04:43
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Jakou sílu může mít vítr? Při jaké rychlosti větru vzlétne ve větrném tunelu člověk o hmotnosti 90 kg? Pojďme to zjistit. Člověk o této hmotnosti vzlétne při rychlosti větru 160 km/h.
Anemometr je přístroj pro měření rychlosti a směru proudění větru. Podívejte se, jak se dá vyrobit mechanická verze tohoto přístroje, u kterého se energie větru přenáší na jeho konstrukci a tím ho roztáčí.
Na čem závisí, zda se rozbije sklo? Závisí to nejen na hmotnosti tělesa, ale také na tom, jakou má hybnost. Co je vlastně hybnost? Hybnost je schopnost pohybujícího se tělesa něco rozbít. Je to vektorová fyzikální veličina, která závisí na hmotnosti a okamžité rychlosti pohybujícího se tělesa. Vypočteme, jakou hybnost má bowlingová koule.
Jak lze v laboratoři změřit rychlost světla? Na měření rychlosti pohybu máme spoustu přístrojů. Nejznámější je tachometr u auta. Ve skutečnosti se rychlost auta měří tak, že čidlo odečítá frekvenci otáčení kola, když pak známe obvod kola, můžeme spočítat rychlost, což za nás dělá tachometr. Dalším přístrojem měřícím rychlost je anemometr, což je normální větrník na měření rychlosti větru. Rychlost letu letadla se měří pomocí Pitotovy trubice.
Jak se vyznáte ve fyzikálních veličinách a jejich jednotkách? Zkuste si náš kvíz a zopakujte si: Jak značíme rychlost? Jaký je převodní vztah mezi m/s a km/h? Mezi jaké fyzikální veličiny patří zrychlení?
Redaktor si na vlastní kůži vyzkoušel ve větrném tunelu Ústavu termomechaniky AV ČR, jaké to je čelit větru až o rychlosti 180 km/h. V takové rychlosti již dokáže vítr ničit budovy bez pevných základů nebo s dřevěnou konstrukcí.
Dnes nás Michael pozve k rozlehlé hladině šumavského Lipna. V hlavní roli bude tentokrát vítr. Nejprve si vysvětlíme, jak proudění vzduchu vlastně vzniká. Připomeneme si významnou roli praktického využívání větru i jako pohonu pro nejstarší dopravní prostředek světa: loď. Jenže co když fouká zrovna opačně, než kam chceme plout? Na palubě malé jachty nám Michael spolu s jachtařkou Míšou prakticky předvedou, že i proti větru se dá plout.
Proč balóny dokáží létat a lodě plout? Proč limonáda light plave? Proč má člověk po vdechnutí fluoridu sírového hluboký hlas? Za vším stojí vztlaková síla, která dokáže nadnášet tělesa nejen v kapalinách, ale i v plynech.
Kolik minimálně potřebujeme nafukovacích balónků, aby si na ně mohl stoupnout člověk? Ukážeme si, že člověka udrží jen čtyři nafukovací balónky. Stačí rozložit jeho hmotnost na větší plochu.
Hmotnost je jednou ze základních vlastností hmoty. Oproti tomu tíha je síla, kterou těleso v gravitačním poli působí na podložku či závěs. A co je vlastně beztížný stav? Beztížný stav může nastat i ve velmi silném gravitačním poli. Nejznámějším případem beztížného stavu je pobyt kosmonautů ve vesmírné lodi na oběžné dráze okolo Země. Také při skákání na trampolíně se gymnastka kromě okamžiku dopadu a odrazu nachází v beztížném stavu. Díky působení tíhy můžeme zjišťovat hmotnost těles. A ukazovala by váha na Zemi stejně jako na Měsíci?
Třetí Newtonův zákon se také nazývá zákon akce a reakce. Ukážeme si platnost tohoto zákona na odrazu běžce při startu. V okamžiku startu zatlačí běžec chodidlem do startovního bloku. Ve stejném okamžiku vznikne síla opačného směru, kterou startovní blok působí do chodidla běžce. Právě tuto sílu využívají běžci k rychlému startu. Při odstrkování dvou stejně těžkých loděk bidlem se rozjedou obě loďky od sebe stejnoměrně, přestože působila pouze jedna osoba na bidlo. Platí totiž, že jakou silou působí bidlo na loď, takovou silou působí loď na bidlo.
13 623
867
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.