portály České televize

Často hledáte:

zima advent slavíme Vánoce literatura Ukrajina

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Hledat Zavřít vyhledávání
menu
704
Seismická stanice a výpočet místa zemětřesení

02:59

Rozhovor s odborníkem

Seismická stanice a výpočet místa zemětřesení

Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.

Z pořadu:

Lovci záhad Přehrát celý pořad

Témata:

Fyzickogeografická sféra Geologie Mechanické kmitání a vlnění Fyzikální veličiny a jejich měření

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Zeměpis Fyzika Biologie

Klíčová slova:

přírodní prostředí fyzickogeografická sféra litosféra zemětřesení endogenní procesy vnitřní procesy kamenný obal Země

Mohlo by vás také zajímat

Mechanické kmitání a vlnění

Další videa
Vznik zvuku
05:09

Vznik zvuku

Pokus dokazující prostorové slyšení. Ukázka také vysvětluje, co to byly protiletadlové naslouchací přístroje, a demonstruje, jak vzniká zvuk v jednotlivých hudebních nástrojích. Odpovídá také na otázky, co je to ultrazvuk a infrazvuk.
PL
Pokus: Sluch
04:18

Pokus: Sluch

Existují zvuky, které slyší jenom děti prvního stupně základní školy. Podívejte se na experiment s Petrem Vackem, ve kterém se přesvědčíme, že děti mají větší frekvenční rozsah zvuku než dospělí lidé. Slyší tak i zvuky o vyšší frekvenci.
Pokus: Reproduktor
02:45

Pokus: Reproduktor

Návod, jak si doma vyrobit fungující reproduktor. Základem je silný neodymový magnet, kolem něhož omotáme dva papírové proužky. Polystyrenový talířek poslouží jako membrána reproduktoru. Na střed jeho dna přilepíme papírovou ruličku a kolem ní omotáme měděný izolovaný drátek tak, aby vzniklo alespoň 60 závitů. Magnet vyndáme a přilepíme ho na podložku z kartonu. Ze starých navštívenek složíme dvojici pružných úchytů a přilepíme na talíř a podložku tak, aby magnet zapadl do závitů. Jako zdroj zvuku lze použít mobilní telefon. K němu připojíme konce měděného drátu a je hotovo. A hurá, funguje!
Pokus: Doba kyvu kyvadla
01:36

Pokus: Doba kyvu kyvadla

Jak závisí doba kyvu kyvadla na jeho délce? Čím je kyvadlo delší, tím déle trvá jeden kyv. Přesvědčíme se o tom pokusem. Závisí to i na síle, kterou je kyvadlo přitahováno k Zemi. Pokud bychom stejné kyvadlo přenesli na Měsíc, a tam ho rozhoupali, bude se kývat rozhodně pomaleji než na Zemi. Je to proto, že na Měsíci působí menší gravitační síla než na Zemi. Kmitání kyvadla se využívá pro měření času.

Fyzickogeografická sféra

Další videa
Zdroje energie v ČR
04:00

Zdroje energie v ČR

Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?

Tání na Sibiři: Měnící se klima
03:03

Tání na Sibiři: Měnící se klima

Měnící se světové klima vážně ohrožuje současný život v Arktidě. Klimatické změny s sebou přinesly změny migračních tras zvěře i vegetačních období rostlin. Místní se musejí rychle přizpůsobit. Rovnováha přírody je zde v ohrožení.
PL
Severní magnetický pól se pohybuje rychleji
08:41

Severní magnetický pól se pohybuje rychleji

Rozhovor s vědcem z Geofyzikálního ústavu Akademie Věd ČR, v.v.i. Pavlem Hejdou o pohybu severního magnetického pólu Země, příčinách pohybu magnetického pólu a o modelu magnetického pole Země.
Podnebné oblasti
05:22

Podnebné oblasti

Pořad vysvětluje příčiny vzniku a druhy podnebných (klimatologických) oblastí na Zemi. Připomene také změny klimatu na Zemi.

Geologie

Další videa
Labské pískovce
11:43

Labské pískovce

Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
Materiály v ukrajinštině
PL
Filipíny: erupce sopky Mayon
05:25

Filipíny: erupce sopky Mayon

Jedna z nejaktivnějších sopek Filipín, sopka Mayon, se v lednu 2018 opět probudila k životu. Jaké byly důsledky této erupce a proč se sopka tak často probouzí k životu, objasní host Studia ČT24, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Prokop Závada. Hovořit bude také o výbuchu sopky Pinatubo a o tom, co je to stratovulkán.
Rozhovor s odborníkem
Seismická stanice a výpočet místa zemětřesení
02:59

Seismická stanice a výpočet místa zemětřesení

Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
Krkonoše: Nejvyšší hory mezi Alpami a Skandinávií
15:13

Krkonoše: Nejvyšší hory mezi Alpami a Skandinávií

Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.

ČT edu nejsou pouze videa

10 402

videí

465

námětů do
výuky

2 631

pracovních
listů

928

pořadů

66

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání