný fotek, vzpomínek a loutek na stínové divadlo. Staré prostěradlo vypráví pohádkový příběh, kde se mimo jiné objevují animace nedávno objevených kreseb z terezínských zdí i postavy a písně z opery Brundibár.
Fojt bylo na Moravě označení pro dědičného rychtáře, tedy osobu v pozici dnešního starosty. Jeho povinnosti se v průběhu času měnily, patřilo k nim ale i nižší soudnictví ve městě či vesnici nebo zastupování obce. Mimořádná budova fojtství ve Velkých Karlovicích je z konce 18. století a její kopii najdeme v rožnovském skanzenu. V čem je unikátní? Podívejte se stručnou historii fojtství.
Český fašismus, typický svým antiněmectvím a antisemitismem, nezapustil v meziválečném Československu hlubší kořeny. Přesto čeští fašisté v roce 1933 zorganizovali pokus o převzetí moci, útok na kasárna v Brně-Židenicích. Šlo sice o diletantsky provedený puč bez jakékoli naděje na úspěch, na místě však zůstal mrtvý člověk. Hlavní iniciátor Židenického puče Ladislav Kobsinek byl následně odsouzen k dvanácti letům odnětí svobody.
Most, město, které muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí. Jeho demolice začala v 60. letech a trvala téměř 20 let. Stát sice vydělal necelé 3 miliardy korun na uhlí, zaplatil za to však památkami a krajinou, které zmizely v nenávratnu. Z postupného odstřelu města měli kromě vlády radost také filmaři ze západu i z východu, kteří měli kde točit bojové scény válečných filmů.
Jedna z největších majetkových proměn v naší historii. Tak bývá nazývána pozemková reforma z roku 1919, která změnila ráz české krajiny i politickou mapu meziválečného Československa. I díky ní se významnou politickou silou stala agrární strana. Podívejte se, jak pozemková reforma probíhala, jaké se s ní pojily problémy a koho všeho se týkala.
Jedním z nejvýznamnějších československých průmyslových podniků 20. století byl podnik ČKD. Pod tímto názvem existoval od roku 1927, kdy došlo ke sloučení několika firem s podobným výrobním programem. Ty měly své počátky už v druhé polovině 19. století. Jedním z nich byla i Elektrotechnická akciová společnost Emila Kolbena, který se stal ředitelem celého komplexu a vedl ho až do konce třicátých let, kdy kvůli svému židovskému původu byl nucen firmu opustit.
14 112
861
4 794
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.