portály České televize
menu

Často hledáte:

český jazyk média vyjmenovaná slova přijímací zkoušky zvířata

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Šlechtění prasat

02:06

Šlechtění prasat

Aby člověk mohl šlechtit prasátka, musí především znát různá plemena a vědět, že se šlechtí zvlášť mateřská a otcovská plemena. Plemena se dále zkoumají a vybírají se ti nejlepší jedinci.

Z pořadu:

Lovci záhad Přehrát celý pořad

Témata:

Genetika Biologie živočichů

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Biologie

Klíčová slova:

genetika rodičovství křížení šlechtitelství prase

Mohlo by vás také zajímat

Biologie živočichů

Další videa
PL
Jak vidí zvířata
02:05

Jak vidí zvířata

Zvířata vnímají barvy úplně jinak než lidé. Lidské oko například vůbec nevidí ultrafialové záření, ale ptáci díky němu rozeznávají odstíny, které našemu zraku zůstávají skryté. Také psi a kočky vidí jinak. Jakou barvu by měla mít hračka pro vašeho psa?
Rozšiřování nepůvodních druhů: Hlaváči
08:03

Rozšiřování nepůvodních druhů: Hlaváči

Hlaváč černoústý byl koncem 80. let zavlečen do Severní Ameriky, kde dosud ovlivňuje celé ekosystémy. V posledních letech se však hlaváči šíří také do různých oblastí Evropy (včetně České republiky) a přírodovědci se proto obávají možných problémů, které s sebou může rozšíření této nepůvodní dravé ryby přinést. Spolu s týmem vědců se budeme zabývat otázkou záhadného rozšiřování hlaváčů po evropských tocích a seznámíme se s některými způsoby označování a sledování ryb používanými v současné praxi.

Jasoň dymnivkový: Hmyz roku 2021
01:57

Jasoň dymnivkový: Hmyz roku 2021

Motýl jasoň dymnivkový byl vyhlášen hmyzem roku 2021. Jeho nejpočetnější populace žily donedávna v lesích kolem Mikulova. Lesy ČR zde ale začaly chovat tolik daňků, že jasoňům vypásli jejich živné rostliny. Motýlí populace se zmenšila tak výrazně, že reálně hrozí jejich úplné vymizení z ČR.
Altruismus
04:12

Altruismus

S altruismem si vědci lámou hlavu desítky let. Je to věc podivná. Proč někomu pomáhat, dávat mu potravu nebo za něj riskovat, když si tím snižuji svou vlastní biologickou zdatnost? Tím mají biologové na mysli počet vlastních potomků. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.

Biologie živočichů

Další videa
Omega-3 mastné kyseliny a speciální kapr
01:39

Omega-3 mastné kyseliny a speciální kapr

Rybí maso obsahuje zdravé tuky, takzvané omega-3 mastné kyseliny. Těch se na rozdíl od nezdravých tuků, omega-6, bát nemusíme. Ve Výzkumném ústavu ve Vodňanech chovají speciálního kapra, který dokonce obsahuje těchto zdravých tuků více.
Halančíci: Ryby periodických tůní
05:02

Halančíci: Ryby periodických tůní

Halančíci jsou ryby obývající periodické tůně, tedy území, která pravidelně vysychají. Kvůli krátké době, kdy mají možnost růst a rozmnožovat se, si vyvinuli nejrůznější způsoby přizpůsobení (adaptace) k tomuto extrémnímu způsobu života. Zdá se navíc, že by jejich výzkum mohl napomoci pochopení principu stárnutí.
Srnci
01:02

Srnci

Kde a jakým způsobem žije srnčí zvěř? Čím se živí a jak mění osrstění a vzhled v průběhu roku?
Konec zimy: Příroda
07:06

Konec zimy: Příroda

Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.

Genetika

Další videa
Šlechtitelství: Drůbež
03:19

Šlechtitelství: Drůbež

Člověk si vybírá nejlepší plodiny a druhy živočichů tak, aby z nich měl co největší výnos a co nejméně práce. K tomu slouží šlechtění odrůd rostlin a plemen zvířat. Upřednostňují se žádoucí geny, tedy vlastnosti, které se dále přenášejí z rodičů na potomky. Šlechtí se například i drůbež. Její chov podléhá přesným technologickým postupům.
Pohyb kultury, řeči a genů člověka
04:26

Pohyb kultury, řeči a genů člověka

Kdy a jak se zrodila pralidština, se přesně neví. Možná, že cvakavé a mlaskavé jazyky, jimiž ve světě mluví asi 30 lidských skupin žijících v Africe, jsou ty nejstarší. Mohou pocházet z doby, kdy se lidé dorozumívali jen posunky a jednotlivými zvuky. Historie pohybu lidí po kontinentech se dá sledovat i dnes díky analýzám DNA.

Genetické stopy v jazycích
04:32

Genetické stopy v jazycích

Téměř 7 tisíc jazyků, jimiž se na Zemi mluví, jde rozdělit do dvou hlavních skupin. Kromě jazyků tonálních jsou to jazyky atonální, mezi které patří například i čeština nebo angličtina. Slovo v atonálním jazyce nemění význam, je-li řečeno v pozměněném tónu. Jak ale historie vzniku těchto jazykových skupin souvisí s genetikou člověka?
Mamutí genetická informace
04:30

Mamutí genetická informace

Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.

ČT edu nejsou pouze videa

12 978

videí

733

námětů do
výuky

4 417

pracovních
listů

1 222

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání