06:50
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Manifest Dva tisíce slov byl jedním z nejvýznamnějších dokumentů pražského jara. Jeho autorem byl spisovatel Ludvík Vaculík. Prohlášení podepsaly stovky dalších osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů. Co v něm stálo?
Nová budova Československé televize na Kavčích horách v Praze se začala plánovat už v druhé polovině 50. let. Stavěla se pak od roku 1962 a její výstavba se dokonce jeden čas i zastavila. Další prodlení ve výstavbě přinesly technické změny televizního vysílání. Podívejte se na část dobové diskuse nad výstavbou objektů ČST, v níž se dozvíte i o plánovaných částech areálu, které nakonec nikdy postaveny nebyly.
Javoříčko bylo malou obcí nedaleko hradu Bouzov na Litovelsku. Dne 5. 5. 1945 bylo Javoříčko vypáleno komandem SS a povražděno bylo 38 dospělých mužů. Důvod tragédie je dodnes ne zcela jasný. Mělo jít o obyčejnou žárlivost a obvinění z nevěry, anebo ne?
Komunistický politik a pozdější tajemník Ústředního výboru KSČ Vasil Biľak byl jedním z autorů tzv. „zvacího dopisu“, který měl legitimizovat invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Společně s dalšími konzervativními komunisty v něm prosí Brežněva o pomoc proti „kontrarevoluci“ v Československu. Reportáž reflektuje jeho životní osudy před listopadem 1989, ale i po něm.
Historie průmyslu v českých zemích začala už v 18. století textilní výrobou. Na našem území tak vznikla dvě na sobě nezávislá centra textilní výroby, Brněnsko a Liberecko. Podívejte se na příběh jedné továrny ve Frýdlantském výběžku, která vznikla sice až na počátku 20. století, ale zato funguje dodnes.
Život našich předků byl spjat s půdou a jejím obděláváním. Podívejte se na stručný vývoj lidských pomocníků při orbě, od nejstarších nástrojů, které kdy lidé vzali do ruky, až po parní pluhy. Včetně jednoho českého vynálezu, který se rozšířil do celého světa.
Projev Antonína Zápotockého z roku 1948, v němž vyhlašuje první pětiletý hospodářský plán. Ten měl rovnoměrně rozložit výrobu na území Československa s důrazem na slovenskou část republiky a zejména řešit ztrátu trhů v západní Evropě.
Tomáš Baťa je dnes považován asi za nejslavnějšího prvorepublikového podnikatele. Jeho cesta k úspěchu však byla velmi pozvolná. Rodinnou obuvnickou firmu původně založil se svými dvěma staršími sourozenci ještě v dobách Rakouska-Uherska. Nevěnoval se však jen výrobě obuvi, podnikal v mnoha dalších oborech. Baťa umřel poměrně mladý, v 56 letech při leteckém neštěstí. Baťovské impérium ale žije dál.
13 464
755
4 588
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.