06:30
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Václav Cílek vypravuje o období tektonického neklidu na našem území, jehož nejpůsobivějším výtvorem je krajina Českého středohoří. To, co se dnes v Českém středohoří tyčí k nebi, nejsou sopky, ale jen jejich přívodní kanály, sopouchy.
Navštívíme pobřeží sicilské provincie Trapani, které je lemováno salinami. Podíváme se, jakým způsobem se v solných pánvích těží sůl, a zjistíme, jaký je rozdíl mezi mořskou a kamennou solí.
Chceme-li úspěšně realizovat opatření proti suchu, je třeba se dívat nejenom dopředu, ale i do minulosti. Pohled do minulosti nám totiž může pomoci označit místa, která budou mít s nedostatkem vody největší problém. To totiž trápilo i naše předky, kteří se suchem bojovali také. A co se od nich můžeme naučit?
Václav Cílek srovnává kamenné prvky v české a rakouské metropoli – v Praze a ve Vídni.
Jak si lidé přivedli vodu do svých příbytků? Co je to akvadukt? A vodárenská věž? To vše si vysvětlíme. Nabízíme stručný přehled historie vodárenství od antiky až po současnost.
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Rozhovor s vulkanologem Dr. Prokopem Závadou z Geofyzikálního ústavu akademie věd ČR, v.v.i. o italských činných sopkách Stromboli a Etně a o tom, proč jsou tyto sopky vyhledávaným turistickým cílem. Podíváme se také na Island na jednu ze zdejších činných sopek a na řeku lávy, která se řine z kráteru sopky.
Vědci v pořadu demonstrují případy vymírání druhů v minulých geologických érách přímo v terénu na konkrétních geologických nálezech. Historie země je zapsaná v kamenech. Jak v téhle kamenné knihovně číst? Jak z vrstev hornin poznáme, jak ve vzdálené minulosti vypadal život? Co z toho lze vyvozovat pro naši budoucnost? Vydejte se s námi do tajemného světa geologie.
Václav Cílek popisuje důvody pro sesuvy a specifické svahové pochody v Českém středohoří.
Schwarzenberský plavební kanál je významnou technickou památkou. Tato dopravní cesta, vybudovaná ve druhé polovině 18. století, sloužila k transportu dřeva z šumavských hvozdů až do Vídně. Kanál 44 km dlouhý byl v provozu až do roku 1916, některé úseky sloužily i později. Dnes je oblíbeným cílem turistů.
V roce 1784 začalo v pražském Klementinu pravidelné měření teploty vzduchu a později i měření dešťových a sněhových srážek. A měří se tu bez přestávky až dodnes. V roce 2024 tak meteorologická měření v Klementinu oslaví již 240. výročí svého fungování.
Navštívíme rodinnou slévárnu v Brně, která funguje již od roku 1912. Dnes je jedna z posledních v Česku, ve které se odlévá tradičním způsobem, tedy do pískových forem. Umělecké litiny z tohoto podniku můžeme najít po celém světě. Video představí historii slévárny i proces výroby.
Telecí je vesnickou památkovou zónou a je příkladem vesnice lánového typu na okraji Vysočiny. Pořad také vysvětluje, co jsou to vesnice lánového typu.
13 870
777
4 747
1 352
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.