02:06
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Aby člověk mohl šlechtit prasátka, musí především znát různá plemena a vědět, že se šlechtí zvlášť mateřská a otcovská plemena. Plemena se dále zkoumají a vybírají se ti nejlepší jedinci.
Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Proč sýkorky na krmítku neocení zrní a které ptačí druhy obilninami naopak potěšíte? Čím se u nás ptáci živí v zimě? A máme je vůbec v zimě přikrmovat? Co jsou to ptačí kovadlinky? A které ptačí druhy nepotřebují pít? Na otázky Antonína Přidala odpovídá ornitolog Karel Hudec.
Video nás seznámí s našimi původními druhy raků a dále s druhy, které k nám byly zavlečeny. Ve stručnosti jsou zmíněny i hlavní problémy, které introdukované (nepůvodní) druhy raků v naší přírodě způsobují.
Video začíná krátkým historickým exkurzem a zmiňuje Karla Landsteinera a Jana Janského, objevitele krevních skupin. Zmiňuje distribuci krevních skupin ze systému AB0 po světě i další krevní systémy, jako je např. Rh faktor. Dále se ve videu dozvíme, na jakém principu krevní skupiny fungují.
Jak se doplňuje Darwinova teorie evoluce s Mendelovými principy dědičnosti? Slabé místo originální teorie biologické evoluce Charlese Darwina byla takzvaná směsná dědičnost, tedy předpoklad, že fenotyp potomků je průměrem znaků jejich rodičů. Toto vyvrací experimentální práce Gregora Mendela, která odhaluje existenci genových alel a dokáže fenotypové poměry u potomků nejen popisovat, ale i předpovídat.
Rozštěp patří mezi nejčastější vrozené vývojové vady. Plastická chirurgyně Jitka Vokurková, která se na léčbu tohoto defektu specializuje, vysvětluje, jak rozštěp rtu a patra vzniká. K diagnostice této vady dochází při ultrazvukovém vyšetření z 80 % během těhotenství nebo popřípadě pak po porodu. Různé formy rozštěpu mají odlišné důsledky pro vývoj dítěte.
Co je to vlastně genetika? A proč je pro nás tak důležitá a užitečná? Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou některé květy růžové a jiné bílé? Průkopník šlechtění, Gregor Mendel, v 19. století začal sledovat barvy květů při křížení hrachoru. Na základě jeho práce dnes podobně křížíme třeba krávy, slepice nebo prasata a zvířata tak přizpůsobujeme našim potřebám.
Sysel obecný, dříve hojný hlodavec, patří v současné době mezi nejohroženější savce Evropy. Jeho přirozeným prostředím jsou stepi. Kultivací krajiny jeho bydliště mizí. Na záchranu tohoto hlodavce cílí např. projekt "Sysli na vinici", který podporuje české vinaře v hospodaření na vinicích tak, aby se v nich syslím populacím dobře dařilo.
Jak to vypadá, když se chov prasátek nevyvíjí zrovna podle našeho očekávání? Miniprasátka jsou oblíbenými domácími mazlíčky, i když jsou finančně a chovatelsky mnohem náročnější než třeba psi nebo kočky. Také často vyrostou a mini vůbec nejsou.
Jistě víte, že známe i některé sladkovodní druhy rejnoků. Ty si představíme v následujícím videu a podíváme se, jak to vypadá, když se tito živočichové chovají v zajetí. V ukázce budeme mít možnost zblízka vidět jedové trny, které tito sladkovodní rejnoci využívají ke své obraně, a dozvíme se, jak přesně s nimi zacházejí. V rozhovoru zazní také doporučení pro chov rejnoků, jako je například péče o vodu nebo velikost akvária.
Čolek velký dorůstá asi 20 cm a podobně jako někteří další obojživelníci patří mezi kriticky ohrožené druhy. Většina rybníků je využívána k intenzivnímu chovu ryb, a to je pro čolky nepřekonatelná konkurence. Ještě štěstí, že někteří vlastníci rybníků nedávají rybí obsádku a podporují přítomnost dalších druhů organismů.
13 747
772
4 701
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.