portály České televize
menu

Často hledáte:

Vánoce

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Biosférická rezervace UNESCO: Křivoklátsko

Toto video nelze přehrát,podívejte se na jiné podobné.

PL
Šumava: Poslední divočina v srdci Evropy
09:01

Šumava: Poslední divočina v srdci Evropy

Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Krkonošský národní park
26:40

Krkonošský národní park

Sněžka, ledovcové kary, rašeliniště, botanické zahrádky s vysokohorskou květenou i horské louky – to vše nabízí Krkonošský národní park. Krátce po založení v roce 1963 začalo intenzivní hospodářské využívání oblasti a kvůli těžbě dřeva i znečištěnému ovzduší došlo k postupné devastaci krajiny. Od 90. let 20. století probíhá obnova poškozených lokalit vysazováním přírodě blízkého lesa.
PL
Biosférická rezervace UNESCO: Bílé Karpaty
02:56

Biosférická rezervace UNESCO: Bílé Karpaty

V roce 1996 byly Bílé Karpaty zapsány na prestižní seznam biosférických rezervací UNESCO. Patří totiž k nejvýznačnějším přírodním a kulturním krajinám Evropy. Bělokarpatské květnaté orchidejové louky se navíc řadí k druhově nejbohatším společenstvům světa. Originální symbióza kytek a hub udělala z Bílých Karpat jeden z nejcennějších biotopů v Evropě.

Přejít na další videa

Biosférická rezervace UNESCO: Křivoklátsko

Vzhledem k jedinečnosti území se již řadu let řeší přechod nejcennější části CHKO Křivoklátsko na vyšší stupeň ochrany vytvořením národního parku z přírodně nejcennější části. Roku 1977 se Křivoklátsko pro svůj význam stalo biosférickou rezervací UNESCO. V čem tkví význam a jedinečnost tohoto území?

Z pořadu:

Přidej se Přehrát celý pořad

Témata:

Ochrana přírody a životního prostředí Česká republika Životní prostředí Fyzickogeografická sféra

Námět do výuky:

Přírodní dědictví a globální geopark UNESCO v ČR

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Zeměpis Ekologie

Klíčová slova:

Česká republika životní prostředí UNESCO lesy národní park ochrana krajiny biosférická rezervace Berounka listnatý les CHKO Křivoklátsko Křivoklátsko mikroklima

Mohlo by vás také zajímat

Česká republika

Další videa
Ostrava: Ocelové město
24:46

Ostrava: Ocelové město

Ostrava znamená pro mnohé černé uhlí a ocelárny. Miroslav Táborský představuje důvody, proč se Ostrava stala „ocelovým srdcem“ republiky. Nejen Dolní Vítkovice – „ostravské Hradčany“ – jsou dnes významnou ostravskou technickou památkou, které se v posledních desetiletích podařilo vstát z popela.
Výroba solárních panelů v ČR
01:52

Výroba solárních panelů v ČR

Výroba solárních panelů by se mohla vrátit z Číny do Evropy. Přispět by k tomu mohli i čeští vědci. Vyšší efektivita nového typu solárních článků je totiž výsledkem mezinárodního výzkumu, do něhož se významně zapojili experti z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Jak vědci vylepšili na první pohled běžné fotovoltaické články?

PL
Jizerské hory: Krajina rašelinišť
09:30

Jizerské hory: Krajina rašelinišť

Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Slévárna Alfe Brno
03:57

Slévárna Alfe Brno

Navštívíme rodinnou slévárnu v Brně, která funguje již od roku 1912. Dnes je jedna z posledních v Česku, ve které se odlévá tradičním způsobem, tedy do pískových forem. Umělecké litiny z tohoto podniku můžeme najít po celém světě. Video představí historii slévárny i proces výroby.

Fyzickogeografická sféra

Další videa
PL
Kde pramení Amazonka, nejdelší řeka světa?
06:16

Kde pramení Amazonka, nejdelší řeka světa?

Hydrolog Bohumír Janský a jeho tým přepsali učebnice zeměpisu, když zjistili, že nejdelší řekou světa není Nil, ale Amazonka. Dokument podává základní informace o Amazonce a seznamuje s tím, co předcházelo expedicím tohoto světově proslulého hydrologa.
Karvinsko: přirozená obnova krajiny po těžbě
10:46

Karvinsko: přirozená obnova krajiny po těžbě

Jak postupuje pokles území poddolovaných těžbou černého uhlí na Karvinsku a krajinu odkalovacích nádrží a výsypek opouští těžební průmysl, vznikají přirozenou cestou nové biotopy. V těchto lokalitách se díky přirozené sukcesi a částečně i cílené rekultivaci objevují vodní, mokřadní nebo stepní biotopy, jenž mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů, včetně těch, co v „normální“ krajině rapidně ubývají.

Jak vzniká mlha
01:47

Jak vzniká mlha

Mlha není vodní pára, jak se tomuto druhu srážek někdy omylem přisuzuje. Jsou to drobné kapičky, které vznikají při kondenzaci vodní páry v přízemní vrstvě vzduchu. Odborník na meteorologii názorně ukáže dva nejčastější způsoby, jak v přírodě mlha vzniká. Mlhu si můžeme "vyrobit" i doma.
Rekultivační jezera v severních Čechách
08:17

Rekultivační jezera v severních Čechách

Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.

Ochrana přírody a životního prostředí

Další videa
Pražská Vltava: procházka po jejím dně
06:47

Pražská Vltava: procházka po jejím dně

Václav Cílek nás vezme na procházku do pražské Tróji a ukáže nám, jak mohla Vltava vypadat před tisíci let a co všechno mohou vyprávět obyčejné oblázky ze dna řeky.

Oceány plné plastového odpadu
02:37

Oceány plné plastového odpadu

Každý kilometr čtvereční v mořích a oceánech obsahuje v průměru 74 tisíc kusů plastů. Další odpad se stále ve velkém množství do moří dostává hlavně řekami. Důsledkem toho umírá mnoho mořských a na moře vázaných živočichů. Množství plastů už je tak vysoké, že se začínají nacházet i v nejhlubších oblastech moří.
Jak (ne)kácet les
06:44

Jak (ne)kácet les

Proč je pro druhovou pestrost lesa nebezpečné kácet po velkých plochách čili holosečně? Frézování pařezů na drť neumožňuje ponechání tzv. mrtvého dřeva, které je důležitým biotopem pro mnohé organismy a zároveň zdrojem živin pro další generaci stromů. Následné frézování lesní půdy likviduje především bylinné patro, včetně např. vzácných cibulovin, a otevírá cestu invazním druhům, které vytlačují ty původní. To je problém nejen ekologický, ale i ekonomický, neboť vyžínání sazenic budoucích stromů např. z husté invazní třtiny stojí lesníky nemalé prostředky. Naopak při kácení po menších plochách se les umí obnovovat přirozeně, neboť na prosvětlených místech může ze semen ponechaných stromů vyrůst nová generace prakticky zdarma. Pestrý les složený z původních druhů je nakonec i odolnější vůči různým typům kalamit.

PL
Jizerské hory: Krajina rašelinišť
09:30

Jizerské hory: Krajina rašelinišť

Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.

ČT edu nejsou pouze videa

12 813

videí

722

námětů do
výuky

4 388

pracovních
listů

1 219

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání