02:06
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Ježek jako domácí mazlíček? Ano. Roztomilý ježek bělobřichý pochází z Afriky. Je společenský, nekousavý, nenáročný a chovat ho může každý, kdo je ochotný mu věnovat péči. Podívejte se, jak s ním zacházet a co mu zajistit pro dostatečné pohodlí.
Aby člověk mohl šlechtit prasátka, musí především znát různá plemena a vědět, že se šlechtí zvlášť mateřská a otcovská plemena. Plemena se dále zkoumají a vybírají se ti nejlepší jedinci.
Epizoda představuje chřástaly polní v zemědělské krajině. Dále je ukázán odchyt chřástalů a jejich kroužkování ornitology za účelem jejich ochrany. Na šumavské louce jsou představeny orchideje a kosatce i tetřevi, kteří se živí mravenci. Ve videu je dále představen i strakapoud malý. Na malém lesním rybníku jsou ukázány porosty ďáblíku bahenního, který je jedovatou bylinou příbuznou árónu. Představí se jednokvítek velekvětý, který žije v symbióze s houbou. V lese jsou pak ukázáni stěhovaví čápi černí, kteří zimují v rovníkové Africe.
Ekvádorské souostroví Galapágy je známé svou přírodou tolik odlišnou od ostatního světa. Ostrovy se vynořovaly z Tichého oceánu v rozmezí několika milionů let. Jedná se o vrcholy obřích podmořských sopek. Život se na ně šířil postupně z vody nebo ze vzduchu. Mnoho živočichů se za statisíce let postupně vyvinulo v nové endemické druhy, tedy takové, které nenajdeme nikde jinde na světě.
Zvířata disponují velmi rozsáhlým repertoárem nejrůznějších komunikačních prostředků. Komunikují mj. i pomocí doteků. Vědci z Tokijského oceánského výzkumného institutu provádějí nedaleko souostroví Izu jeden z nejrozsáhlejších výzkumů delfínů v dějinách. A nacházejí paralely mezi dotykovou komunikací delfínů a našich nejbližších příbuzných, šimpanzů. Na jednoznačnou interpretaci delfíních dotyků je ale ještě nejspíš příliš brzy.
Lidoopi a lidé jsou blízcí příbuzní. Není proto divu, že některá závažná lidská onemocnění, jako je třeba AIDS, pocházejí právě od lidoopů. Virus HIV se pravděpodobně přenesl na člověka ze šimpanzů již před sto lety.
Dokážete rozpůlit polystyrenový kelímek bez použití nože, nebo dokonce bez toho, abyste se jej dotkli? Rybí tuk, respektive olej, ano! Molekuly oleje pronikají materiálem kelímku a narušují jeho strukturu. Proto se kelímek rozpadne právě v místě, kde olej zůstal na hladině vody. Ne každý olej tohle dokáže!
Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Co je to vlastně genetika? A proč je pro nás tak důležitá a užitečná? Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou některé květy růžové a jiné bílé? Průkopník šlechtění, Gregor Mendel, v 19. století začal sledovat barvy květů při křížení hrachoru. Na základě jeho práce dnes podobně křížíme třeba krávy, slepice nebo prasata a zvířata tak přizpůsobujeme našim potřebám.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Víte, odkud vzali inspiraci tvůrci vojenských maskáčů? Od ropuchy zelené. Ta přišla na účinnost tohoto šatu pro maskování a mimikry už dávno. V dnešním díle se podíváme na život v přírodě do žabí říše. Uvidíme i na jiné druhy žab, jako je skokan, rosnička nebo kuňka obecná. Zvláště si všimneme osudu jedné ropuchy obecné, která měla ve svém rybníku příliš mnoho nápadníků.
Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Téměř 7 tisíc jazyků, jimiž se na Zemi mluví, jde rozdělit do dvou hlavních skupin. Kromě jazyků tonálních jsou to jazyky atonální, mezi které patří například i čeština nebo angličtina. Slovo v atonálním jazyce nemění význam, je-li řečeno v pozměněném tónu. Jak ale historie vzniku těchto jazykových skupin souvisí s genetikou člověka?
Mutanty nenajdeme jenom v laboratořích. Proč křížíme krávy? Křížíme zvířata, která mají ty nejlepší vlastnosti. Ty pak předávají svým potomkům. Dalo by se říci, že jsme vlastně všichni mutanty.
11 755
630
3 577
1 053
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.