04:52
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Česko má nejnižší spotřebu vody v celé EU, přesto je nedostatek vody hrozícím problémem. Ve vyschlé krajině je totiž nebezpečný dopad přívalových dešťů. Proto je nutné rozšířit mokřady a další zásobárny vody v krajině.
Moravskoslezské Beskydy se nachází na samém východě České republiky. Část Beskyd leží v Moravskoslezském kraji, část pak ve Zlínském kraji. Nejvyšším vrcholem pohoří je Lysá hora, ale proslulá je i o dvě stě metrů nižší hora Radhošť, ležící v západní části pohoří. Na vrcholu Radhoště je kaple svatých Cyrila a Metoděje a známé sousoší obou věrozvěstů.
Pohoří Pyreneje dlouhé přes 400 km tvoří přírodní hranici mezi Španělskem a Francií. My si je prohlédneme ze španělské strany, kde uvidíme ledovcová jezera, vápencové kaňony i vodopády. Také se zastavíme v podhůří centrálních Pyrenejí v malebném historickém městečku.
Bouřlivé počasí a další nepříjemné meteorologické jevy jsou hrozba, kterou musí Česká republika řešit stále častěji. Pojďme se podívat, co víme a co naopak nevíme o běžných věcech, jako jsou vítr nebo oblaka, i extrémních projevech – blescích, supercelách a tornádech. Setkáme se i s mladíkem, který úder blesku přežil.
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu. Pořad se věnuje i způsobům měření koncentrace skleníkových plynů.
Biopaliva představují stále naléhavější téma, které se dotýká každého z nás. Biopaliva zdražují pohonné hmoty, ale současně jsme méně závislí na dodávkách ropy. Jsou skutečně ekologická tak, jak si předsevzala Evropská unie?
Vlna extrémních veder v oblasti Mrtvého moře je dalším projevem extrémního počasí. Izrael musí kromě rekordních teplot řešit i požáry a písečné či prašné bouře. Rozmary počasí si žádají i lidská obydlí, vzácné památky i lidské životy.
Vodní nádrže na řekách slouží různým funkcím. Orlík slouží výrobě elektrické energie, regulaci toku při povodňovém nebezpečí, nebo rekreaci. Zároveň je co do objemu zadržované vody největší přehradou u nás.
Znečištění ovzduší na Ostravsku a Karvinsku je jedním z nejhorším nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Obce se snaží bránit proti průmyslovým znečišťovatelům zákonnými prostředky, avšak stát jim místo pomoci klade překážky. Jaké a jak?
Jednání o stavebním povolení trvá v Česku rekordně dlouho, což má dopady na všechny obyvatele, i když zrovna nic nestaví. Reportáž představí konkrétní případ snahy o získání stavebního povolení pro rozšíření rodinného domku.
Pořad ukazuje, jaké stopy zanechaly ledovce v Krkonoších a jak přišla Sněžka ke svému zvláštnímu tvaru.
S geologem a klimatologem Václavem Cílkem se podíváme do Polabí, které je určující krajinou pro vznik přemyslovského českého státu. Polabí hrálo klíčovou roli v našich dějinách nejen v 8. a 9. století. Co místo, to příběh, jehož dramatičnost můžeme dnes vidět už jen těžko. V místní rovinaté krajině nám běh dějin uniká. Jejím přirozeným základem je jedna velká řeka s množstvím odstavných ramen, lužními lesy, mosty a okolními kopečky. Vývoj říční krajiny však pokračuje i dnes. Jak?
S Jakubem Vágnerem se vydáme na geocaching. Budeme hledat "kešky", což jsou krabičky s pokladem většinou ukryté na nějakém zajímavém místě. Jejich souřadnice zjistíme na webu geocaching.com, zadáme je do mobilu a můžeme vyrazit. V nalezené kešce najdeme malý sešitek (logbook), kam se zapíšeme na důkaz svého nálezu. Z kešky si můžeme něco vzít, ale současně bychom do ní měli něco vložit. A kde najdeme soukromou kešku Jakuba Vágnera?
12 497
697
4 123
1 136
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.