12:39
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?
Vydáme se po naučné stezce z Louňovic pod Blaníkem k Býkovickým rybníkům, abychom se dostali k Malému Blaníku. Najdeme tu rozvaliny kaple sv. Máří Magdaleny, kam až do 18. století mířili poutníci. V okolí kaple se nachází chráněné bučiny a mezi nimi kamenná moře.
Výprava do nejvyššího pohoří v ČR, která poodhalí původ typického jehlanovitého tvaru Sněžky, který je pro středoevropské horstvo velice vzácný.
Dopady klimatických změn nevyzpytatelně ovlivňují úrodu různých exotických plodin. Bezprecedentní vlny sucha snižují sklizeň kávy ve Vietnamu nebo pomerančů v Brazílii. V Ghaně se na plantážích šíří virus, který napadá kakaovníky. Ceny těchto potravinářských komodit tak reagují skokovým růstem.
Jídlo roste na poli. Neboli potraviny se rodí v půdě. Proto potřebujeme, aby byla zdravá. A ve zdravé a úrodné půdě bují život. O úrodnou půdu však přicházíme, a to především kvůli erozi a chemizaci zemědělství. Co s tím? Podívejte se sami.
Voda v krajině není přínosem jenom pro člověka, ale pro přírodu jako celek. Ve vyprahlém světě se život omezí jenom na nejsilnější druhy. Jakmile se ale podaří v krajině vodu udržet, přiláká to nespočet živých organismů. Stačí třeba jenom vrátit vodu loukám, tak jako na Josefovských loukách v nivě řeky Metuje. Tento projekt má umožnit návrat mokřadních ptáků a dalších vzácných živočichů na dříve zaplavované louky a současně je zpřístupnit lidem.
S tím, jak se v průběhu dějin proměňovaly potřeby lidí a jejich hospodářská činnost, měnila se i druhová skladba lesa. Dominance smrku ochudila lesní ekosystém o jeho pestrost a biodiverzitu.
Když pomineme čtyři největší pískovcové oblasti ČR, pátou jsou Maštale ve východních Čechách. V rozlehlých borech je ukryta spleť údolí a roklí, které byly vodou a mrazem vypreparovány z plošiny zbylé po druhohorním moři. Nejznámějším z labyrintů, ve kterých není těžké se ztratit, jsou bezpochyby Toulovcovy maštale.
CHKO Beskydy je největší chráněná krajinná oblast v České republice. Kromě samotných Moravskoslezských Beskyd zasahuje CHKO i do oblasti horských celků Javorníky a Hostýnsko-Vsetínská hornatina. Radhošť, Pustevny či Lysá hora patří k nejznámějším turistickým cílům naší země.
Součástí sčítání lidu jsou i informace o menšinách. Kolik národností u nás vlastně žije? A je možné se přihlásit ke dvěma národnostem? Kolik obyvatel je v kterém kraji věřících a k jakým náboženstvím se hlásí? A jak je to s manželstvím? Podívejte se na speciál ČT ke sčítání lidu v roce 2011.
Na příkladu Rudického propadání Václav Cílek vysvětluje jeden z krasových jevů, a sice propadání. Propadání Jedovnického potoka, známé jako Rudické propadání, je nejmohutnější propadání v Moravském krasu. Vody Jedovnického potoka postupně padají až do hloubky 90 metrů.
13 485
756
4 593
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.