05:40
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Každý rok končí ve světových oceánech kolem 8 mil. tun plastového odpadu. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou řeky. Jedná se hlavně o ty, které protékají hustě zalidněnými státy a státy se špatnou odpadovou politikou.
Reportáž Objektivu (září 2025) nás zavede do Sýrie, země zničené dlouholetou občanskou válkou. Ta sice již fakticky skončila, situace v zemi je však stále velmi nestabilní a následky války jsou patrné dodnes. Jak se lidem žije v Sýrii dnes, nám přiblíží reportáž ze dvou syrských měst - hlavního města Damašku a třetího největšího syrského města Homsu. V reportáži kromě toho ale uvidíme i řadu významných syrských památek.
Stručná charakteristika regionu a vhled do historie a kořenů konfliktu v Náhorním Karabachu.
V největším městě středoasijských republik, Taškentu, žije bezmála 2,5 milionu lidí. Město má velmi bohatou historii – mj. leželo na severní větvi tzv. Hedvábné stezky. V roce 1966 zasáhlo Taškent velmi ničivé zemětřesení o síle téměř 7 stupňů Richterovy stupnice, které zničilo značnou část města. S pomocí dalších svazových republik byl Taškent za tři a půl roku znovu obnoven.
Hlavní město Tatarstánu – Kazaň –, patří mezi největší ruská města. Mezi jeho významné památky patří mešita Kul Šerif a Kazaňský kreml (UNESCO). V tomto městě na břehu Volhy se střetává slovanská a tatarská kultura.
Tričko či kalhoty, které už nenosíme, mohou udělat radost někomu jinému, nebo se mohou stát cennou surovinou pro recyklaci. A jsme to my, kdo může udělat potřebný první krok: odložit je do kontejneru na textil.
Když se před lety do Thajska vypravil potápět Jan Bareš, nečekal, že mu bude veřejně děkovat thajská princezna a premiér země. Honza se při potápění nevydržel dívat na všudypřítomné smetí a rozhodl se tamní pláže uklidit. Výsledek ho natolik nadchl, že založil mezinárodní organizaci Trash Hero. Ta sdružuje dobrovolníky z celého světa, kteří se snaží zbavovat nepořádku i další místa.
Každou slupku od brambor, zvadlou květinu či zbytky od kávy a čaje musí popeláři odvézt a město zaplatit za jejich zpracování na skládce či ve spalovně. Přitom je to zbytečné, protože se organický odpad může rozložit na kompost na každé zahradě či dvoře. Některé obce se proto rozhodly snížit objem směsného komunálního odpadu tím, že svým obyvatelům dotují nákup kompostéru. Nejenže se tak může snížit objem odpadu v popelnici až o polovinu, města také ušetří miliony korun za svoz a skládkování a obyvatelé mají kvalitní kompost pro své záhony a květiny. Z kompostérů těží všichni.
První hlubinné úložiště radioaktivního materiálu budují ve Finsku. Úložiště by mělo pojmout vyhořelé palivo ze dvou fungujících finských elektráren. Spolu s Danielem Stachem se v pořadu Hyde Park Civilizace se podívejte, jak by mělo toto úložiště fungovat a jak se do něj bude radioaktivní odpad přepravovat.
Česko má nejnižší spotřebu vody v celé EU, přesto je nedostatek vody hrozícím problémem. Ve vyschlé krajině je totiž nebezpečný dopad přívalových dešťů. Proto je nutné rozšířit mokřady a další zásobárny vody v krajině.
Podle Pařížské klimatické dohody musí lidstvo omezit spalování fosilních paliv. Jak závazky přijaté státy vypadají v praxi, můžeme sledovat na pomezí Čech, Polska a Německa. Rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów společností PGE tam s obavami sledují především obce na české straně, které se bojí ztráty vodních zdrojů. Kdo vlastně rozhodne o naší budoucnosti? Vlády zemí odpovědné svým občanům, nebo společnosti, jejichž cílem je generovat zisk?
O každý vodní zdroj stojí za to pečovat. Problematická se může jevit péče o řeku ve městě, kde se musí brát ohled na povodňovou ochranu a prostorová omezení. Ale i řeky ohraničené betonem a zpevněnými břehy mohou nést přírodě blízké prvky, třeba pestré dno s prohlubněmi, kameny, ostrůvky, které umožní přežít vodním organismům i během sucha. A tam, kde prostor je, je možné vodu zpomalit a začlenit do života města.
Pořad představuje dobrovolníky, kteří se snaží revitalizovat ohrožená šumavská rašeliniště. Drastické vysychání krajiny je problémem, o kterém slýcháme čím dál tím častěji. Jak k tomu došlo? A co se s tím dá dělat?
13 623
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.