portály České televize
menu

Často hledáte:

Vánoce

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Koksárna v centru Ostravy

25:00

Koksárna v centru Ostravy

Společnost OKK Koksovny se nachází v centru města Ostrava. Z důvodu častého vypouštění zabarvených výparů začala její činnost dokumentovat místní firma, video zveřejněné na sociálních sítích dosáhlo 55 tisíc shlédnutí. I přesto, že koksovny tvrdí, že jde o mimořádné situace, místní firmy a odborníci z Centra pro životní prostředí a zdraví a Ostravské univerzity se shodují, že se rozhodně o mimořádné akce nejedná.

Z pořadu:

Nedej se Přehrát celý pořad

Témata:

Neobnovitelné zdroje Složky životního prostředí Ochrana přírody a životního prostředí Sídla

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Ekologie

Klíčová slova:

město Ostrava emise uhlí legislativa ekologické problémy antropogenní vliv smog neobnovitelné zdroje energie znečištění prostředí

Mohlo by vás také zajímat

Sídla

Další videa
Desatero správného topiče V: Jak často a kolik přikládat?
02:33

Desatero správného topiče V: Jak často a kolik přikládat?

Jeden ze základních rozdílů mezi moderními zplynovacími kotli a starými prohořívacími kotli je ve frekvenci přikládání. Ve starých kotlech se oheň při velkém množství paliva dusí, emituje hodně zplodin, a proto je pro optimální výkon potřeba přikládat méně a častěji. Pokud se vám nechce každou chvíli běhat ke kotli, řešením může být zplynovací či automatický kotel. Ty fungují úplně jinak. Jak? Videa vznikla v rámci řešení projektu LIFE IP - Zlepšení kvality ovzduší (LIFE18 IPE/SK/000010), který podpořila Evropská unie v rámci programu LIFE. Projekt je také spolufinancován Ministerstvem životního prostředí ČR. Web: https://populair.sk/sk. Autor: Jiří SMOKEMAN Horák, František Hopan a kol., VŠB – Technická univerzita Ostrava, Centrum energetických a environmentálních technologií (CEET), Výzkumné energetické centrum (VEC).
PL
Komunitní zahradničení ve městě
03:32

Komunitní zahradničení ve městě

Obliba zahradničení ve městě stoupá. Jedná se například o zakládání komunitních zahrad, kde se lidé ve svém volném čase potkávají a kde kromě zeleniny pěstují i sousedské vztahy. Za symbolický členský poplatek obhospodařují svůj díl, který obsahuje europaletu, pytel a substrát.
Cesta k energetické soběstačnosti
03:08

Cesta k energetické soběstačnosti

Česká obec Kněžice vyrábí teplo a elektřinu pomocí bioplynové stanice a kotelny na biomasu z místních zdrojů. Zatímco elektřinu dodává distributorovi, teplo putuje přímo obyvatelům obce. Obec se chce dále věnovat výrobě pohonných hmot pro zásobení vlastních dopravních prostředků. Bioplynová stanice využívá energii z celkem 27 komodit.
PL
Praha a klimatické změny
04:51

Praha a klimatické změny

Ve velkých městech, tedy i v Praze, pociťují lidé extrémní letní teploty mnohem více než na venkově. Proč tomu tak je a jaké problémy mohou očekávat obyvatelé Prahy v souvislosti s klimatickými změnami? Jaká opatření podniká hlavní město, aby se v něm obyvatelé ani návštěvníci neuvařili?

Složky životního prostředí

Další videa
Konec zimy: Živočichové a rostliny
07:06

Konec zimy: Živočichové a rostliny

Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Klima zapsané v letokruzích stromů
02:21

Klima zapsané v letokruzích stromů

To, co se dnes o klimatu a jeho změnách dozvídáme ze satelitních dat, nám mohou říci i letokruhy stromů. Ty vědcům slouží jako podrobný záznam klimatické minulosti. Mezinárodní tým vědců nyní porovnal šířky letokruhů dřevin z různých regionů Evropy. Zmapovali tím vývoj klimatu v Evropě za posledních tisíc let.

Proč emigroval drop?
15:17

Proč emigroval drop?

Ještě donedávna u nás žil drop velký, s váhou 20 kg nejtěžší letec v evropské ptačí říši. Pravda, nebylo jich u nás mnoho a žili pouze na jižní Moravě, v současné době už tu ale nemáme ani jednoho. Zato necelých dvacet kilometrů od jejich původního moravského hnízdiště se dropům neobyčejně daří, a sice za státní hranicí: v Rakousku. Spolu s ornitology (jak českými, tak rakouskými) budeme pátrat, proč se od nás tento majestátní a přísně chráněný pták odstěhoval. Odpovědi nacházíme především v hospodaření. Způsob, jakým u nás obděláváme pole, je devastující nejen pro tohoto ptáka. Emigrace dropa je tak příběhem nejen o něm, ale o celé naší krajině a našem přístupu k ní. Pokud jej změníme, může se drop vrátit.

Půda a její degradace
06:50

Půda a její degradace

Člen organizace Nadace pro půdu hovoří o vlastnostech půdy, které jsou lepší, pokud je v půdě dostatek mikroorganismů a vzduchových pórů. Mluví i o procesech, které půdní vlastnosti zhoršují – příkladem je těžká mechanizace.

Ochrana přírody a životního prostředí

Další videa
Moravské krasové oblasti: Mizející řeky
08:07

Moravské krasové oblasti: Mizející řeky

Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.

Kanál Dunaj–Odra–Labe: argumenty
09:17

Kanál Dunaj–Odra–Labe: argumenty

Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje emoce, avšak pro porozumění diskusi je nejdůležitější slyšet argumenty zastánců i odpůrců vodního koridoru. Plusy a minusy stavby, mezi něž patří otázka nákladů, ekonomických přínosů nebo funkcí stavby, jsou komentovány zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem a přírodovědcem Martinem Rulíkem.

Odpadkové ostrovy v oceánech a skládky
04:58

Odpadkové ostrovy v oceánech a skládky

Reportáž se věnuje odpadkovým ostrovům v oceánech, nabízí pohled na českou skládku a zamyšlení nad tím, jak se v dnešní době plastové orientovat.
Konec dioxinů ve Spolaně
08:27

Konec dioxinů ve Spolaně

V letech 1965 až 1968 se v neratovické Spolaně vyráběly přípravky pro odstraňování plevelů, při jejichž výrobě vznikaly jako vedlejší produkt dioxiny. Když onemocnělo přes sedmdesát zaměstnanců, byla výroba prakticky ze dne na den zastavena. Čtyřicet let se ale s budovami nic nedělo. Dioxinovou zátěž ve Spolaně Neratovice považovali odborníci za výjimečnou a tomu také odpovídá sanační technologie, která znečištění odstraní – projekt se stal největším svého druhu na světě. Sanační postup vyvinula Americká agentura na ochranu životního prostředí a nazývá se BCD – technologie zásaditého katalytického rozkladu. Bezpečně odstranit dioxiny znamenalo vlastně obestavět starou budovu, a navíc postavit v areálu Spolany zařízení na odstranění staré ekologické zátěže.

ČT edu nejsou pouze videa

12 813

videí

722

námětů do
výuky

4 388

pracovních
listů

1 219

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání