05:40
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Každý rok končí ve světových oceánech kolem 8 mil. tun plastového odpadu. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou řeky. Jedná se hlavně o ty, které protékají hustě zalidněnými státy a státy se špatnou odpadovou politikou.
Severovietnamské pobřeží přitahuje návštěvníky fantaskními skalními útvary a krasovou činností v národním parku Cuc Fuong, podzemní vesnice a vojenská muzea představují pozůstatky z dob vietnamské války. Navštívíme také vesnici pod zemí, kterou si místní vybudovali v reakci na americké bombardování. Dnes už naštěstí zase bydlí na povrchu. Neodmyslitelnou součástí vietnamské kultury je kult předků, kde čelné místo patří prvnímu prezidentovi Ho Či Minovi. Zátoka Lan Ha je posetá stovkami ostrůvků, mezi kterými žijí místní lidé v plovoucích městech a nejobvyklejším způsobem dopravy je tu loď. Někteří lidé tu za celý svůj život nevstoupí na pevninu.
Reportážní příspěvek o 5. výročí tzv. Arabského jara v regionu Blízkého východu, rekapitulace vývoje a dopadů v jednotlivých zemích.
Metropole Gruzie, Tbilisi, je počtem obyvatel přibližně stejně velké město jako Praha. Díky množství památek z různých období je nazýváno perlou Kavkazu. Je křižovatkou kultur a náboženství. Vedle sebe zde v harmonii žijí pravoslavní křesťané, muslimové i Židé.
Obrazově bohatá reportáž ukazuje lov lososů na Kamčatce a také jejich průmyslové zpracování. V reportáži je zmíněna i problematika pytláctví.
Stav, v jakém se po Vánocích nachází okolí popelnic a kontejnerů na odpad, smutně dokumentuje náš sobecký vztah k životnímu prostředí. Jako bychom ve dnech, kdy se chceme mít lépe než jindy, zapomněli na následky našeho počínání. Objem našeho odpadu, ať už směsného, či tříděného, vede k otázce, jak velká část vyprodukovaných odpadků je zbytná.
Z krajiny kontaminované zinkem, olovem, kadmiem a arsenem můžeme tyto těžké kovy poměrně snadno odstranit fytoremediací. Je to pro vědce poměrně nový proces, při kterém vhodně vybrané rostliny z půdy vytahují těžké kovy a zabudovávají je do svých tkání. Tyto rostliny, např. topol, jsou odolné vůči toxickým účinkům uvedených kovů.
Česká firma v Chomutově vyvíjí s vědci novou recyklační technologii, která dokáže kelímky od jogurtů, polystyrenové obaly na jídlo nebo igelitové sáčky proměnit na olej, ze kterého je možné vyrobit palivo, nebo další plasty. Jednotka je schopna každý den zpracovat tunu plastového odpadu, ze které může vzniknout až 1000 litrů oleje. S unikátním strojem chce firma vstoupit na trh.
Udělejte si komplexní náhled na problém odpadů. V ČR se separuje přibližně 70 % plastového odpadu. Podle autorizované firmy EKO-KOM, která v ČR vymýšlí a platí třídění obalů, nás to řadí na evropskou špičku. Úspěch by to byl ale pouze tehdy, kdybychom těchto 70 % uměli zrecyklovat do nových výrobků. To se však neděje – levnější je vyrobit nové plastové obaly z ropy. Fakt, že se stát a EKO-KOM soustředí na třídění, nikoliv na skutečnou recyklaci, má své důsledky. Jak se vlastně plasty mohou zpracovat?
Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) v Praze na pravém břehu Vltavy patří od roku 2014 mezi zvláště chráněná území v Praze. Tato přírodní památka je odkazem našich předků, kteří tůně vybudovali v 19. století jako ochranu před povodněmi. Díky pozvolnému zarůstání vznikl cenný lužní ekosystém a druhotný biotop mokřadních společenstev. Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.
Celkem 13 měsíců za sebou průměrná globální teplota překonala měsíční rekordy z předchozích let. Tento trend naznačuje, že celosvětové teploty dosahují rekordně vysokých úrovní. Svědčí o tom výrazné výkyvy a extrémní projevy počasí nebo hynutí organismů s nižší adaptabilitou.
Bolševník velkolepý je v České republice nepůvodní invazní rostlinou. Na našem území vysadil exotické bolševníky z Kavkazu v polovině 19. století kníže Metternich. O století později se u nás začíná bolševník expanzivně šířit. K problému ekologickému se v případě bolševníku přidružuje i zdravotní riziko pro člověka. V případě potřísnění se mohou v kombinaci se slunečním zářením vytvořit postiženému na kůži nepříjemné puchýře a otoky.
14 214
866
4 821
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.