15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Čtvrtohorní zalednění zanechalo v Krkonoších pozůstatky v podobě hlubokých ledovcových údolí, tzv. karů. V Krkonoších se jim říká jámy a tyto lokality patří k místům s nejpestřejší přírodou v celém pohoří. Kolem Sněžky se jich nachází hned několik. Jak se tito dokonalí sochaři či tesaři zrodili? A co to jsou ledovcové morény?
Jednání o stavebním povolení trvá v Česku rekordně dlouho, což má dopady na všechny obyvatele, i když zrovna nic nestaví. Reportáž představí konkrétní případ snahy o získání stavebního povolení pro rozšíření rodinného domku.
Nové Město na Moravě je dnes téměř světově proslulé jako dějiště Mistrovství světa v biatlonu v roce 2024. Toto desetitisícové město na Vysočině je však známé nejen mezi příznivci zimních sportů. Narodili se zde také dva významní čeští sochaři Vincenc Makovský a Jan Štursa. Jejich díla dnes zdobí místní Horáckou galerii.
Zatímco se politici, lesníci a ekologové přou o to, jak lesy chránit, zda kácet, nebo nekácet, kůrovec devastuje naše lesy dále. Je hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem, příliš pomalá proměna smrkové monokultury na druhově pestřejší lesy? Proč lesníci mluví o apokalypse?
Co potřebuje sysel ke spokojenému životu? Čím se živí a proč a kdy ho lidé začali systematicky hubit? Kde jsou v České republice poslední ostrůvky, na kterých tenhle kriticky ohrožený hlodavec přežívá? Zoologové ale řešili ještě jednu záhadu se syslem spojenou...
Stromy, tedy les, jsou významným zdrojem kyslíku ve vzduchu. Jeden strom může díky fotosyntéze vyrobit kyslík pro 5 až 6 lidí na celý den. Stromy dále ovlivňují vzdušnou vlhkost, uvolňují vonné silice a v neposlední řadě zachycují prach, díky čemuž vzduch pročišťují. Svůj účel plní strom i po odumření – stává se biotopem mnoha jiných živých organismů a posléze přispívá ke vzniku půdní biomasy.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
V pořadu se vydáme na cestu hledání volné vodní hladiny v moravských krasových oblastech, kde rozpustné horniny jako vápenec či dolomit umožnily vznik působivých jeskyní, z nichž jsou některé dosud neobjevené. Uvidíme několik světových unikátů z oblasti hydrologie, geologie i biologie.
Co jsou to vlastně zuby a jak zuby vznikly? Na to se zeptáme odborníků. Dozvíme se, z čeho se zuby skládají, jaké druhy zubů rozeznáváme, ale také to, jak se zuby vyvinuly ze šupin vodních obratlovců. V průběhu evoluce se u různých druhů živočichů vyvinul různý chrup, který slouží různým účelům.
Vojenský újezd změnil dříve osídlenou kulturní krajinu Doupovských hor k nepoznání. Podívejme se na příznivé dopady těchto změn. Uměle vzniklá divočina je biologicky pestřejší. Při pohledu na opuštěnou krajinu nás napadá, jak by asi vypadala, kdyby se do ní člověk vrátil a začal by v ní hospodařit. V ukázce se také seznámíme s pozůstatkem obrovského sopečného kráteru, kalderou, kterou bychom v Čechách nejspíš nehledali.
14 204
866
4 813
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.