portály České televize
menu

Často hledáte:

pohádky Večerníček povolání aktivní naslouchání maturita

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Voda v lomech

Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu. Mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům. Zatopené lomy tvoří v rámci české krajiny zajímavé a často i pestré ekosystémy.

Z pořadu:

Magické hlubiny Přehrát celý pořad

Témata:

Fyzickogeografická sféra Hospodářství Umělé ekosystémy Složky životního prostředí Krajinná ekologie Ekologie

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Zeměpis Ekologie Biologie

Klíčová slova:

přírodní prostředí hydrosféra hospodářství povrchová voda jezero rekultivace přirozená sukcese antropogenní vliv sladká voda povrchová těžba lom těžba surovin kulturní ekologie antropogenní jezero

Mohlo by vás také zajímat

Krajinná ekologie

Další videa
Hydrologická a klimatologická funkce lesů
05:35

Hydrologická a klimatologická funkce lesů

Lesy mají zásadní hydrologickou funkci v krajině, jsou schopné zadržovat vodu. Retenční funkce lesů je však narušena vlivem kůrovcové kalamity, kvůli níž dochází k plošnému rozpadu porostů. Lesní porosty také významným způsobem ovlivňují místní klima, zejména snižují rozdíly mezi denní a noční teplotou a zvyšují vlhkost vzduchu. Vykácení lesů v minulosti nepříznivě zasáhlo do života mnohých civilizací. Poučíme se?

Kanál Rýn–Mohan–Dunaj
07:38

Kanál Rýn–Mohan–Dunaj

Nápad na kanál Dunaj–Odra–Labe se opírá o propojení Severního a Černého moře prostřednictvím německého vodního díla Rýn–Mohan–Dunaj. Na něm mohou zastánci i odpůrci českého propojení tří moří porovnat, jak argumenty té či oné strany odpovídají nebo kolidují s realitou díla, které již existuje téměř 30 let. Zájem o přepravu zboží po vodě obecně klesá, objem kontejnerové přepravy se na kanále za posledních 10 let snížil více než 10krát, lodní doprava se dnes navíc potýká i se suchem nebo mrazivými obdobími. Ráz krajiny se kvůli kanálu nenávratně změnil. Jediným přínosem se dnes zdá být možné využití kanálu pro cestovní ruch.

Stavba rybníka v Pačejově
01:04

Stavba rybníka v Pačejově

Stavba nového rybníka na Klatovsku je jedním z mnoha příkladů, jak lze reagovat na sucho a stále naléhavější potřebu zadržet v krajině vodu. Stavbu rybníků podporuje i stát.

Obnova poničených lesů v ČR
02:42

Obnova poničených lesů v ČR

Pasáž o ekologické katastrofě, která v roce 2018 postihla velkou část lesů Jeseníků a Beskyd. Území bude potřeba obnovit výsadbou nových stromů. Co říkají ekologové, část odborníků i tzv. zalesňovací vyhláška o tom, kde a jaké stromy by se měly sázet?

Hospodářství

Další videa
Branický most inteligence
03:49

Branický most inteligence

Most propojující pražské čtvrti Braník a Malou Chuchli byl postaven mezi lety 1949 a 1955. Přezdívá se mu "most inteligence", neboť na jeho výstavbě se museli podílet vysoce vzdělaní obyvatelé Československa, političtí vězni, lékaři, vědci, filozofové apod. Aspiroval na několik světových prvenství, výsledek byl však o dost jiný.

Bezdružická lokálka
03:38

Bezdružická lokálka

Bezdružická lokálka je trať vedoucí z Pňovan do Bezdružic. Projíždí přes malebnou Tepelskou vrchovinu, přes přehradu Hracholusky až k minerálním pramenům Konstantinových Lázní. Její součástí je i most přes řeku Mži. Dráha byla slavnostně otevřena roku 1901. Velký význam má i v současnosti, ať už pro dojížďku do školy či zaměstnání, nebo rekreační účely.
Rozhovor s odborníkem
Historie pražského metra
19:18

Historie pražského metra

Metro v našem hlavním městě začalo jezdit v roce 1974. Jeho historie ale sahá ještě hlouběji. Úplně první zmínka o možné podzemní dráze pochází již z konce 19. století. Rozhodnutí o výstavbě metra padlo v roce 1939. Plány však přerušila válka a po válce nebyl na výstavbu dostatek finančních prostředků. Výstavba tak započala až v 60. letech. Dne 9. května 1974 se pak poprvé otevřely dveře pražského metra prvním cestujícím. O historii pražského metra hovoří vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m Prahy Pavel Fojtík při příležitosti 40. výročí otevření metra v roce 2014. Hovoří nejen o historii výstavby, ale i o architektuře a politických názvech stanic nebo o tom, že metro bylo velkým politickým tématem.
Archangelsk: Život na severu Ruska
10:08

Archangelsk: Život na severu Ruska

Pořad přibližuje, jak vypadá život v Archangelsku, důležitém přístavu, který se nachází v evropské části na severu Ruska.

Umělé ekosystémy

Další videa
PL
Šumava, les a kůrovec II.
11:06

Šumava, les a kůrovec II.

Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.
Milíčovský les
04:41

Milíčovský les

Unikátní ekosystém Milíčovského lesa a přilehlých rybníků patří k méně známým chráněným územím Prahy. Důvodem ochrany této oblasti jsou přirozené doubravy a olšiny, vlhké louky, tůně a rybníky, významná společenstva rostlin a biotopy chráněných živočichů. Pojďte se s námi podívat na kus pražské divočiny.

Kůrovec a bezzásahová zóna
02:09

Kůrovec a bezzásahová zóna

Bezzásahové zóny národních parků, jako jsou třeba na Šumavě, vzbuzují kontroverzi. Vzniká tu jedinečný prostor pro nerušený vývoj přírody, což je samotným smyslem národních parků. Při přemnožení kůrovce však ztrácíme vzrostlý les na velkých plochách a na mnoha místech to může jít i proti snahám vlastníků sousedních lesů. Bezzásahovost v oblastech s různou mírou vlivu činnosti člověka je citlivý problém, jehož řešení je během na dlouhou trať. Rázná rozhodnutí o rozšíření bezzásahových zón mohou přinést více škody než užitku.

Kůrovec a výběrný les
06:19

Kůrovec a výběrný les

O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.

ČT edu nejsou pouze videa

13 464

videí

755

námětů do
výuky

4 588

pracovních
listů

1 300

pořadů

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání