04:40
Dne 24. února 2022 vypukl válečný konflikt, ve kterém Rusko napadlo suverénní stát Ukrajinu. Na území Evropy se jedná o první vojenský konflikt po více než 20 letech.
Od začátku roku 2022 se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem více a více stupňovalo a řada světových státníků se snažila odvrátit hrozící konflikt. Přesto byl 24. únor 2022 pro mnohé překvapivý. V brzkých ranních hodinách totiž Rusko zahájilo tzv. speciální mírovou operaci s cílem demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu. Politici nejen západního světa okamžitě odsoudili vpád ruské armády na Ukrajinu. Také český prezident Miloš Zeman vystoupil s projevem k národu, ve kterém vojenskou agresi i samotného ruského prezidenta Vladimira Putina ostře odsoudil.
Jak poznamenala anexe Krymu jeho obyvatele, konkrétně krymské Tatary?
Dne 24. 2. 2022 vypukl vojenský konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Nejedná se však o první vojenský střet mezi těmito sousedními zeměmi a jejich občany.
Navštívíme největší rumunské pohoří, Fagarašské hory. V tomto pohoří najdeme nejvýše položenou silnici v Rumunsku. Je možné se po ní dostat až do nadmořské výšky 2034 m, nicméně vzhledem ke zdejšímu drsnému počasí je po většinu roku neprůjezdná. V podhůří Fagarašských hor leží město Fagaraš, kde uvidíme stavbu nového kostela, což není ani v dnešní době v Rumunsku neobvyklé.
Historická radnice, církevní stavby, umění, staré náměstí, množství mostů, ostrovy. To vše, ale nejen to, najdeme v polském městě Vratislav, které leží nedaleko českých hranic. Na prohlídku tohoto čtvrtého největšího polského města se vydáme v době adventních trhů.
Je to tak nějak součástí lidské přirozenosti – krátit si cesty a hledat zkratky. A když zkratka není k nalezení, tak si ji lidé prostě udělají. Německo leží, jak známo, na břehu dvou moří, mezi kterými se nachází Dánsko. A kdo chce na lodi z jednoho moře do druhého, musí dánský poloostrov obeplout. Že to námořníkům vadilo od nepaměti, dokládají plány a výkresy nové lodní cesty, která by překážející poloostrov protnula a lodím ušetřila stovky kilometrů obeplouváním.
Jen málo míst má za sebou takovou proměnu jako ukrajinská Halič. Ještě před druhou světovou válkou zde žilo na milion židů, jejich komunity byly v každém městečku a region se těšil pověsti důležitého centra židovské kultury. Po nacistickém holocaustu se domů vrátilo jen několik jednotlivců. Během války zmizely mnohé židovské památky, další chátraly během sovětských let. My se podíváme na to, co z bohaté židovské historie v Haliči zbylo.
Máte rádi čaj? Věděli jste, že podle legendy vznikl vlastně úplnou náhodou? Čínskému císaři Šen-mungovi spadl do horké vody lístek čajovníku a po ochutnání zjistil, že má léčivé i povzbuzující účinky. Víte, že zelený i černý čaj jsou ze stejné rostliny a liší se jen zpracováním? Pije se po celém světě a pěstuje se nejvíce v Číně a Indii.
Kde se vzala zmrzlina? Kdo by neznal pravou italskou zmrzlinu. Prý první zmrzlinový strojek byl opravdu vyroben v Itálii, ale ještě mnohem dřív ji údajně jedli Egypťané a Mongolové. Ti ji údajně vymysleli úplnou náhodou. A věděli jste, že v Egyptě bývalo dříve spousta sněhu?
Na úrodných afrických polích se pěstovala pšenice s tvrdými zrny – semolina, ze které africké ženy vyráběly kuličky, pojmenované kuskus. Výroba kuskusu je pro africké ženy doslova rituálem. Jak tedy celý proces výroby kuskusu vypadá?
Dějiny ovlivňují jídlo a jídlo dějiny. Když Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, objevil tak i zcela jinou kuchyni. Indiáni v Americe pěstovali plodiny jako brambory, rajčata či kakao, které Evropané do té doby neznali. Dnes už si bez těchto a mnohých dalších potravin naši kuchyni představit nedovedeme.
Historie omáček sahá až do starověkého Řecka a Říma. Věděli jste, že jich existuje přes 100 druhů? Jakou máte nejraději? Hrajme si s chutěmi do sytosti a poznejme kouzlo omáček.
Miliony dětí v Indii vykonávají těžké práce, které nikdo nechce dělat, aby pomohli svým rodičům a měli co jíst. Radši by ale chodily do školy. Dětská práce není v Indii zakázaná v mnoha odvětvích.
Používáte plasty? Určitě, jako každý v naší zemi. A třídíte plastový odpad? Proč je to tak důležité? Každý rok se do oceánů dostane asi 12 milionů tun plastu. Tyto plasty zabijí ročně až 100 tisíc mořských živočichů. I vy můžete pomoci, podívejte se jak.
Jak se vaří v jiných zemích? Tentokráte zavítáme do japonské rodiny, která žije v Praze. Naučíme se od nich recept na křehké kuře s rýží a se salátem. Které suroviny doma také běžně používáte a které jsou pro vás nové? A čím je stolování v japonské rodině typické?
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.