portály České televize

Často hledáte:

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Hledat Zavřít vyhledávání
menu
Perzekuce Romů za 2. světové války

09:11

Perzekuce Romů za 2. světové války

Romové byli za druhé světové války z rasových důvodů terčem pronásledování. Už v roce 1939 byla přijata „proticikánská“ opatření a zřízeny pracovní tábory pro muže, kteří se „štítí práce“. Na území Čech a Moravy byly takové tábory dva: v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Roku 1942 vešlo v platnost nařízení o potírání cikánského zlořádu a pracovní tábory se změnily ve sběrné cikánské tábory, určené pro celé rodiny.

Z pořadu:

Historie.cs Přehrát celý pořad

Témata:

Multikulturní společnost Člověk ve společnosti Život v Česku Stát Etika Právo Moderní doba - české dějiny

Námět do výuky:

Holocaust Romů

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Člověk a společnost Dějepis Právo a politologie Psychologie a sociologie

Klíčová slova:

české dějiny druhá světová válka politika člověk v lidském společenství historie dějiny protektorát právo nacismus protektorát Čechy a Morava Romové 2. světová válka lidská práva holocaust koncentrační tábor rasismus holokaust legislativa genocida historie českých zemí

Mohlo by vás také zajímat

Multikulturní společnost

Další videa
Třída dětí z okraje společnosti: Zpětná vazba od učitelů
05:32

Třída dětí z okraje společnosti: Zpětná vazba od učitelů

Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Děti z „brněnského Bronxu“ do společné třídy před deseti lety nesvedla jen náhoda. Rodiče jiných dětí totiž nechtěli společnou třídu s Romy. Projekt umožňuje unikátní pohled na životy dětí v průběhu posledních deseti let. Všichni stojí na prahu dospělosti a jejich budoucnost je otevřená. Jak se jim daří, jaké jsou jejich možnosti a jak se svým potenciálem naloží? A co Ptáčata přinesla svým pedagogům?

Bulhaři žijící v Česku
03:48

Bulhaři žijící v Česku

Kunsthistorička a kameraman, oba se narodili v Bulharsku a stali se známými představiteli české kulturní scény. I přestože našli v Praze svůj trvalý domov a žijí tu rádi, na své rodné kořeny nezapomínají. Jak se jim v naší metropoli žije? Co mají Češi podle nich s Bulhary společného? A jak jejich odlišnost vnímají jejich děti, které se narodily v Čechách? Jsou na svou odlišnost hrdí, nebo pro ně představuje problém? Jsou hrdí na svou původní národnost?

Třída dětí z okraje společnosti: Průvodci po ghettu
06:02

Třída dětí z okraje společnosti: Průvodci po ghettu

Desetiletý časosběrný projekt Ptáčata je o třídě dětí z okraje společnosti. Děti z „brněnského Bronxu“ do společné třídy nesvedla jen náhoda. Rodiče jiných dětí totiž nechtěli společnou třídu s Romy. Ptáčata se tentokrát stanou průvodci po brněnském a chanovském ghettu. Co mají tato místa společného? Jaké jsou ulice, kde Ptáčata bydlí a kde si hrají? Zejména setkání s místními dětmi v Chanově vyvolalo v Ptáčatech silnou reakci. Mimo jiné je donutilo k zamyšlení, jestli nás ovlivňuje místo, kde bydlíme. Můžeme takové místo ovlivnit i my sami?

Romodrom: Pomocná ruka Romům
03:23

Romodrom: Pomocná ruka Romům

Znáte Romodrom? Jde o obecně prospěšnou společnost, která se snaží pomoci zejména lidem romského etnika. Hlavním cílem je pomoci Romům hledat řešení v jejich nelehkých životních situacích. Poskytuje jim sociální služby, například terénní programy, sociální poradenství, sociální projekty zaměřené na podporu bydlení, zaměstnanosti, řešení dluhů a péči o děti a jejich vzdělávání.

