05:40
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Každý rok končí ve světových oceánech kolem 8 mil. tun plastového odpadu. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou řeky. Jedná se hlavně o ty, které protékají hustě zalidněnými státy a státy se špatnou odpadovou politikou.
Revitalizace rozmanitých krajinných ekosystémů jsou nezbytnou součástí adaptačních opatření na změnu klimatu. Obnova krajinotvorných prvků zlepšuje mikroklima, posiluje retenci vody, zvyšuje biodiverzitu, podporuje stabilitu a estetickou funkci krajiny nebo zajišťuje její prostupnost. Pojďte se s námi podívat na příklady míst, kde to funguje.
Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.
V souvislosti se strategií boje proti suchu Ministerstvo zemědělství oprášilo projekt přehrady na řece Zdobnici v CHKO Orlické hory. Přehrada Pěčín by však výrazně změnila tvář krajiny a zničila evropsky významné biotopy.
Do moří se dostávají dusičnany z hnojiv. Mořské řasy se živí dusíkatými látkami, proto se mohou při zvýšeném množství dusičnanů v moři přemnožit. V rozumném množství je přítomnost dusičnanů vhodná, protože rostliny ji potřebují ke svému životu. Problém nastává, pokud se výskyt dusičnanů zvýší až příliš.
Podíváme se na ostrov Bilu Kyun, který obývají výhradně Monové, nejranější obyvatelé Myanmaru, kteří jsou rovněž považováni za zakladatele zdejší civilizace a také jako první v zemi začali vyznávat théravádský buddhismus. Najdete tu tedy samozřejmě i zlaté stúpy, typické pro buddhisty. Na ostrově se těží břidlice, ze které se vyrábí školní tabulky, a rostou zde kaučukovníky, z jejichž mléka se vyrábí guma.
Jaký je život v poušti? Jak se mu lidé přizpůsobili? A jak vypadá nomádský život v 21. století? Tyto otázky vám může zodpovědět reportáž Objektivu z března 2025, ve které se vydáte za beduíny z kmene Nabatejců do Jordánska, kteří i v současnosti udržují tradiční nomádský styl života.
Goa je nejmenším a zároveň nejbohatším státem Indie. Nachází se na západě indického subkontinentu a do 60. let byla portugalskou kolonií. Díky koloniální minulosti je značná část obyvatel regionu křesťanského vyznání.
Adžárie je autonomní republika Gruzie. Leží u hranic s Tureckem, které mělo na celou oblast velký kulturní vliv. Právě v době osmanské nadvlády přijali obyvatelé Adžárie islám. Dnes muslimové netvoří ani polovinu populace v Adžárii a stále jich ubývá. Architektonickým skvostem Adžárie jsou polozapomenuté vzácné dřevěné mešity. V dobách Sovětského svazu byly mnohé mešity zničeny. Ani současná gruzínská vláda v Tbilisi však nevěnuje opravě mešit náležitou pozornost.
Nanočástice mají ohromnou škálu využití, například při čištění podzemních vod, ve zdravotnictví, nebo na výrobu supravodičů, díky kterým může levitovat malé autíčko i celý vlak. Nanočástice železa mohou hořet, nebo také vyčistit experimentálně zabarvenou vodu.
Mnozí třídíme plasty, papír či sklo a zapomínáme přitom na bioodpad, který tvoří až polovinu obsahu našich košů. Je paradoxem, že právě tuto složku odpadu, kterou je tak snadné využít, třídíme ze všech nejméně. Kompostování je jednoduchý způsob, jak se zbavit organických zbytků z kuchyně bez nutnosti je někam vozit a zatěžovat tím dále životní prostředí. Ne každý má ale zahradu. Řešení pro obyvatele bytů však existuje. Pomohou žížaly a jednoduchý vermikompostér. Anebo je tu další skvělý nápad: komunitní kompostér.
Naši planetu nemilosrdně zaplavujeme plasty. Každý rok se jich vyrobí 280 milionů tun. A recyklace se dočká jen pouhých 20 % z tohoto množství. Velká část zbývajících 80 % končí v mořích jihovýchodní Asie. Před lety se do Thajska vypravil potápět Jan Bareš. Jenže se nevydržel dívat na všudypřítomné smetí a rozhodl se tamní pláže uklidit. Výsledek ho natolik nadchl, že založil mezinárodní organizaci Trash Hero. Ta sdružuje dobrovolníky z celého světa, kteří se snaží zbavovat nepořádku i další místa.
Oblast kolem Neapole se v roce 2006 přeměnila na gigantickou skládku, neboť odvoz odpadků se prostě zastavil. To lidé v německém Wesselingu si nemohou stěžovat, protože jejich odpadky se svážejí do nejmodernějšího recyklačního závodu v Evropě. Popelářské vozy odvážejí svůj náklad přímo do recyklačního závodu v Erfstadtu, kde se přeměňuje na zdroj energie. Odpad tu tedy není něco, co by se mělo bezstarostně zahodit. Uvidíte fascinující postup, který přeměňuje odpad z domácnosti na drahocenný zdroj energie.
14 028
797
4 766
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.