04:52
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Česko má nejnižší spotřebu vody v celé EU, přesto je nedostatek vody hrozícím problémem. Ve vyschlé krajině je totiž nebezpečný dopad přívalových dešťů. Proto je nutné rozšířit mokřady a další zásobárny vody v krajině.
Pořad o tom, co je to les, k čemu vlastně slouží a jaký je příběh jeho vzniku. V pasáži se les přirovnává k solární elektrárně. Ta se skládá z různých druhů rostlin tvořících komplexně fungující celek – lesní ekosystém.
Na Třeboňsku se nachází velké množství pískoven. Kvalitní štěrkopísky se zde těžily nejvíce v 80. letech minulého století. Dnes se klade důraz na to, aby těžba co nejméně ovlivňovala zdejší krajinu. K rekultivaci pískoven proto dochází již během těžby a vznikají tak biotopy, do nichž se stěhují nové rostliny a živočichové.
Diskuze expertů nad otázkami globalizace. Věnují se jejím dějinám i tomu, do jakých oborů tento proces zasahuje.
Na 8. června připadá Světový den oceánů. OSN ho vyhlásila v roce 2002. Jeho cílem bylo zvýšit povědomí o důležitosti ochrany světových vod, podpořit odpovědný průmysl a upozornit na dopady oteplování na oceány. Proč by oceány měly zajímat také suchozemské země a jejich obyvatele? Je možné, že oceán zahyne lidskou rukou? Čím mu ubližujeme? Pomůže mu výzva 30 x 30? Na to odpoví hydrolog a geograf z Přírodovědecké fakulty UK Bohumír Janský.
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně, jeden ze sedmi divů Česka, je vybavena největší reverzní turbínou v Evropě. V rámci českých hydroelektráren má také největší spád i výkon. Zároveň je nejvýše položenou vodní plochou v republice. Jak elektrárna funguje a další podrobnosti o ní představí tato ukázka.
Jak se u nás produkují potraviny? Většina zemědělské výroby v České republice se odehrává na velkých farmách, kde se hospodaří konvenčně se snahou o maximální výnosy. To znamená s použitím chemie s cílem dostat z půdy maximum. Důsledky na životní prostředí jsou dalekosáhlé. Orná půda ale ubývá, stejně jako zemědělská zvířata. Naproti tomu existují ekologické farmy, i když je jich jen zlomek, kde se hospodaří bez chemie, hospodářská zvířata žijí v jim přirozeném prostředí. Produkty ekologického zemědělství jsou tak zdravější, ale také dražší a náročnější na pracovní sílu. Mohlo by takto fungovat celé české zemědělství?
V listopadu 1992 rozhodlo tehdejší Federální shromáždění o rozdělení majetku rozpadajícího se Československa. Majetek se mezi nově vznikající státy dělil v poměru 2 : 1. Spory o něj ale probíhaly ještě dalších sedm let. Poslední smlouva byla podepsána až v roce 1999.
Kokořínské pokličky jsou v rámci naší země jedinečným případem tzv. skalních hřibů. Nachází se na rozhraní Středočeského a Libereckého kraje a jsou součástí chráněné krajinné oblasti Kokořínsko.
Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanějším místem Moravského krasu. Navazuje na ně i propast Macocha, která byla známá již v 17. století. Většina prostor Punkevních jeskyní však čekala na své prozkoumání až do začátku 20. století. Známý archeolog a speleolog Karel Absolon tehdy zahájil průzkumné práce podzemních prostor a postupně byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.
Na severních svazích Jizerských hor se nachází zřejmě nejrozsáhlejší komplex listnatého lesa v českých zemích. Jedná se o jedno z nejzachovalejších přírodních míst v Česku plné starých porostů, které jsou domovem mnoha ohrožených živočichů. Poskytují mám cenné údaje o tom, jak vypadal přirozený les ve střední Evropě. V roce 2021 byly tyto Jizerskohorské bučiny zapsány mezi památky UNESCO.
13 456
755
4 583
1 260
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.