Etika

Další videa
Jan Patočka a Charta 77
07:29

Jan Patočka a Charta 77

Filozof Jan Patočka byl jedním z prvních mluvčích Charty 77. Právě on jí vtiskl mravní rozměr, když zdůrazňoval, že nejde o mocenský politický boj, nýbrž o nastolení mravních základů, které musejí být vždy platné a nezávislé na tom, kdo je právě u moci. Na začátku března 1977 se setkal s nizozemským ministrem van der Stoelem, což režim rozzuřilo. Státní bezpečnost podrobila Patočku mnohahodinovému výslechu, po němž se zdravotně zhroutil a o několik dní později zemřel.
Rasismus a neonacismus v jedné české rodině
08:13

Rasismus a neonacismus v jedné české rodině

Ukázka by se mohla zdát být sehranou scénkou nebo parodií na rasismus, neonacismus a xenofobii. Bohužel není. Jsou lidé, kteří opravdu vyznávají stejné názory a sdílejí podobné představy. Jde o nenávist k jiným rasám, etnickým menšinám, k emigrantům a uprchlíkům. Touha po násilí i ochota naslouchat pochybným anonymním názorům na sociálních sítích a zároveň naprostá nedůvěra k oficiálnímu zpravodajství je zarážející. Tito lidé mají své vidění světa a za nic je nechtějí měnit. Ve výsledku bývají spíš směšní a často jde pouze o silácké řeči, ale nikdy nelze tyto nenávistné postoje podceňovat, natož podporovat. Upozornění: mluvený projev ve videu obsahuje vulgarity a vyjadřuje násilí.
Peníze: Úloha peněz ve společnosti
04:20

Peníze: Úloha peněz ve společnosti

Pojďme se podívat na peníze z poněkud filozofického hlediska. Penězům se většinou podsouvá jakási špinavá role a málokdy si je automaticky ztotožníme se ctností. Často kazí charakter a mít peněz málo bývá stejně špatné jako mít jich příliš. Kromě jejich základní funkce coby platidla slouží peníze v moderní společnosti také jako prostředek k prosazování a distribuci moci. Majetnější se rovná mocnější. Jenže to vede k hrozným věcem. Ale aby společnost mohla zdravě fungovat, musí vždy zůstat něco, co za peníze koupit nelze. To je základem moderního státu a zároveň jádrem problému korupce.

PL
Sváteční slovo o Komenském
04:49

Sváteční slovo o Komenském

Může nás Komenský oslovit ještě dnes, i po staletích? Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR, se zamýšlí nad duchovním odkazem Komenského, klade si otázku, jaký je „jeho“ Komenský. Nachází přitom oporu v proroku Izajášovi. Komenského vidí jako postavu stíhanou ranami osudu, podobnou nalomené třtině, postavu, která se ale nikdy nezlomí a znovu se narovná, aby pokračovala v práci pro lidstvo…

Právo

Další videa
Politické procesy
12:04

Politické procesy

Politické procesy, typické pro komunistický režim, probíhaly už před únorem 1948 a pokračovaly v určité podobě až do pádu komunismu. Nejznámější jsou ale procesy z 50. let, které byly často zinscenované, vyznačovaly se neúměrně přísnými tresty a často i popravami. Jejich účelem bylo zastrašení společnosti a likvidace politických konkurentů či tzv. nepřátel lidu. Totalitní režim se o procesy přímo opíral. Vzorem v této činnosti byl režimu Sovětský svaz, kde Stalin během 30. let prováděl masové politické čistky. Politické represe však probíhaly i na regionální úrovni a tresty bývaly někdy udělovány i bez soudů.
PL
Byla jsem znásilněna
07:29

Byla jsem znásilněna

Yveta a Jiřina jsou ženy, které se v průběhu svého života setkaly se sexuálním násilím. Prokázaly velkou dávku odvahy, neboť o svých zážitcích dokázaly vyprávět. Paní Yvetu znásilňoval její manžel; přese všechno chtěla ochránit své dva syny. Jinou situaci zažila paní Jiřina, která byla jako malé děvčátko dlouho zneužívána, později i sexuálně svým nevlastním otcem.
Smluvní podmínky
01:28

Smluvní podmínky

Každý den uzavíráme spoustu smluv, aniž bychom jim věnovali potřebnou pozornost. U většiny z nich totiž nepotřebujeme ani podpis (např. přepravní smlouva při nástupu do tramvaje). Přesto tu určitá pravidla existují a měli bychom si být vědomi dodržování smluvních podmínek.
Armáda ČR: Válka v Perském zálivu
03:49

Armáda ČR: Válka v Perském zálivu

Válka v Perském zálivu znamenala pro armádu první nasazení do válečného konfliktu v novodobých dějinách, tehdy ještě Československa. Na místo byla vyslána protichemická jednotka spolu s dalšími vojáky, a ačkoliv se neúčastnili přímo bojových operací, odvedli velký kus práce a nasbírali cenné zkušenosti. V souvislosti s ozbrojeným konfliktem je namístě také otázka, jak je vymezeno užití síly nebo nutné sebeobrany v rámci misí OSN.

ČT edu nejsou pouze videa

10 692

videí

527

námětů do
výuky

2 963

pracovních
listů

991

pořadů

67

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání