02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak a kdy u nás vznikl vápenec? Čím je typický? Jak vzniká jeskyně? S Václavem Cílkem si projdeme údolí, kde se propadají vody říček, aby se opodál prostřednictvím vývěr opět dostaly na povrch.
Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.
Kdyby měl vesmír jen trošičku jiné vlastnosti, nevznikl by život a nebyli bychom tady ani my – inteligentní pozorovatelé, praví antropický princip. Z teorie kvantové gravitace plyne, že by nemusel existovat jeden jediný vesmír – ten náš, universum, ale nepředstavitelně velké množství vesmírů popsané číslem, které by mělo za jedničkou plných 500 nul. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Václav Cílek vypravuje o období tektonického neklidu na našem území, jehož nejpůsobivějším výtvorem je krajina Českého středohoří. To, co se dnes v Českém středohoří tyčí k nebi, nejsou sopky, ale jen jejich přívodní kanály, sopouchy.
Povodí Vsetínské Bečvy v oblasti Horního Vsacka na Valašsku je tvořeno malebnou krajinou mokřadů a luk. Tyto ekosystémy vykazují vysokou míru biodiverzity, zvláště mezi rostlinami. Nejvýznamnějšími zástupci tamní květeny jsou vzácné druhy lučních orchidejí, které si prohlédneme v následující reportáži. Za zmínku stojí i jejich druhová rozmanitost, v celém Česku roste zhruba 50 druhů orchidejí a zde v údolí Vsetínské Bečvy jich najdete až 30.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Václav Cílek srovnává kamenné prvky v české a rakouské metropoli – v Praze a ve Vídni.
S Objektivem (2024) se vydáme do Ekvádoru, jedné z geograficky nejpestřejších zemí světa. Najdeme zde pláže i velehory, zasněžené vulkány, pestrobarevné trhy, jezera, mlžný prales nebo vzácné druhy zvířat. V ulicích Quita se můžeme prakticky seznámit s Coriolisovým efektem, stačí se dívat na vodu vytékající z umyvadla.
Původní štěrkové řečiště Bečvy vytváří ideální prostředí pro život raků a mnoho druhů ryb. Prohlédněte si s námi ostrůvky, tůně a peřeje moravské řeky. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Čekanka je nejen hezká, ale i chutná. Listy se hodí do salátu a z kořene se vyrábí náhražka kávy. Jméno má prý po dívce, která tak dlouho čekala na svého milého, až se její oči proměnily v květy. Proto asi nejčastěji roste u cest, jako by stále vyhlížela do dálky.
Pojďme se společně podívat na video, ve kterém se dozvíme, jak rozdělujeme ptactvo rodu krkavcovitých. Vrána totiž rozhodně není manželka od havrana. Krkavcovití ptáci jsou teritoriální, velice inteligentní, ovšem nenosí nákazy, neštěstí ani smůlu. Krkavci se živí také uhynulými zvířaty. Straka rovněž patří mezi krkavcovité ptactvo a krade nejen ona, ale všichni. Předměty, které se jim zalíbí, si odnáší do hnízd.
Pojďte se s námi podívat do světa mravence lesního. Daniel vás ve svém mravenčím převleku provede světem mravenců. Dozvíte se, k čemu jsou mravenci užiteční a jak to v takovém mraveništi chodí. A pozor, věděli jste, že jsou mravenci chránění? A že každý mravenec má v mraveništi svou přesně danou roli?
13 736
769
4 680
1 332
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.