01:45
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Pořad vysvětluje, co je to archeologie a k čemu slouží. Představí nám různé typy výzkumu a to, jak při nich badatelé postupují. Ukazuje, jaké nástroje ke své práci archeologové potřebují, popisuje, co je nedestruktivní archeologická metoda i jak se poznává stáří různých předmětů.
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu dnes považujeme prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby před více než 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho, který ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Všechno, co jste chtěli vědět o dinosaurech. Kdy a jak žili, jak se rozmnožovali, jakým způsobem vychovávali svá mláďata a jak se chovali? O stavbě mozku dinosaura, o jejich smyslech a stylu života.
Aleš Háma nás provede malebným městečkem Úterý v Plzeňském kraji, které si udrželo i dodnes kouzlo starých časů. Nechte se taky okouzlit!
Holešovice nebo okolí O2 arény, to jsou podle satelitních snímků nejrozpálenější místa v Praze. Může za to hlavně hustá zástavba, betonové bloky i chybějící zeleň. Třeba zelené střechy ale přibývají jen velmi pomalu. Zatím je jich pouze 5 %. Přitom dokážou významně ochlazovat budovy a přilehlé okolí. Když rostliny odpařují vodu, ochlazují vzduch v okolí, zatímco betonová dlažba akumuluje teplo.
Svoje poddané si panovníci na českém území sčítali už ve středověku. Potřebovali totiž vědět, kolik lidí může platit daně a kolik mužů je schopných nastoupit do armády. První dochované písemnosti o sčítání pocházejí z 12. století. V roce 1770 zavedla Marie Terezie číslování domů. Ve speciálu ke sčítání lidu z roku 2011 se podíváme i na to, jak se sčítalo v roce 1950 nebo třeba v roce 1869.
V obci Kondrac pod horou Velký Blaník se nachází Dům přírody, malé turistické centrum určené návštěvníkům CHKO Blaník. Najdeme tu model Blanické brázdy, typické živočichy i informace o místní geologii. A vydáme se odsud po naučné stezce do nedalekých Louňovic...
Ačkoli Železné hory nepatří mezi nejvyšší pohoří, vynikají geologickou stavbou i přírodou. Na řadě míst, jako je například Hedvikovská rokle, je krajina téměř nedotčená lidskými zásahy. Mrazové zvětrávání zde vytvořilo zajímavé útvary, dále bylo prostředí modelováno i erozní činností řeky Chrudimky. Zároveň zde najdeme umělé vodopády.
Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje. O těchto proměnách hovoří Alexandra Bernardová z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?
S Objektivem (2010) se vydáme na hranici Argentiny a Brazílie, kde leží vodopády Iguazú, které představují největší systém svého druhu na Zemi. Při návštěvě stejnojmenného národního parku je doporučováno si vodopády prohlédnout z obou stran, tedy jak z argentinské, tak z brazilské.
13 980
797
4 759
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.