03:37
Rozhovor s odborníkem
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
Pořad přibližuje debatu, která se vedla na začátku tisíciletí o porodu v porodnici a o porodu "alternativním". Vystupují zde lékaři, známé osobnosti a aktivní maminky, které by si přály rozhodovat o způsobu svého porodu samy. Jak si můžete všimnout, diskurz i způsob, jakým se o porodu mluví, se od té doby o dost posunul.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Pořad Tykadlo zavítal do jedné ZŠ, kde se diskutuje mezi žáky a učiteli na téma sexuální výchova. Dozvíme se zde názory žáků, zda ho vlastně na škole chtějí probírat či kde se mají nebo chtějí o sexu něco dozvědět. Patří, nebo nepatří do školy? A proč je normální, že u dětí na druhém stupni vyvolává tohle téma smích a rozpaky? A co si o sexuální výchově myslí sami učitelé?
Kazí se po konzumaci medu více zuby? A jak moc se po medu tloustne? MUDr. Jana Hajdušková vysvětluje nejběžnější dietologické mýty o medu.
propojení s chemií – chemické složení jednoduchých cukrů z medu a jejich metabolismus
Kolik včel žije v úlu? Jak včely vyrábí med? Med či pyl si včely ukládají v plástvi, která je kostrou celého včelstva. Plástev se skládá z rovnoměrných šestihranů. Ty si včely tvoří z vlastního vosku, případně jim včelaři pomohou voskovou destičkou. Pyl včely používají jako zdroj bílkovin, med vytvářejí z květního nektaru. Existují různé druhy medů. Ty rozlišujeme podle toho, ze které rostliny včely vzaly nektar pro tvorbu medu.
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Epizoda ukazuje rostliny, živočichy i houby, se kterými se v české přírodě můžeme setkat v průběhu léta, konkrétně na konci července. V epizodě se představuje vzácný zástupce sov puštík bělavý, dále u nás nepůvodní psík mývalovitý. Ukázán je i brouk lýkožrout smrkový, jeho chodbičky, životní strategie a hrozba pro lesní porosty. Z hub je představen hřib kovář, z rostlin pak masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá.
Larvy hmyzu sežerou, na co přijdou, ať už listí nebo lidskou tkáň. A tak se s úspěchem používají v medicíně. Právě larvy pomáhají lékařům čím dál častěji při léčbě bércových vředů či proleženin. Léčba je ambulantní a hrazená pojišťovnou.
Opar není jen kosmetickou záležitostí, jedná se o velmi nepříjemné infekční virové onemocnění kůže, které se nejčastěji projevuje na rtech. Vysvětlíme, jak se opar vyvíjí, kdy je nejvíce infekční, jaké se mohou vyskytnout komplikace a jak je možné opary léčit.
Choroba kráčející dějinami. Bakteriální onemocnění syfilis je patrně stejně staré, jako lidstvo samo. Jedná se o jednu z nejnebezpečnějších pohlavních nemocí, která v historii připravila o život miliony lidí. Nemoc se přenáší zejména nechráněným pohlavním stykem u lidí, kteří často střídají partnery. Je vyvolaná bakterií Treponema pallidum. Nemoc má tři stadia, přičemž to třetí končí smrtí. Dnes je díky penicilinu výskyt druhého a třetího stadia spíše výjimkou.
Na přijímací zkoušky na střední školy se v roce 2019 připravovalo kolem 90 tisíc žáků. Nejen je by ale mohlo zajímat, jak se efektivně učit a jak vlastně funguje paměť. Problematiku si osvětlíme s Karlem Ježkem z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Paměť je komplexní fenomén, kterým se zabývají různé části mozku. Schopnost systematické práce je ale dovednost, kterou se musíme naučit. Jak? Důležitá je schopnost koncentrace čili soustředění. A neméně podstatný pro přesun informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti je také odpočinek. Jak pracovat s mnemotechnickými pomůckami a kolik opakování vyžaduje hluboké uložení do paměti? A jak se vypořádat se stresem, který je s přijímačkami neodmyslitelně spjat?
Aditiva, známá jako "éčka", jsou látky, které je třeba do potravin přidávat například proto, aby se nezkazily. Bez některých takových konzervantů bychom si některá jídla ani nemohli dopřávat. Jiné bychom zase měli omezit, přestože nám díky nim jídlo více chutná.
Lidé dokážou být mimořádně altruističtí a zvládnou skvěle spolupracovat i s lidmi, s nimiž nejsou příbuzní. Odlišují se tím od všech ostatních druhů sociálně žijících živočichů. Pro altruistu znamená jeho akce nějaké náklady, které přinesou výhody druhé osobě. Altruistickým činem může být dobrá rada, věnování nějaké částky peněz, ale také obětování vlastního života.
Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
Austrálie je známá velkým výskytem endemických druhů. Patří mezi ně i ďábel medvědovitý, který je známý také jako tasmánský čert. Ďábli medvědovití se řadí mezi vačnatce. Čerti se jím říká nejspíš proto, že mají velmi svérázný zvukový projev. Můžeme se za nimi vydat do Tasmánie nebo nově také do pražské zoo.
Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.
12 806
718
4 340
1 210
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.