07:08
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Epizoda ukazuje některé druhy vstavačů jako ukázku českých orchidejí a jiné vzácné rostliny české květeny – například ve vyšších polohách rostoucí dřípatku horskou. Ze živočichů je představeno prase divoké, čmeláci a hlemýždi.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
Vybraná pasáž ekologické hry pro děti a mládež je věnována původním odrůdám jablek a ekologickému sadařství. Popisuje, jak vypadá sad a školka ovocných stromů a kde se pěstují staré tradiční odrůdy jablek. Video přibližuje význam starých a krajových odrůd pro krajinu i to, jaký vliv má sadařství na biologickou diverzitu a jak funguje umělý ekosystém.
Přehrady. Pro někoho rekreace, pro jiného životní tragédie v případě, že kvůli ní ztratil domov. Díky přehradám máme pitnou vodu, zdroj energie nebo zbrzdíme povodňovou vlnu, ale také jsme kvůli nim přišli o jedny z nejdivočejších míst naší země. I přesto některé z umělých vodních nádrží s krajinou splynuly. Navštívíme přehrady na Želivce, Chrudimce, Jihlavě či Svratce.
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Víte, jak kuňka obecná odrazuje své nepřátele? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Divizna je nepřehlédnutelná ozdoba zahrady či příkopu. V létě na ní vykvete několik tisíc kvítků, které jsou léčivé, a navíc umí barvit látky na žluto, hnědo a oranžovo. Tato květina prostě divy zná!
Víte, že domestikace koz proběhla pravděpodobně dříve než domestikace psa? Pro tehdejší lovce nebyl problém odchytit malá kůzlata a ochočit si je. A víte, k čemu slouží koze bezoár?
Kde a jak žijí a čím se živí potkani? Je pravda, že jsou velmi chytří? Je těžké potkana chytit? A jak rozeznat krysu od potkana? Proč se nespoléhat na jejich barvu? Zeptali jsme se zoologa Miloše Anděry.
V tomto videu uvidíte práci přírodovědců při zkoumání hnízdního parazitismu kukaček. Ornitologové zkoumají obranné strategie rákosníků. Patří k nim vybírání vhodného místa pro hnízdění, agresivita vůči dospělým kukačkám a rozpoznávání kukaččích vajec. Ornitologové vysvětlují i strategie, které využívají kukačky k tomu, aby se jim úspěšně podařilo obsadit hnízdo rákosníka. Těmi jsou hlavně napodobování vzhledu rákosníkova vejce (mimikry), rychlost jeho snesení a výběr vhodného hnízda.
Tématem reportáže je národní park Dzanga Sangha v deštném pralese Středoafrické republiky, kde mohou turisté vidět původní pralesní zvířenu v jejím přirozeném prostředí.
V Čechách se dodnes daří chovu koní. Hřebčín Kladruby nad Labem a kulturní krajina kolem něj jsou domovem jedinečné živé památky – starokladrubského koně. Již Rudolf II. jej povýšil na císařský dvorní hřebčín a od těch dob je zde unikátní české plemeno šlechtěno pro ceremoniální účely panovnických dvorů. Od roku 2019 byl hřebčín spolu s okolní polabskou krajinou zařazen na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.