05:40
Rozhovor s odborníkem
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Každý rok končí ve světových oceánech kolem 8 mil. tun plastového odpadu. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou řeky. Jedná se hlavně o ty, které protékají hustě zalidněnými státy a státy se špatnou odpadovou politikou.
Dubaj je bouřlivě se rozvíjející velkoměsto, které roste před očima. Je proslavené avantgardní architekturou a opulentním luxusem, ale také nejvyšším mrakodrapem světa (Burdž Chalífa) a metrem, které se pyšní přívlastkem „nejdelší automatizovaný vlakový systém na světě“.
Pořad ukazuje, jak je jezero Bajkal široké, dlouhé a hluboké. Čím je tato největší zásobárna pitné vody zajímavá a jak se žilo a žije lidem v této oblasti?
Barma je krásná země tisíce chrámů plných zlata, přesto nesmírně chudá. Kdo ji do tohoto stavu přivedl? Bohatství Barmy se tedy skrývá alespoň v přírodních krásách, etnické rozmanitosti, kulturních zvyklostech a v síle lidskosti. Blíže se podíváme na území v jižní části Barmy: Karenský stát.
V dalekém asijském Bhůtánu začíná pro Jamtsha cesta za vzděláním. Je první člen rodiny, který bude umět číst a psát. V deseti letech se stává mnichem a jeho další život se bude odehrávat podle přísných buddhistických tradic.
Pasáž představuje Novohradské hory, přírodní park Česká Kanada, zmiňuje počátky českého rybníkářství, Žofínský prales a ukáže z ptačího pohledu renesanční vodní zámek Červená Lhota. A nejen to.
Evropská unie přichází s nařízením o obnově přírody. Má zlepšit stav poškozených ekosystémů tím, že zvýší jejich pestrost a podpoří biodiverzitu. Různorodé krajinné prvky poskytnou prostor vyšší druhové rozmanitosti. Pestrá krajina znamená totiž i stabilní krajinu vhodnou pro boj s klimatickou krizí a zdravé ekosystémy umějí změně klimatu odolávat.
Seznámení s ekologickým zemědělcem Ing. Pavlem Štěpánkem a jeho hospodářstvím. Reportáž z ekologického chovu hospodářských zvířat s nahlédnutím do života zemědělce, který dříve býval fotografem.
Video se zabývá problematikou tahu obojživelníků ze zimovišť na místo rozmnožování v době páření. Představuje práci dobrovolníků při přenášení žab, čolků a mloků přes překážky, jako jsou např. komunikace. V pasáži je zdůrazněna také úzká provázanost mezi ochranou obojživelníků a ochranou krajiny, která je velmi ohrožena odvodňováním.
Olovo, rtuť, kadmium nebo třeba cín a zinek. Těžké kovy jsou v malém množství přirozenou součástí půdy. Do životního prostředí se nadměrně dostávají především vinou člověka. Z půdy nebo zdrojů vody pak přecházejí do potravy. Zdravotní problémy mohou působit nejen lidem, ale i zvířatům a rostlinám. Odbourávat těžké kovy jsou schopny thilové sloučeniny.
Z krajiny kontaminované zinkem, olovem, kadmiem a arsenem můžeme tyto těžké kovy poměrně snadno odstranit fytoremediací. Je to pro vědce poměrně nový proces, při kterém vhodně vybrané rostliny z půdy vytahují těžké kovy a zabudovávají je do svých tkání. Tyto rostliny, např. topol, jsou odolné vůči toxickým účinkům uvedených kovů.
Reportáž se věnuje odpadkovým ostrovům v oceánech, nabízí pohled na českou skládku a zamyšlení nad tím, jak se v dnešní době plastové orientovat.
Využívat organickou hmotu v bioplynkách nebo elektrárnách není z pohledu udržitelného zemědělství výhodné. Vzniká sice elektřina a jako vedlejší produkt i teplo, přicházíme ale o vzácnou surovinu, která umí plnit mnohem víc úkolů než jen generovat energii. V době, kdy nám na polích chybí organická hmota, kterou bychom po sklizni do půdy měli vrátit, se jedná o plýtvání. Zdánlivě výhodná a ekologická produkce energie půdu vyhladoví a je z dlouhodobé perspektivy významnou ztrátou.
14 094
798
4 786
1 368
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.