15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Nejzazším výběžkem Velkého předělového pohoří je ostrov Tasmánie. Čtvrtinu ostrova zabírají národní parky s hustými lesy, jezery a pohořími. V rovinatých oblastech ostrova se daří chovu ovcí. Mnozí považují ovce za jeden ze symbolů Austrálie.
Z mallorské vesnice Sóller byla začátkem 20. století vystavěna železnice pro rychlejší přepravu ovoce do hlavního města Palma de Mallorca. V současnosti se již pro transport využívají silnice, zmíněná železniční trať "pomerančového expresu" je však v provozu stále a slouží turistům. Ze Sólleru kromě vlaku vyjíždí i tramvaje, dříve využívané pro nákladní dopravu.
Stále více lidí volí pro dojíždění za prací nebo studiem místo auta nebo autobusu vlak. Příměstské vlakové linky mezi Prahou a Středočeským krajem denně využívají desítky tisíc lidí. Cestující k tomu vedou často přetížené silnice, ale i čím dál větší nabídka vlakových spojů příměstské pražské integrované dopravy (PID). Se zájmem cestujících přibývá ale také problémů s nedostatkem spojů i kapacit tratí.
Souostroví Lofoty, které leží až za polárním kruhem, je jedním z nejkouzelnějších míst Norska. Lidé se tu od pradávna živí rybolovem. I dnes představuje rybolov významný zdroj obživy místních obyvatel. Všudypřítomné tresky dodávají ostrovům působivou atmosféru. Tresky se tu suší na speciálních sušácích v sezoně doslova všude.
Odborník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR jednoduchou formou vysvětluje, kde a proč vzniká zemětřesení a co uvádí do vzájemného pohybu litosférické desky.
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Jak vznikly rostliny a kdy se vůbec objevily? A kdy probíhal zlatý věk rostlin? Jak to tehdy na Zemi vypadalo? První rostliny byly takzvané nižší rostliny, což byly sinice a řasy. Zlatý věk rostlin spadá do období karbonu, kdy bylo v atmosféře více kyslíku než dnes. I díky tomu dosahovaly tehdejší plavuně a přesličky výšky 30 i 40 metrů. To samé se týkalo i tehdejšího hmyzu.
Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
Pražské mlýny neměly jednoduchou existenci. Mnohé z nich poničily povodně nebo požáry. Proto také byly mnohdy přestavovány. Z počátku patřily církevním řádům, později náležely jednotlivým pražským obcím nebo i soukromým podnikatelům. Na Vltavě jich byly v průběhu staletí postaveny desítky, dodnes se jich dochovalo už jenom pár. Velmi často u mlýnů stávaly i vodárenské věže, které využívaly mlýnská kola.
Knížata z Liechtensteinu proměnila svá panství mezi 17. a 20. stoletím v jeden velký park. Tento areál se řadí mezí největší upravované krajiny v Evropě. Úpravy vycházely z principů anglických parků. V areálu najdete barokní architekturu, novogotickou architekturu zámků a drobné stavby postavené v romantickém duchu.
Stanice na Milešovce je nejstarší horskou meteorologickou stanicí v Česku. Meteorologické prvky se zde měří nepřetržitě již od roku 1905. Za celou dobu svého provozu měla jen dva krátké výpadky provozu. Všechny záznamy jsou archivovány.
Barokní kostely dnes spoluvytváří archetyp české krajiny, snad nejvíc mezi všemi ostatními typy staveb. Unikátní příklady najdeme ve východních Čechách. Stavitel poutního chrámu Panny Marie Pomocné na Chlumku v Luži udělal všechno pro to, aby vytvořil krajinnou dominantu, aby kostelem korunoval krajinu širokého okolí. To kostel sv. Mikuláše ve Vraclavi jako by být viděn ani nechtěl. Poutník jej spatří až v okamžiku, kdy stojí přímo před ním. Oba chrámy potvrzují, že barokní stavitelé uvažovali o místě, jehož podobu měla budoucí stavba ovlivnit na dlouhé věky. Uvažujeme dnes tak i my?
10 691
526
2 960
991
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.