02:06
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Aby člověk mohl šlechtit prasátka, musí především znát různá plemena a vědět, že se šlechtí zvlášť mateřská a otcovská plemena. Plemena se dále zkoumají a vybírají se ti nejlepší jedinci.
V Čechách se dodnes daří chovu koní. Hřebčín Kladruby nad Labem a kulturní krajina kolem něj jsou domovem jedinečné živé památky – starokladrubského koně. Již Rudolf II. jej povýšil na císařský dvorní hřebčín a od těch dob je zde unikátní české plemeno šlechtěno pro ceremoniální účely panovnických dvorů. Od roku 2019 byl hřebčín spolu s okolní polabskou krajinou zařazen na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Kazí se po konzumaci medu více zuby? A jak moc se po medu tloustne? MUDr. Jana Hajdušková vysvětluje nejběžnější dietologické mýty o medu.
To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou! A nebo ano? Jak blecha vypadá, kde žije a jak se vyvíjí? To vše si ukážeme na jejím modelu, protože blecha je opravdu malinká. Naopak vši od psa určitě nechytíme, pouze od jiného člověka. Jejich život se od toho blešího také poněkud liší, i když nám obě potvůrky pijí krev.
Video popisuje další užitečné včelí produkty, jako je mateří kašička, včelí vosk nebo včelami zpracovaný pyl. Vysvětluje jejich původ, využití a lékařský význam. Kdo by je měl či naopak neměl konzumovat?
Čínští vědci provedli poněkud zvláštní experiment: spojili buňky ovce a škrkavky. Co se stane, co se narodí a proč přistoupili k takovému experimentu? Jak pracují genetické laboratoře na klonování a kdo z toho má užitek?
Otylost čili obezita se podle Světové zdravotnické organizace stává globální epidemií. V Evropě jí trpí pětina populace. Česká republika se v tomto nemilém žebříčku posouvá již na třetí místo. Na příbězích pacientů Endokrinologického ústavu v Praze, mezi kterými je i hudebník Jan Burian, se seznámíme s příčinami jejich celoživotního trápení. Přední obezitolog MUDr. Vojtěch Hainer nám přiblíží příčiny obezity a ukáže možnosti léčby, na jejímž konci mohou být i obdivuhodné výsledky.
Pasáž se zabývá genetickou mutací, zejména rostlin. Je zde vysvětlen pojem genetická informace a genom. Vědec zde vysvětluje, jak mutace fungují či jak jsou četné, a popisuje cílené mutace (hroznové víno, rajčata). Na konci je vysvětlena podstata změny DNA.
Jak se doplňuje Darwinova teorie evoluce s Mendelovými principy dědičnosti? Slabé místo originální teorie biologické evoluce Charlese Darwina byla takzvaná směsná dědičnost, tedy předpoklad, že fenotyp potomků je průměrem znaků jejich rodičů. Toto vyvrací experimentální práce Gregora Mendela, která odhaluje existenci genových alel a dokáže fenotypové poměry u potomků nejen popisovat, ale i předpovídat.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Co má křeček nejradši k jídlu? Pro koho je ideálním společníkem? Podle čeho se orientuje? Co patří do terária? Chtěli byste křečka? Poslechněte si, co byste o něm měli vědět.
Některé vypadají jako list, jiné jako větvičky. Strašilky imitují okolní přírodu. Mají tedy mimikry, které je chrání před predátory. Co strašilky požírají a jak je lze doma chovat? Strašilka ke svému životu potřebuje pouze pokojovou teplotu a jednou za den zavlažit. A co potom kudlanky a mnohonožky?
13 464
755
4 588
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.