Jak (ne)kácet les

Proč je pro druhovou pestrost lesa nebezpečné kácet po velkých plochách čili holosečně? Frézování pařezů na drť neumožňuje ponechání tzv. mrtvého dřeva, které je důležitým biotopem pro mnohé organismy a zároveň zdrojem živin pro další generaci stromů. Následné frézování lesní půdy likviduje především bylinné patro, včetně např. vzácných cibulovin, a otevírá cestu invazním druhům, které vytlačují ty původní. To je problém nejen ekologický, ale i ekonomický, neboť vyžínání sazenic budoucích stromů např. z husté invazní třtiny stojí lesníky nemalé prostředky. Naopak při kácení po menších plochách se les umí obnovovat přirozeně, neboť na prosvětlených místech může ze semen ponechaných stromů vyrůst nová generace prakticky zdarma. Pestrý les složený z původních druhů je nakonec i odolnější vůči různým typům kalamit.

Tip do výuky

Důsledky současného lesního hospodaření – vyjmenujte negativní důsledky holosečného hospodaření.

Z pořadu:

• Nedej se

Témata:

• Česká republika
• Fyzickogeografická sféra
• Základy ekologie
• Krajinná ekologie
• Ochrana přírody a životního prostředí
• Životní prostředí

Vhodné pro stupeň:

• 2. stupeň ZŠ
• Střední škola

Vhodné pro předmět:

• Ekologie
• Zeměpis

Klíčová slova:

• les
• Jihomoravský kraj
• lesní ekosystém
• lesní hospodářství
• národní přírodní památka
• lesní hospodaření
• smíšený les
• hospodářský les
• chráněné rostliny
• nepůvodní druh
• kácení lesa
• dub
• degradace ekosystému
• invazivní druh
• holoseč
• chráněné druhy
• listnatý les
• lesník
• kácení stromů
• invazivní rostliny