06:30
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Václav Cílek vypravuje o období tektonického neklidu na našem území, jehož nejpůsobivějším výtvorem je krajina Českého středohoří. To, co se dnes v Českém středohoří tyčí k nebi, nejsou sopky, ale jen jejich přívodní kanály, sopouchy.
Václav Cílek putuje do národní přírodní rezervace Soos, kde se nachází bahenní vývěry oxidu uhličitého.
Václav Cílek putuje do severních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností.
Václav Cílek popisuje, jak vznikají a jak se tvarují pískovcová skalní města.
Václav Cílek putuje do severních a západních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností. Popisuje vznik čedičových sloupců a tajemství čedičových sutí.
Broumovské stěny jsou pískovcové skály v pohraničním broumovském výběžku. Na rozdíl od sousedních Adršpašsko-teplických skal jsou turisticky mnohem méně vyhledávané. Nejvíce navštěvovanou lokalitou je vrch Hvězda (671 m n. m.), na němž stojí barokní kaple postavená podle plánu slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dietzenhofera.
Povodně v roce 2002 ukázaly, jak důležitou funkci má při zadržování vody půda. Ta totiž dokáže pojmout nejvíc vody v celé krajině. Záleží ale na tom, v jakém je stavu. Výzkumný tým z ČVUT připravil zajímavý experiment, který ukazuje, jak důležitou roli stav půdy hraje. Podívejte se na to, v čem to celé spočívá.
Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.
Na severní hranici CHKO České středohoří leží čedičová Panská skála s výraznou sloupcovitou odlučností připomínající varhany. Nejdelší z jejích „píšťal" měří 12 metrů. Tento unikátní geomorfologický celek je chráněn jako národní přírodní památka a dle turistických příruček je vůbec nejnavštěvovanější geologickou lokalitou v republice.
Pražské Hlavní nádraží zahájilo svůj provoz před 150 lety. Dnes odbaví každý den v průměru 1150 spojů a skoro 100 tisíc cestujících, kteří zde svou cestu začínají, končí nebo jen projíždí. Jak se nádraží měnilo v minulosti a jaké změny čekají jeho budovu i blízké okolí v dalších letech?
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Navštívíme Český hydrometeorologický ústav, abychom se dozvěděli, jakým způsobem se předpovídá počasí. Dále se podíváme na to, jak voda ovlivňuje počasí v krajině a proč nejsou předpovědi počasí navzdory veškerému pokroku stále přesné.
Ostrava znamená pro mnohé černé uhlí a ocelárny. Miroslav Táborský představuje důvody, proč se Ostrava stala „ocelovým srdcem“ republiky. Nejen Dolní Vítkovice – „ostravské Hradčany“ – jsou dnes významnou ostravskou technickou památkou, které se v posledních desetiletích podařilo vstát z popela.
12 813
722
4 384
1 217
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.