hamburger cross portály České televize
hamburger cross MENU

Často hledáte:

letní olympijské hry přijímačky zimní olympijské hry cermat testy olympiáda

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Půdní vrstvy

Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?

Z pořadu:

Lovci záhad Přehrát celý pořad

Témata:

Geologie Rozmanitost přírody Fyzickogeografická sféra Složky životního prostředí

Vhodné pro stupeň:

1. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodověda Vlastivěda Přírodopis Zeměpis Ekologie Biologie

Klíčová slova:

přírodní prostředí fyzickogeografická sféra půda pedosféra půdní obal Země humus

Mohlo by vás také zajímat

Geologie

Další videa
Digitální kompetence
PL
Cooksonia: Nejstarší suchozemská cévnatá rostlina
03:11

Cooksonia: Nejstarší suchozemská cévnatá rostlina

Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu dnes považujeme prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby před více než 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho, který ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
PP Skryjsko-týřovické kambrium
02:50

PP Skryjsko-týřovické kambrium

Trilobit ve znaku obce Skryje na Křivoklátsku napovídá, že se jedná o paleontologicky významnou lokalitu, kde jsou dodnes ukryty prvohorní zkameněliny. Na území CHKO Křivoklátsko proto byla vymezena přírodní památka Skryjsko-týřovické kambrium, kde je na určeném místě možný volný sběr fosilií. Nejhezčí nálezy si můžeme prohlédnout také v místním muzeu.
Vznik rostlin na Zemi
01:18

Vznik rostlin na Zemi

Jak vznikly rostliny a kdy se vůbec objevily? A kdy probíhal zlatý věk rostlin? Jak to tehdy na Zemi vypadalo? První rostliny byly takzvané nižší rostliny, což byly sinice a řasy. Zlatý věk rostlin spadá do období karbonu, kdy bylo v atmosféře více kyslíku než dnes. I díky tomu dosahovaly tehdejší plavuně a přesličky výšky 30 i 40 metrů. To samé se týkalo i tehdejšího hmyzu.
Vliv sluneční aktivity na změny klimatu
03:00

Vliv sluneční aktivity na změny klimatu

Pasáž přibližuje pozorování magnetických polí na Slunci pomocí magnetografu. Změny na Slunci ovlivňují klima na Zemi, protože oběžná dráha Země ani zemská osa nejsou rovnoměrné. Představíme si také stručnou časovou osu geologického vývoje Země.

Geologie

Další videa
Rozhovor s odborníkem
Vulkanismus v Českém ráji
01:52

Vulkanismus v Českém ráji

Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.
Rozhovor s odborníkem
Závrty a propasti
01:45

Závrty a propasti

Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Ohrožení půd
03:33

Ohrožení půd

V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?

Těžba železa našimi předky
02:36

Těžba železa našimi předky

Václav Cílek vypráví, jak vznikly ve vápencích Moravského krasu čočky železné rudy. Kde staří Slované těžili železo pro výrobu svých zbraní?

Složky životního prostředí

Další videa
Rekultivační jezera v severních Čechách
08:17

Rekultivační jezera v severních Čechách

Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.
Nejpestřejší les v ČR: vykácet?
10:19

Nejpestřejší les v ČR: vykácet?

Jihomoravské lužní lesy kolem soutoku řek Moravy a Dyje jsou co do počtu organismů jedinečné. Potřebnou ochranu ale stále nemají. Místo ochrany míst s největší biodiverzitou umožňuje stát jejich postupnou degradaci, která je umocněna tlakem štěrkařů, naftařů, a především intenzivního lesního hospodaření.

Dyje: napřímená a napravená
02:00

Dyje: napřímená a napravená

Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
Půdní vrstvy
00:45

Půdní vrstvy

Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?

ČT edu nejsou pouze videa

14 074 videí

14 074

videí

796 námětů do <br /> výuky

796

námětů do
výuky

4 778 pracovních <br/> listů

4 778

pracovních
listů

1 364 pořadů

1 364

pořadů

68 edukativních <br/> her

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání