03:21
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Reportáž o tom, jak se měří tání horských ledovců v bolívijských Andách. V reportáži jsou popsány příčiny i důsledky tání.
Vydáme se do jednoho z nejnavštěvovanějších míst Českého ráje, do Prachovských skal. Místní skalní města sem jezdí turisté obdivovat již od 19. století a o něco později si je oblíbili i horolezci. V roce 1933 se Prachovské skály staly přírodní rezervací a posléze součástí CHKO Český ráj, prvního chráněného území svého druhu v tehdejším Československu.
Ačkoli lesy pokrývají více než polovinu území Žďárských vrchů, jedná se převážně o uměle vysazené smrkové porosty. Naproti tomu v oblasti Žákovy hory můžeme pozorovat, jak vypadala zdejší krajina v dobách, než se v ní začalo hospodařit. V oblasti rostou stovky druhů hub a také tu pramení řeka Svratka.
Česko má nejnižší spotřebu vody v celé EU, přesto je nedostatek vody hrozícím problémem. Ve vyschlé krajině je totiž nebezpečný dopad přívalových dešťů. Proto je nutné rozšířit mokřady a další zásobárny vody v krajině.
Nedaleko Tábora se nachází obec Chýnov. V její blízkosti byla roku 1863 objevena v podstatě náhodou jeskyně. Již o pět let později se stala první veřejně přístupnou jeskyní u nás. Chýnovské jeskyně nelákají své návštěvníky na bohatou krápníkovou výzdobu, ale na obrovskou barevnou bohatost vápenců.
Hydrolog Bohumír Janský a jeho tým přepsali učebnice zeměpisu: za nejdelší řeku světa určili v náročných expedičních podmínkách Amazonku.
Jedna z nejznámějších světových turistických destinací, mexický poloostrov Yucatán, řeší velký problém. Vláda tam plánuje postavit železnici, která propojí pláže na pobřeží s proslulými mayskými památkami. Jenže projekt vede skrz výjimečný ekosystém a ochránci přírody spolu s některými vědci varují, že tato železnice přinese více škody než užitku. Většinu Yucatánu tvoří velká vápencová krasová tabule. Stavba může za pouhou dekádu narušit výjimečný systém jeskyní propojených nejdelší podzemní řekou na světě, který vznikal miliony let a kde archeologové dodnes nacházejí pozůstatky fascinujících civilizací.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Krátký pohled na Ekvádor, zemi ležící na rovníku, která se může pochlubit sopkami, deštnými pralesy i mořským pobřežím.
Gretě Thunberg je sedmnáct let a zná ji celý svět. Je totiž hodně slyšet. Tahle švédská aktivistka bojuje za lepší zacházení s naší planetou, protože jí osud Země není lhostejný. Greta upozorňuje na to, že naše planeta má problém. Tají ledovce, zvyšuje se hladina oceánů, jsou častější povodně i extrémní sucha.
Jaké je postavení plynových elektráren v energetickém mixu Česka? Jaké jsou výhody a nevýhody jejich využití? A co představuje nové legislativní opatření známé jako lex plyn? Na to nám odpoví v krátkém cyklu Dodejme si energii (2025) Petr Binhack z ministerstva průmyslu a obchodu.
Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.