06:50
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Akce Kámen byla promyšlená provokace Státní bezpečnosti, která využila pokusy občanů ČSR opustit po únoru 1948 republiku. Konkrétně šlo o hranici s Německem, respektive s americkou okupační zónou. Ještě na území naší republiky byla vytvořena falešná hranice a za ní falešní pohraničníci a příslušníci zpravodajské služby získávali cenné informace. Následně pak emigranti skončili v rukách komunistické justice.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena kultura meziválečného Československa ve většině oblastí včetně nově vzniklého filmu. Dále ukázka zachycuje změnu životního stylu – nové možnosti trávení volného času zejména pro ženy.
V polovině května roku 1945 se Edvard Beneš triumfálně vrátil do Prahy společně s tzv. košickou vládou. Až do 28. října 1945 chyběl v politickém systému parlament, proto nařízení vlády nabývala podpisem prezidenta podobu zákonů. Rovněž se účtovalo s válečnými zločinci, ale i Benešovými předválečnými odpůrci, jako byli například Rudolf Beran či Jiří Stříbrný, kteří zemřeli ve vězení.
Jednou z méně známých kapitol protektorátních dějin je existence vojenské jednotky. Vládní vojsko bylo vytvořeno brzy po začátku existence protektorátu Čechy a Morava ze dvou důvodů. Jednak zbýval ještě půlrok do začátku druhé světové války a nacisté chtěli vytvořit iluzi, že obsazené území má nějakou svébytnost. Zároveň bylo potřeba umístit některé příslušníky zrušené československé armády, kteří by jinak mohli posílit domácí odbojové skupiny. Podívejte se na stručné dějiny vládního vojska z pohledu historiků v pořadu Historie.cs.
Do první poloviny devatenáctého století sahají počátky jedné z největších českých firem na hudební nástroje. Václav František Červený v Hradci Králové vybudoval rodinnou firmu, která díky svému umu a příležitostem existovala několik generací. Sám byl významnou postavou královéhradecké společnosti, mimo jiné starostou Sokola. Podívejte se na stručnou historii jedné rodinné firmy.
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii jejich počátků na Volyni.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Na začátku 90. let bylo důležité vyřešit otázky týkající se státního majetku, především jeho privatizace. Václav Klaus se jako tehdejší ministr financí rozhodl pro kuponovou privatizaci. Významným krokem pro český stát byla také privatizace bankovního sektoru, která je spojena s vládou Miloše Zemana.
Šlechta začíná počátkem novověku podnikat. Zprvu na svém vlastním panství vychází z toho, co jí nabízí vlastnictví pozemků, později si bere i úvěry, až je nakonec jedním z tahounů rozvoje průmyslu. Podívejte se na debatu historiků z pořadu Historie.cs.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.