02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Hornosvratecká vrchovina je nejvýchodnější částí rozlehlé Českomoravské vrchoviny. Řeka Svratka je zde hluboce zaříznuta do členitého terénu a na okolních prudkých kopcích roste mnoho dnes již vzácných rostlin. Jedinečný je asi 15kilometrový úsek Svratky od Vírské přehrady do obce Nedvědice, nad kterou se tyčí majestátní hrad Pernštejn. Podívejte se sami na to, proč tomu tak je.
Proč je pro druhovou pestrost lesa nebezpečné kácet po velkých plochách čili holosečně? Frézování pařezů na drť neumožňuje ponechání tzv. mrtvého dřeva, které je důležitým biotopem pro mnohé organismy a zároveň zdrojem živin pro další generaci stromů. Následné frézování lesní půdy likviduje především bylinné patro, včetně např. vzácných cibulovin, a otevírá cestu invazním druhům, které vytlačují ty původní. To je problém nejen ekologický, ale i ekonomický, neboť vyžínání sazenic budoucích stromů např. z husté invazní třtiny stojí lesníky nemalé prostředky. Naopak při kácení po menších plochách se les umí obnovovat přirozeně, neboť na prosvětlených místech může ze semen ponechaných stromů vyrůst nová generace prakticky zdarma. Pestrý les složený z původních druhů je nakonec i odolnější vůči různým typům kalamit.
Česká firma v Chomutově vyvíjí s vědci novou recyklační technologii, která dokáže kelímky od jogurtů, polystyrenové obaly na jídlo nebo igelitové sáčky proměnit na olej, ze kterého je možné vyrobit palivo, nebo další plasty. Jednotka je schopna každý den zpracovat tunu plastového odpadu, ze které může vzniknout až 1000 litrů oleje. S unikátním strojem chce firma vstoupit na trh.
Přírodní dědictví České republiky představuje pro turistický ruch nepřeberné množství hodnotných cílů. Když se však davy turistů koncentrují pouze do malého počtu atraktivních míst, působí to problémy. Ty se projevují nejen nepřiměřeným zatížením lokalit, ale i vznikem zábavních atrakcí a navazující infrastruktury. A krajina, za kterou se původně jezdilo, se mění k nepoznání. Děje se to i u Králického Sněžníku, kde vznikají kontroverzní stavby jako Stezka v oblacích, visutá lávka Sky Bridge 721 či rozhledna.
V Terčině světě se tentokrát vydáte po stopách lišky. Tuto plachou psovitou šelmu můžete pozorovat nejen v lese, ale i v okolí lidských obydlí. V pořadu se dozvíte mimo jiné to, čím se živí a kdy se nejraději vydávají na lov. Liščímu klukovi, kterého vám představíme, zemřela maminka. Ale lišky můžete hledat úplně kdekoliv. Vědci spočítali, že přepočítáno na myši, liška spotřebuje zhruba patnáct kusů denně. Jak tohle naše pátrání po lišce dopadlo, se podívejte sami.
Pojďme se společně podívat na video o evoluci a proč se vlastně máme rádi. Dějiny evoluce jsou dějinami neustálého boje, ale jedna ze strategií, jak vyhrát boj, je spolupráce. Žít ve skupině je velká výhoda. Mnoho zvířat se díky tomu může bránit anebo společně lovit. Skupina zvládne víc než každý jednotlivec sám. Co jsme se my lidé naučili o spolupráci?
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Špačci mají plné hnízdo vajíček. Poštolka usedá na šest snesených vajíček. Čápi se střídají v sezení na vejcích.
Hledání odpovědí na otázky: Co je to tornádo? Jak vzniká? Proč je tak nebezpečné? A můžeme spatřit tornádo i v ČR?
Lilijice jsou starobylí živočichové. Řadíme je mezi ostnokožce, tedy do příbuzenstva mořských ježků nebo hvězdic. Jejich nejstarší nálezy pocházejí z devonu, kdy se na území naší republiky rozlévalo tropické moře. Zkamenělé fosilie devonských lilijic můžeme v hojné míře najít např. v Českém krasu.
Už jste byli v dinoparku? Ještě před pár lety se sem navážela hlušina z nedaleké šachty Doubrava. Dnes se na místě můžeme podívat do období druhohor, kdy naší planetě kralovali dinosauři. Největší vzácností areálu je pravěká borovice, kterou objevili vědci v Austrálii.
Unikátní 25. geopark UNESCO je Český ráj. Jde o jedinou oblast v ČR, která se může chlubit tímto označením. Na 700 čtverečních kilometrech můžeme vidět řadu přírodních unikátů, ale také archeologických památek. Nejznámější dominantou oblasti jsou Trosky, nezapomeňme ovšem také na Prachovské skály nebo Hruboskalsko.
Šumavská rašeliniště jsou unikátní v mnoha ohledech. Jak ve smyslu národním, tak v celoevropském. Nachází se zde naše největší rašeliniště Mrtvý luh u Volar, nejcennější středoevropské rašeliniště. Vyskytují se tu endemitní druhy hmyzu. Rašeliniště se vyznačují neopakovatelnou biodiverzitou druhů a rozhodně stojí za ochranu, jsou základem Národního parku Šumava.
13 739
769
4 680
1 334
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.