09:38
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.
Uslyšíme 5 zdánlivě banálních otázek, které je potřeba si klást, pokud to se záchranou života na Zemi myslíme vážně. Na laickou otázku v titulu odpovídají odborníci velice jednoduchým způsobem: Vzdělávejme se a každý den si klaďme otázky, proč to či ono vlastně děláme.
Před rokem 1989 nebyli většinou ochranáři přírody vnímáni negativně. Ačkoli v Československu nebyl umožněn politický aktivismus jako ve státech Západu, existovaly různé organizace a hnutí na ochranu přírody. Až v polovině 90. let začali být environmentální aktivisté viděni jako něco problematického, a mnozí proto začali od svých záměrů upouštět.
V průplavu Rýn–Mohan–Dunaj, který často bývá dáván jako příklad v souvislosti s plánovaným kanálem Dunaj–Odra–Labe, klesá množství přepraveného zboží. Kontejnery se v poslední době téměř nevozí. Navíc se vodní cesta potýká se suchem. Vlivem kanálu se také změnil ráz krajiny. Jaké jsou tedy přínosy průplavu dnes?
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
Jeskyně Balcarka se nachází poblíž Ostrova u Macochy v Moravském krasu. Je zcela unikátní tím, že zde byly nalezeny ohniště a různé nástroje ze starší doby kamenné, jeskyni totiž obývali před cca 14 tisíci lety lovci sobů. Objevena byla teprve před sto lety víceméně náhodou. Dnes si tuto nádherně zdobenou jeskyni můžete prohlédnout i vy.
Vydáme se po naučné stezce z Louňovic pod Blaníkem k Býkovickým rybníkům, abychom se dostali k Malému Blaníku. Najdeme tu rozvaliny kaple sv. Máří Magdaleny, kam až do 18. století mířili poutníci. V okolí kaple se nachází chráněné bučiny a mezi nimi kamenná moře.
Na Islandu se vyskytuje řada sopek, jejichž exploze významně proměnily povrch tohoto ostrova a vytvořily na něm unikátní geomorfologické útvary. Ty lákají filmaře i astronauty. Jako první si prohlédneme sopečné jezero Mývatn, příhodně pojmenované podle komárů, které se v jeho blízkosti hojně vyskytují. Dále uvidíme pseudokrátery, lávové sloupy a na závěr gejzíry.
Václav Cílek putuje od pramene rakouské Dyje až po Znojmo. Dyji považuje za „poslední živou řeku“, tedy řeku, která je na horním toku doposud málo ovlivněná jakýmikoliv lidskými zásahy.
Stromy, tedy les, jsou významným zdrojem kyslíku ve vzduchu. Jeden strom může díky fotosyntéze vyrobit kyslík pro 5 až 6 lidí na celý den. Stromy dále ovlivňují vzdušnou vlhkost, uvolňují vonné silice a v neposlední řadě zachycují prach, díky čemuž vzduch pročišťují. Svůj účel plní strom i po odumření – stává se biotopem mnoha jiných živých organismů a posléze přispívá ke vzniku půdní biomasy.
Gretě Thunberg je sedmnáct let a zná ji celý svět. Je totiž hodně slyšet. Tahle švédská aktivistka bojuje za lepší zacházení s naší planetou, protože jí osud Země není lhostejný. Greta upozorňuje na to, že naše planeta má problém. Tají ledovce, zvyšuje se hladina oceánů, jsou častější povodně i extrémní sucha.
Nejrozšířenějším typem přírodních stojatých vod v České republice jsou říční jezera. Ačkoliv se jim vzhledem ke způsobu jejich vzniku říká mrtvá ramena řek, bují ve skutečnosti životem.
Kaviár jsou vlastně jikry velmi ohrožených ryb jeseterů. Právě kvůli němu jsou jeseteři ohroženi vyhynutím. Můžeme si však vyrobit vlastní kaviár, který je velmi chutný a při jehož výrobě žádnou rybu neohrozíme. Stačí nějaké ovocné pyré, džus, želatina a olej.
12 692
703
4 235
1 150
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.