portály České televize
menu

Často hledáte:

jarní příroda živočichové špaček záchranná služba čáp

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Šlechtění prasat

Aby člověk mohl šlechtit prasátka, musí především znát různá plemena a vědět, že se šlechtí zvlášť mateřská a otcovská plemena. Plemena se dále zkoumají a vybírají se ti nejlepší jedinci.

Z pořadu:

Lovci záhad Přehrát celý pořad

Témata:

Genetika Biologie živočichů

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Biologie

Klíčová slova:

genetika rodičovství křížení šlechtitelství prase

Mohlo by vás také zajímat

Biologie živočichů

Další videa
Novohradské hory a Česká Kanada
07:36

Novohradské hory a Česká Kanada

Pasáž představuje Novohradské hory, přírodní park Česká Kanada, zmiňuje počátky českého rybníkářství, Žofínský prales a ukáže z ptačího pohledu renesanční vodní zámek Červená Lhota. A nejen to.

Proč žáby skáčou
26:17

Proč žáby skáčou

Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají žábami a jejich pohybem. Žáby představují prastarou skupinu organismů, která obývá zemský povrch více než 200 milionů let. Dozvíme se, jak se žáby vyvinuly, nebo proč začaly skákat. Video také vysvětluje, jak vznikají zkameněliny a nabízí návod na výrobu domácích zkamenělin.
Digitální kompetence
PL
Fosilní hlavonožci
05:06

Fosilní hlavonožci

Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.

Odběr krve pomocí pijavek lékařských
03:15

Odběr krve pomocí pijavek lékařských

Ve videu je představen inovativní způsob odběru krve pomocí pijavek lékařských u zvířat, která špatně snáší klasický odběr krve, způsobuje jim stres, nebo je dokonce nutné u nich využívat anestezii. Dozvíme se mnoho také o samotných pijavkách. Jak velké obvykle jsou, jak vypadá stavba jejich těla a kolik krve dokážou najednou vysát.

Biologie živočichů

Další videa
Pozdní jaro: Živočichové a rozkvetlé louky
07:15

Pozdní jaro: Živočichové a rozkvetlé louky

Epizoda představuje některé rostliny kvetoucí v období pozdního jara – orchidej prstnatec májový, pryskyřník, kohoutek luční nebo zvonek. Ukázka také pojednává o slepýši křehkém, jeho potravě, způsobu života a schopnosti oddělit ocas v případě nebezpečí. Dalšími z představených zvířat je také strakapoud a sova sýc rousný.
Kvalita medu vs. znečištěné životní prostředí
01:47

Kvalita medu vs. znečištěné životní prostředí

Včely jsou dobrými bioindikátory životního prostředí. Žije-li včelstvo ve znečištěné oblasti, mohou se škodlivé látky kumulovat v některých včelích produktech, například ve vosku. Nikoli však v medu. Ten jsou včely schopné škodlivých látek efektivně zbavit. Med z Prahy nebo podobných oblastí může proto dosahovat velmi vysoké kvality a jeho konzumace se není třeba obávat. S emisemi z aut a komínů si chytré včely poradí tak, že je uloží do svého jedového váčku.

Pozor, táhnou žáby!
03:20

Pozor, táhnou žáby!

Video se zabývá problematikou tahu obojživelníků ze zimovišť na místo rozmnožování v době páření. Představuje práci dobrovolníků při přenášení žab, čolků a mloků přes překážky, jako jsou např. komunikace. V pasáži je zdůrazněna také úzká provázanost mezi ochranou obojživelníků a ochranou krajiny, která je velmi ohrožena odvodňováním.

PL
Louka v červenci
07:14

Louka v červenci

Ukázka rostlin, se kterými se setkáváme na začátku letních prázdnin na loukách – chrpy, heřmánky, vzácně rostoucí upolín a kruštíky patřící mezi orchideje. Ze živočichů jsou představeni syslové obecní, dále housenky babočky kopřivové, motýla hojně se vyskytujícího v naší přírodě, a také krutihlav patřící mezi šplhavé ptáky.

Genetika

Další videa
Ovce křížená se škrkavkou
02:34

Ovce křížená se škrkavkou

Čínští vědci provedli poněkud zvláštní experiment: spojili buňky ovce a škrkavky. Co se stane, co se narodí a proč přistoupili k takovému experimentu? Jak pracují genetické laboratoře na klonování a kdo z toho má užitek?
PL
Jak fungují kmenové buňky
02:13

Jak fungují kmenové buňky

Kmenové buňky jsou základem pro vývoj celého našeho organismu. Když se po spojení samčí a samičí pohlavní buňky začnou buňky embrya dělit, dochází k vývoji všech důležitých orgánů a částí těla. Jak ale buňky vědí, čím se stát a jakou úlohu mají zajišťovat? Ve videu se podíváme na to, co jsou kmenové buňky, jaké mají funkce a jak je za pomoci dalších specializovaných buněk (organizérů) řízen jejich další osud s ohledem na vývoj jednotlivých orgánů.
Rozštěp rtu a patra
01:30

Rozštěp rtu a patra

Rozštěp patří mezi nejčastější vrozené vývojové vady. Plastická chirurgyně Jitka Vokurková, která se na léčbu tohoto defektu specializuje, vysvětluje, jak rozštěp rtu a patra vzniká. K diagnostice této vady dochází při ultrazvukovém vyšetření z 80 % během těhotenství nebo popřípadě pak po porodu. Různé formy rozštěpu mají odlišné důsledky pro vývoj dítěte.
Mamutí genetická informace
04:30

Mamutí genetická informace

Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.

ČT edu nejsou pouze videa

13 194

videí

740

námětů do
výuky

4 504

pracovních
listů

1 239

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání