03:20
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu. Mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům. Zatopené lomy tvoří v rámci české krajiny zajímavé a často i pestré ekosystémy.
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.
Už více než 100 let už se u nás kvalifikovaně pozoruje a předpovídá počasí. Začátkem ledna 1920 totiž vznikl Československý státní ústav meteorologický, předchůdce dnešního Českého hydrometeorologického ústavu. Počasí u nás ale lidé zaznamenávali už dřív. Jak se měnily technologie měření, jak se měnila síť meteorologických stanic, jaké teplotní rekordy za dobu měření v Česku padly, kde se měří a jak se měnila prezentace předpovědi počasí v médiích?
Eroze je celosvětový problém, který ohrožuje půdu. Na polích jsme otevřeli půdu povětrnostním vlivům a miliony tun půdy se daly do pohybu. Jak můžeme erozi zabránit? Jak pomoci krajině, aby vodu zadržovala a tím bránila erozi?
Již ve 13. století vznikla v belgickém městě Bruggy, které bylo významným finančním centrem Evropy, první burza na světě. Tato instituce poskytovala obchodníkům zázemí pro objednávky, půjčky i výměnu peněz. Pojmenování vzniklo podle příjmení bankéřů Van der Beurzů. Původní burza se orientovala na obchodování se základním zbožím – vlnou, dřevem, rybami, ovocem nebo kořením.
Vydáme se do Solvayových lomů v Českém krasu, ve kterých se těžil vápenec pro výrobu sody. V období 2. světové války se zde vytěžilo ročně až 150 000 tun vápence. K dopravě vytěženého materiálu byla využívána úzkorozchodná železnice. Po vyčerpání těžby začal areál chátrat, od 90. let je snaha o jeho renovaci, nyní zde najdeme i muzeum.
Pražské Hlavní nádraží zahájilo svůj provoz před 150 lety. Dnes odbaví každý den v průměru 1150 spojů a skoro 100 tisíc cestujících, kteří zde svou cestu začínají, končí nebo jen projíždí. Jak se nádraží měnilo v minulosti a jaké změny čekají jeho budovu i blízké okolí v dalších letech?
Hywind Scotland je plovoucí větrná elektrárna, jejíž pilotní projekt byl spuštěn v říjnu 2017. Celkem pět větrných turbín je vzdáleno 25 kilometrů od skotského pobřeží. Výhodou plovoucích větrných elektráren je, že na moři fouká stálý vítr se stálou silou, nevýhodou je slaná voda. Podle Lukáše Radila z VUT v Brně překročily za rok 2017 větrné elektrárny celosvětově výkon hnědouhelných elektráren.
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
Spadlý a tlející strom je pro les nesmírně důležitý. Tlející dřevo je důležitá složka přirozených lesů. Při rozkladu dřeva se uvolňují důležité živiny pro fungování lesního ekosystému. Na tlejícím dřevu závisejí nejrůznější organismy. Kolik lesních organismů je ke tlejícímu dřevu specificky vázano?
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Semeny šišek se živí celá řada lesních tvorů. Podle způsobu opracování šišky můžeme poznat, kdo přesně v lese hodoval: strakapoudi upevní šišku do pařezu nebo praskliny v kůře stromu (tzv. kovadlinky) a semínka vyzobávají, křivky opatrně vytahují semínka svým speciálně uzpůsobeným zobákem a veverky šupiny šišek úplně oloupou.
10 692
527
2 963
991
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.