04:43
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Jakou sílu může mít vítr? Při jaké rychlosti větru vzlétne ve větrném tunelu člověk o hmotnosti 90 kg? Pojďme to zjistit. Člověk o této hmotnosti vzlétne při rychlosti větru 160 km/h.
V okamžiku dotyku začne tenisová raketa působit na míček a ten změní směr pohybu. Úder mu udělil zrychlení ve směru působení síly. Zrychlení a síla patří mezi vektorové veličiny. V reálném světě málokdy působí na tělesa pouze jedna síla. Účinky více sil se mohou vektorově sčítat do jedné výslednice. Ukážeme si vektorový součet sil působících na loďku. Síly můžeme i rozkládat, jak si ukážeme při šikmém vrhu koulí. Přesvědčíme se, zda může člověk zvednout sám sebe.
Při pohybu po kružnici působí na těleso dostředivá síla. Na otáčejícím se řetízkovém kolotoči působí na osobu v sedačce tahová síla řetězu a tíhová síla. Jejich výslednicí je síla mířící do středu kolotoče, dostředivá síla. Takto to vidíme z pozice vnějšího pozorovatele. Z pohledu kamery upevněné na kolotoči je osoba na kolotoči v klidu. To můžeme vysvětlit pomocí setrvačné odstředivé síly, která je stejně velká, ale působí opačným směrem než síla dostředivá. Účinky takovýchto setrvačných sil můžeme pozorovat v neinerciální vztažné soustavě.
Opravdu se člověk setkává s fyzikou v běžném životě tak často, že se jí musí učit? Budeme jeden den sledovat Kláru a uvidíme, kolik fyziky v něm najdeme. Klára se seznámí s rovnoměrným přímočarým pohybem, nerovnoměrným pohybem, odporovou silou, zákonem akce a reakce, setrvačností, tlakovou silou a hybností.
Na principu I. Newtonova zákona je vysvětleno fungování bezpečnostních pásů v automobilech a přesněji je to vysvětleno v experimentu s karabinou a provázkem. Dále je zákon setrvačnosti použit při pokusu se strháváním ubrusu ze stolu.
Jak je možné, že když na horách stoupáme do vyšších nadmořských výšek, je stále chladněji, i když jsme vlastně blíže Slunci? Jaké fyzikální zákonitosti tady platí? Na tuto otázku se pokusí odpovědět Michael Londesborough.
Pojďte si vyzkoušet kvíz s otázkami o teplotních stupnicích. Při jaké teplotě v Kelvinech mrzne voda? Kolik stupňů Fahrenheita je nula stupňů Celsia? Kolik stupňů Celsia je absolutní nula? Co se děje s vodou při mrazu?
Co je to zákon akce a reakce? Čím se zabývá druhý Newtonův zákon? Jaká je jednotka síly? Jak se jmenuje starší jednotka síly a jaký je její přepočet na newtony? Toto a ještě o něco víc o síle se dozvíte v našem kvízu.
Jak lze v laboratoři změřit rychlost světla? Na měření rychlosti pohybu máme spoustu přístrojů. Nejznámější je tachometr u auta. Ve skutečnosti se rychlost auta měří tak, že čidlo odečítá frekvenci otáčení kola, když pak známe obvod kola, můžeme spočítat rychlost, což za nás dělá tachometr. Dalším přístrojem měřícím rychlost je anemometr, což je normální větrník na měření rychlosti větru. Rychlost letu letadla se měří pomocí Pitotovy trubice.
Hydrologie se zabývá vodou a procesy s ní spojenými, jako jsou povodně nebo sucho. Dozvíme se, proč je těžší předpovídat povodně u nás než třeba na dolním toku velké řeky, a zjistíme také, co ovlivňuje průtok řeky.
Čím je způsoben atmosférický tlak? Atmosférický tlak je důsledkem tíhy vzduchu. Nezbytnou podmínkou pro jeho působení je hmotnost vzduchu. Jak zvážíme vzduch? Ukážeme vám! Tlaková síla ve vzduchu působí ze všech stran. To si dokážeme experimentem s kovovými (magdeburskými) polokoulemi, které přiložíme k sobě a odčerpáme mezi nimi vzduch. Jejich roztržení pak není vůbec jednoduché.
Na hrdle láhve je nasazený balónek. Co se s ním stane, když budeme odsávat vzduch z láhve? Balónek se nafoukne uvnitř láhve. Díky podtlaku se nasaje dovnitř a ze shora na něj působí atmosférický tlak, takže se vzduch dostane do balónku.
Co se stane, pokud do nádoby se studenou vodou vložíme menší lahvičku s teplou vodou? Při pokusu zjistíme, že teplá voda začne stoupat vzhůru. To dokazuje, že teplá voda má menší hustotu než studená.
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.