02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V tomto dílu krátkého dokumentárního cyklu Minuty z Krkonoš (2014) si vysvětlíme a názorně ukážeme složitější periglaciální útvary jako polygony, brázděné půdy a kryoplanační terasy. Ve videu je srozumitelně popsán jejich vznik a také jejich modelační činnost.
Na kopci Hřebeč mezi Svitavami a Moravskou Třebovou se až do 90. let těžily jíly a žáruvzdorné lupky. Haldy vytěžené hlušiny pak vlivem větru a vody značně změnily své vlastnosti a vysloužily si označení „měsíční krajina“. Podivně tvarovaný povrch totiž připomíná povrch Měsíce.
S Krajinou domova (2017) navštívíme okolí barokního zámku Jezeří v Krušných horách. Zdejší malebná krajina byla zdevastována rozsáhlou povrchovou těžbou hnědého uhlí. S útlumem těžby se však přírodě nabízí možnost obnovy.
Na severní polokouli skončilo 1. září meteorologické léto. Podle celosvětových naměřených dat bylo léto 2024 vůbec nejteplejší v moderní historii, z čehož vyplývá, že globální oteplování je tedy stále intenzivnější. V reportáži se k této situaci vyjádří Carlo Buontempo, ředitel meteorologické služby EU Copernicus, Johnathan Overpack z Michiganské univerzity a také Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
Může lidská činnost obohatit krajinu a biodiverzitu ekosystémů? Opuštěné lomy nás o tom mohou přesvědčit. Těžební činnost přináší do krajiny holé skály, vodní plochy a další nové prvky, které podporují její diverzitu. Na příklady pestrého života v lomech se podíváme na Broumovsko, do Rožmitálských lomů, do pískoven na Olomoucku nebo do Českého krasu na Velkou Ameriku, do Prokopského nebo Dalejského údolí, kde byly v lomech odkryty světově proslulé stratigrafické profily definující hranici mezi silurem a devonem. Podívejte se na fascinující výsledky kooperace člověka a přírody. Pestrá geologie naší krajiny nás učí něco o charakteru naší Země i nás samotných.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Pasáž varuje před ohrožením orné půdy vodní erozí. Degradovaná půda není schopná zadržovat vodu, která při přívalových deštích odtéká z polí pryč i s nejúrodnější vrstvou půdy. Jsou ukázány dva příklady, kdy zemědělci nevhodným hospodařením na velkých půdních blocích dopustili erozní událost způsobující škody na majetku.
Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Václav Cílek vypravuje o období tektonického neklidu na našem území, jehož nejpůsobivějším výtvorem je krajina Českého středohoří. To, co se dnes v Českém středohoří tyčí k nebi, nejsou sopky, ale jen jejich přívodní kanály, sopouchy.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.