06:30
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Václav Cílek vypravuje o období tektonického neklidu na našem území, jehož nejpůsobivějším výtvorem je krajina Českého středohoří. To, co se dnes v Českém středohoří tyčí k nebi, nejsou sopky, ale jen jejich přívodní kanály, sopouchy.
Václav Cílek putuje do severních a západních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností. Popisuje vznik čedičových sloupců a tajemství čedičových sutí.
Sopky jsou síly ukryté hluboko pod zemí. Čas od času se proderou na zemský povrch. Sopečná činnost formovala Zemi už v počáteční fázi její existence. I dnes, kdy už je sopečná činnost mnohem klidnější, stále přináší mnoho zkázy. Poskytuje nám ale také informace o složení spodních vrstev Země, původu nejrůznějších hornin i historii planety. Jedním z vědců, kteří tyto informace sbírají, je Kayla Iacovino, vulkanoložka z Americké geologické služby a popularizátorka vědy. Vzorky sbírá i na nejodlehlejších místech světa.
Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
V pořadu se vydáme na cestu hledání volné vodní hladiny v moravských krasových oblastech, kde rozpustné horniny jako vápenec či dolomit umožnily vznik působivých jeskyní, z nichž jsou některé dosud neobjevené. Uvidíme několik světových unikátů z oblasti hydrologie, geologie i biologie.
Na území pražské Liboce se rozprostírá obora Hvězda. Ta byla v roce 1988 vyhlášena přírodní památkou. Důvodem ochrany jsou lesní porosty přirozeného charakteru. Centrální lesopark přechází v okrajových oblastech obory v přirozený les, který představuje jednu z mála oblastí na území Prahy, které historicky nebyly nikdy odlesněny.
Představení barokní krajiny Českého ráje i jejího vlivu na romantismus 19. století. Pořad se věnuje i počátkům turistiky v této oblasti.
S geologem a klimatologem Václavem Cílkem se podíváme do Polabí, které je určující krajinou pro vznik přemyslovského českého státu. Polabí hrálo klíčovou roli v našich dějinách nejen v 8. a 9. století. Co místo, to příběh, jehož dramatičnost můžeme dnes vidět už jen těžko. V místní rovinaté krajině nám běh dějin uniká. Jejím přirozeným základem je jedna velká řeka s množstvím odstavných ramen, lužními lesy, mosty a okolními kopečky. Vývoj říční krajiny však pokračuje i dnes. Jak?
Před stamiliony lety byla část území Prahy a jejího okolí mořským dnem, jak dokazují četná naleziště zkamenělin prvohorních mořských živočichů. Jedná se tak o geologicky cenné území a do budoucna je zvažováno i otevření geoparku a později i zařazení mezi světové geoparky UNESCO.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Je těžké soudit, zda měla větší estetickou hodnotu divoká a nespoutaná Vltava s rybárnami, osadami, mlýny, voraři, lososy či úhoři, nebo pohádkově vykroužené skalnaté podkovy Slapské či Orlické nádrže. Vltavská kaskáda, stavěná po vzoru sovětských přehrad, rozhodně patří k nejviditelnějším zásahům člověka do krajiny. Zatímco v Rusku mají řek bezpočet, údolí tepny naší země bylo jen jedno jediné.
V NPR Broumovské stěny můžeme najít řadu rozmanitých skalních útvarů, roklí, propastí či jeskyní. Pozoruhodné jsou kamenné hřiby v blízkosti osady Slavný. Reportáž představí vznik těchto útvarů, které zde můžeme najít ve všech stadiích vzniku. Prohlédneme si i asi nejslavnější útvar Broumovska, skalní bránu.
Na Třeboňsku najdeme NPR Velký a Malý Tisý, což je soustava jedenácti různě velkých rybníků a zároveň významná ornitologická lokalita. Samotný Velký Tisý je 4. největším rybníkem oblasti. V tomto videu se pro porovnání podíváme i na největší rybník Třeboňska a zároveň celé střední Evropy, Rožmberk.
14 063
796
4 777
1 363
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.