hamburger cross portály České televize
hamburger cross MENU

Často hledáte:

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Hranická propast

Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.

Z pořadu:

Magické hlubiny Přehrát celý pořad

Témata:

Fyzickogeografická sféra Česká republika Ochrana přírody a životního prostředí Ekologie Geologie

Námět do výuky:

Olomoucký kraj Kraje ČR: Moravskoslezský kraj

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Zeměpis Ekologie Biologie

Klíčová slova:

Česká republika přírodní prostředí ČR litosféra Olomoucký kraj jeskyně národní přírodní rezervace kras krasová oblast propast krasová činnost sladká voda potápění Hranická propast

Mohlo by vás také zajímat

Ekologie

Další videa
Hospodářské lesy: Nová příležitost
04:05

Hospodářské lesy: Nová příležitost

Přirozená pestrost lesních společenstev je nejen krásná, ale i zdravější a ekologicky stabilnější než jakákoliv monokultura. Nicméně právě smrkové monokultury jsou typickým představitelem hospodářského lesa a kvůli nízké biodiverzitě jsou prostřenou tabulí pro periodicky se vracející škůdce. Kůrovcová kalamita však nemusí být pouze katastrofou, ale i příležitostí vrátit se k udržitelnému hospodaření v lese, kde je druhová skladba dřevin pestrá, odpovídající klimatu, stromy jsou různého stáří a pod nimi na jaře bují bohaté bylinné patro.

Proč žáby skáčou
26:17

Proč žáby skáčou

Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají žábami a jejich pohybem. Žáby představují prastarou skupinu organismů, která obývá zemský povrch více než 200 milionů let. Dozvíme se, jak se žáby vyvinuly, nebo proč začaly skákat. Video také vysvětluje, jak vznikají zkameněliny a nabízí návod na výrobu domácích zkamenělin.
Jak rostliny komunikují?
01:09

Jak rostliny komunikují?

Rostliny, podobně jako další živé organismy, mají schopnost komunikovat samy se sebou, s dalšími jedinci atp. Některá specifika rostlinné komunikace popisuje v ukázce Tomáš Vaněk z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
O gaviálech indických v pražské ZOO
09:04

O gaviálech indických v pražské ZOO

Jak probíhá záchrana indických gaviálů? Jak se gaviálové rozmnožují, kdy dospívají? Čím se živí a jaká je jejich strategie přežití? Co se děje v jejich rodné zemi a proč jsou v ohrožení? O tom všem hovoří Petr Velenský, kurátor chovu plazů a obojživelníků v pražské ZOO.

Ochrana přírody a životního prostředí

Další videa
Proč emigroval drop?
15:17

Proč emigroval drop?

Ještě donedávna u nás žil drop velký, s váhou 20 kg nejtěžší letec v evropské ptačí říši. Pravda, nebylo jich u nás mnoho a žili pouze na jižní Moravě, v současné době už tu ale nemáme ani jednoho. Zato necelých dvacet kilometrů od jejich původního moravského hnízdiště se dropům neobyčejně daří, a sice za státní hranicí: v Rakousku. Spolu s ornitology (jak českými, tak rakouskými) budeme pátrat, proč se od nás tento majestátní a přísně chráněný pták odstěhoval. Odpovědi nacházíme především v hospodaření. Způsob, jakým u nás obděláváme pole, je devastující nejen pro tohoto ptáka. Emigrace dropa je tak příběhem nejen o něm, ale o celé naší krajině a našem přístupu k ní. Pokud jej změníme, může se drop vrátit.

Kulturní krajina a mokřady
07:11

Kulturní krajina a mokřady

Rozlehlost českých lánů byla mimo jiné umožněna vysoušením druhově rozmanitých a ekologicky stabilních mokřadů. Každé děcko dříve poznalo suchopýry, blatouchy, masožravé tučnice nebo vstavače. Dnes jsou mokřadní ekosystémy v české krajině vzácností. Pravděpodobně žádný typ ekosystémů jsme nepoškodili více než právě mokřady.

Krajina, dálnice a logistické haly
02:39

Krajina, dálnice a logistické haly

Propojení dálnice D8 s Německem přineslo obcím, které ji lemují, problémy. Ruku v ruce s výstavbou rozsáhlých průmyslových areálů, které dálnice přilákala, vzrostla i kamionová doprava. Ta nejenže překračuje kapacitu navazujících silnic nižších tříd, nadlimitně vzrostla také hluková zátěž a zvýšily se emise. Obce, které viděly za výstavbou logistických areálů rozvoj, nyní sledují, jaké vlivy haly do krajiny přináší. Příklad dálnice D8 může přinést poučení, jaké důsledky mohou rozhodnutí pro obce podél budoucích dálnic přinést.
Nové Mlýny: prohra ekologů i společnosti
25:18

Nové Mlýny: prohra ekologů i společnosti

Vodní dílo Nové Mlýny vzniklo těsně před rokem 1989 na místě původních vesnic a lužních lesů s cílem vytvořit zavlažovací zemědělskou síť, jež nebyla nikdy realizována. Přehrada ukazuje radikální proměnu krajiny, turisticky nešetrnou megalomanii a celkově střet společenských hodnot. Příběh Nových Mlýnů je smutnou ukázkou toho, jak se z jedné stavby stalo téměř půl století neřešitelné politikum, a představuje obraz vícegenerační prohry zastánců životního prostředí a přírodovědců ve střetu s technokratickým myšlením, a to překvapivě bez ohledu na politickou a společenskou situaci, ve které se diskuze a spory odehrávaly.

Česká republika

Další videa
Ledovcové kary v Krkonoších
01:52

Ledovcové kary v Krkonoších

Čtvrtohorní zalednění zanechalo v Krkonoších pozůstatky v podobě hlubokých ledovcových údolí, tzv. karů. V Krkonoších se jim říká jámy a tyto lokality patří k místům s nejpestřejší přírodou v celém pohoří. Kolem Sněžky se jich nachází hned několik. Jak se tito dokonalí sochaři či tesaři zrodili? A co to jsou ledovcové morény?
Haná a její kroje
04:36

Haná a její kroje

Haná je díky svému rovinatému povrchu jednou z nejúrodnějších oblastí v Česku. Bohatá úroda napomohla v minulosti k blahobytu tamního obyvatelstva, což se odrazilo i na bohatě zdobených krojích z období baroka, které uvidíme ve videu, a dozvíme se také o jejich historii. Kromě krojů si prohlédneme také hanácký grunt, tradiční místní obydlí.
Moravský kras: Vápenka Velká Dohoda
00:52

Moravský kras: Vápenka Velká Dohoda

Typickými stavbami Moravského krasu jsou vápenky. Mezi nejzachovalejší patří Velká Dohoda nedaleko vesnice Lipovec. Byla postavena v roce 1928 a zde vyrobené vápno využívali zedníci po celé Moravě. Jelikož se v nedalekém dole vápenec netěží, Velká Dohoda už není v provozu. Místo toho se stala technickou památkou.
Sedačková lanovka na Pustevnách
05:26

Sedačková lanovka na Pustevnách

V beskydských Pustevnách byla v roce 1940 zprovozněna vůbec první sedačková lanovka v Evropě a Beskydy se tak staly centrem světového lyžování. Reportáž představí historické souvislosti vzniku tohoto (v té době) technického unikátu, který však vzhledem k dřevěné konstrukci a velmi rychlé výstavbě nevydržel ani jednu sezonu. Proto posléze muselo dojít k modernizaci dráhy. Zatím poslední renovace lanovky byla provedena v 80. letech minulého století.

ČT edu nejsou pouze videa

13 689 videí

13 689

videí

767 námětů do <br /> výuky

767

námětů do
výuky

4 657 pracovních <br/> listů

4 657

pracovních
listů

1 329 pořadů

1 329

pořadů

69 edukativních <br/> her

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání