01:45
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
Pravidelná hurikánová sezóna v Atlantiku v roce 2017 byla mimořádná. USA zasáhl například hurikán Harvey, nejdeštivější tropická cyklóna v historii měření. Co je to hurikán a za jakých podmínek vzniká popisuje Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT. Jaké dvě podmínky jsou ke vzniku tropické poruchy potřebné? Jak se z tropické bouře stane hurikán? Jaký je rozdíl mezi tajfunem, cyklonem a hurikánem?
V reportáži zamíříme na západní pobřeží USA. Zajímat nás budou tamní národní parky. Nenavštívíme ale ty notoricky známé, naopak. Vydáme se prozkoumat parky, které bývají někdy neprávem opomíjené. Společný mají vulkanický původ a Kaskádové pohoří. A rozhodně stojí za návštěvu.
Island zažívá od února (2021) seismické roje, z nichž nejsilnější přesahovaly pátý stupeň Richterovy škály. Aktivita v zemi na rozhraní tektonických desek je podle geologů jen předzvěstí silnější sopečné erupce v části ostrova, která vulkanickou činnost zažila naposledy před více než 800 lety. Obyvatelé tedy mají jistotu, že se něco děje, kdy k tomu dojde, se ale mohou jen domnívat.
Denně nákladovým nádraží na Žižkově projížděly stovky vagónů s nejrůznějším nákladem. Pravidelný provoz zde skončil v roce 2002. Nyní je v plánu na tomto místě vytvořit novou čtvrť, ve které by mohlo bydlet 20 tisíc lidí.
V listopadu 2020 si čeští sokolníci připomněli 10 let od zapsání svého oboru na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. V českých zemích se umění lovu s dravými ptáky provozuje již skoro 1500 let.
O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.
Kam až sahá historie snah o vytvoření kanálu Dunaj-Odra-Labe? S myšlenkou propojit Dunaj se Severním mořem si údajně pohrával už Karel IV. Reportáž přináší stručný přehled historie plánování kanálu, který by propojil evropská moře.
Velkolom Čertovy schody v Českém krasu představuje výrazný prvek krajiny, který vznikl při těžbě vápence. Jedná se o devastaci místní původní krajiny za vzniku stanoviště s typickým rázem skalních výchozů a odhalených geologických profilů. Prostředí krasu poskytuje ideální podmínky pro obnovení života v těžbou výrazně poznamenané krajině. Prostředím velkolomu provází geolog, spisovatel, filosof a popularizátor vědy Václav Cílek.
Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
Václav Cílek putuje do národní přírodní rezervace Soos, kde se nachází bahenní vývěry oxidu uhličitého.
Václav Cílek vypravuje o období tektonického neklidu na našem území, jehož nejpůsobivějším výtvorem je krajina Českého středohoří. To, co se dnes v Českém středohoří tyčí k nebi, nejsou sopky, ale jen jejich přívodní kanály, sopouchy.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.