02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Představení seismického vlnění a typů seismických vln. Vysvětlení jejich významu pro vznik zemětřesení.
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Kdyby měl vesmír jen trošičku jiné vlastnosti, nevznikl by život a nebyli bychom tady ani my – inteligentní pozorovatelé, praví antropický princip. Z teorie kvantové gravitace plyne, že by nemusel existovat jeden jediný vesmír – ten náš, universum, ale nepředstavitelně velké množství vesmírů popsané číslem, které by mělo za jedničkou plných 500 nul. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Odborník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR jednoduchou formou vysvětluje, kde a proč vzniká zemětřesení a co uvádí do vzájemného pohybu litosférické desky.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Jedna z nejdelších řad pozorování meteorologických prvků ve střední Evropě pochází z pražského Klementina, kde se nepřetržitě měří od roku 1775. Předpovídání či spíše pozorování počasí v Českých zemích je spojeno s jezuitskou vzdělaností. První skutečné pokusy o předpověď počasí byly možné až s rozvojem telegrafu v polovině 19. století.
Umělé družice nám z oběžné dráhy posílají velmi přesná a cenná data o životním prostředí. Jak nám dálkový průzkum Země může pomoci? A jsme vůbec schopni data z družic využít k našemu prospěchu při ochraně života na Zemi?
Vodní nádrže na řekách slouží různým funkcím. Orlík slouží výrobě elektrické energie, regulaci toku při povodňovém nebezpečí, nebo rekreaci. Zároveň je co do objemu zadržované vody největší přehradou u nás.
Ledovcové potoky (tedy potoky vytékající přímo z tajících ledovců) stále ještě nejsou z vědeckého hlediska dostatečně prozkoumány. Vzhledem ke klimatické změně jim navíc v horizontu několika desítek let hrozí úplné zmizení. Vědci proto podrobili 152 ledovcových potoků detailní studii, s jejímiž výsledky vás seznámí reportáž z pořadu Věda 24 (únor 2025).
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.