04:52
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Česko má nejnižší spotřebu vody v celé EU, přesto je nedostatek vody hrozícím problémem. Ve vyschlé krajině je totiž nebezpečný dopad přívalových dešťů. Proto je nutné rozšířit mokřady a další zásobárny vody v krajině.
Labyrinty skalních měst, mohutné pískovcové věže pozoruhodných tvarů, pamětní místa i výjimečná barokní i lidová architektura, která sem doputovala spolu s osidlováním oblasti. Najdete zde i hmatatelné pozůstatky někdejšího moře. To všechno nabízí chráněná krajinná oblast Broumovsko.
Kněhyně patří mezi nejvyšší vrcholy Moravskoslezských Beskyd. Můžeme tu pozorovat tetřeva hlušce, jeřábka lesního a vzácně i rysa ostrovida. O něm nám poví jejich velký fanoušek, zoolog Ludvík Kunc. V oblasti také najdeme Kněhyňskou jeskyni, která je se svou hloubkou 57 metrů nejhlubší pseudokrasovou propastí v Česku.
Při procházce krajinou Českého středohoří se setkáme s Danielem Pitkem, místním obyvatelem, který tu před lety koupil opuštěné pozemky, o které nikdo nestál. Snaží se zdejšímu prostředí dodat jeho původní podobu z doby před 2. světovou válkou, kdy byla oblast obývána převážně Němci. Jak se dozvíme ve videu, tehdy byla zdejší krajina velmi pestrá.
Hornosvratecká vrchovina je nejvýchodnější částí rozlehlé Českomoravské vrchoviny. Řeka Svratka je zde hluboce zaříznuta do členitého terénu a na okolních prudkých kopcích roste mnoho dnes již vzácných rostlin. Jedinečný je asi 15kilometrový úsek Svratky od Vírské přehrady do obce Nedvědice, nad kterou se tyčí majestátní hrad Pernštejn. Podívejte se sami na to, proč tomu tak je.
Krátké shrnutí procesu přirozené obnovy lesa na příkladu dvou různých přístupů ke kůrovcové kalamitě na Šumavě. Zatímco na holinách, odkud se pokácené dřevo odvezlo, jsou podmínky pro novou generaci stromů jako na poušti a zemina je zde degradovaná, na bezzásahových plochách bují nový život, který bere energii z tlejícího dřeva popadaných souší.
Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
Za uplynulých 100 let vyhubili lidé v Africe více než 90 % ohrožených zvířat. Jejich lov ale neustává ani v současnosti. Naopak, útoky na ně stupňují kvůli rostoucí poptávce po živočišném materiálu. Proto se do Afriky vydávají bojovníci proti pytláctví a pašeráctví, doprovázení speciálně vycvičenými psy, z nichž někteří pochází z Česka. Reportáž představí, jaké dovednosti musí takový pes ovládat a jak probíhá jeho výcvik.
V kulturní krajině Bílých Karpat se nacházejí unikátní orchidejové louky, které zde v minulosti vznikly po odlesnění a jež se zde díky pravidelnému kosení udržely až do současnosti.
CHKO Moravský kras zahrnuje území o velikosti přibližně 100 km2, patří tak k nejmenším chráněným územím svého druhu. Avšak svou rozmanitostí předčí i rozlehlejší CHKO. Jedná se o největší krasové území Česka a najdeme tu jak jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou, tak i hluboké kaňony, propady, skalní žleby nebo závrty.
V oblasti Labských pískovců najdeme Kamenickou stráň, obec, která je vesnickou památkovou zónou. Stojí zde čtrnáct hrázděných chalup a na stálo tu žijí tři lidé. O obec se tedy starají hlavně rekreanti, kteří mají i svůj spolek. S jedním ze členů spolku se setkáme a dozvíme se základní informace o historii i současnosti obce.
Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
14 196
865
4 802
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.