07:40
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Experiment ukazuje podstatu tuhnutí malty. Do roztoku hydroxidu vápenatého, který je znám jako hašené vápno, foukáme oxid uhličitý. Při reakci vzniká bílá sraženina uhličitanu vápenatého.
Kde všude můžeme najít uhlík? Mezi základní formy čistého uhlíku patří grafit a diamant. Jak vypadá jejich struktura a z ní vyplývající vlastnosti? Existují ale i další uměle vytvořené struktury uhlíku, jako je například grafen a fullereny. Jaké jsou jejich možnosti využití?
Kyslík byl před třemi miliardami let velice nebezpečným plynem, nyní si bez něj nedovedeme život představit. Kyslík je velmi reaktivní, což Michael demonstruje zapálením kapalného kyslíku.
Nejvíce oxidu siřičitého se uvolňuje při spalování uhlí v elektrárnách, domácnostech, ale i ze spalovacích motorů automobilů. Oxid siřičitý je pro životní prostředí nebezpečný, jelikož je to kyselinotvorný oxid a může způsobovat kyselé deště. Oxid siřičitý s vodou tvoří kyselinu, její přítomnost můžeme prokázat lakmusovým papírkem.
Vysvětlení složení vody, nejrozšířenější molekuly na zemi, sestávající z atomů kyslíku a vodíku. Ukázáno i jejich vzájemné působení za vzniku takzvaného dipólového momentu, který má za následek vznik vodíkové vazby. Na pokusu je předvedena změna hustoty vody se změnou teploty.
Voda v amerických domácnostech je znečištěná zbytky léčivých přípravků – najdete v ní stopy antikoncepce, léků proti bolesti nebo antidepresiv a zřejmě to není problém jen Spojených států amerických. Spotřeba léků roste a ty se z lidského organismu dostávají do odpadních vod. Jaké jsou důsledky tohoto znečištění?
Co zesílí každý výbuch? Porovnáním výbuchu sudu prázdného a naplněného vodou posoudíte sami, co výbuch zesílí. V sudu naplněném po okraj vodou dojde k mnohem silnějšímu výbuchu. Voda je totiž nestlačitelné kapalina a síla výbuchu je přenášena až na místo nárazu.
Čištění vody pomocí nanočástic je velice efektivní, voda se nemusí nikam čerpat. Čistící nanomateriály vpravíme vrtem do vody a vytvoří se látky, které příroda zná: oxidy železa. Částicemi na bázi železa lze vyčistit vodu zamořenou naftou a oleji. Jejich využití je šetrné například i v boji se sinicemi. Nanočástice dekontaminují i vodu kontaminovanou chlorovanými uhlovodíky a těžkými kovy.
Na gumovém medvídkovi si ukážeme vlastnosti gelu, který je koloidní soustavou. Jejím příkladem je silikagel nebo kolagen. Gumový medvídek odolává mechanickým změnám, ale rozpouští se v kyselině sírové. Také aerogel má zajímavé vlastnosti. Vznikl nahrazením kapaliny plynem. Oxid křemičitý, z něhož je vyroben, tvoří pouze dvě desetiny jediného procenta, zbytek tvoří vzduch.
Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.
Jakou látku přidáme do mycího prostředku, aby byly bubliny pevnější? Glycerol, který má díky svému složení a délce molekul vysokou viskozitu, lidově mazlavost, a podporuje tvorbu bublin.
Co se stane, když nahřejeme CD nad plamenem a foukneme do něj? Vyfoukneme bublinu. Rozehřátý plast se chová podobně jako sklo, proto silným fouknutím vytvoříme bublinu, která po vychladnutí drží tvar.
13 955
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.