02:27
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Vlna extrémních veder v oblasti Mrtvého moře je dalším projevem extrémního počasí. Izrael musí kromě rekordních teplot řešit i požáry a písečné či prašné bouře. Rozmary počasí si žádají i lidská obydlí, vzácné památky i lidské životy.
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
Mladečské jeskyně sice nemají bohatou krápníkovou výzdobu, ale dochovala se zde primitivní jeskynní malba, unikátní památka na kromaňonce, kteří zde žili před 25–30 tisíci lety. Co ještě nám po nich zbylo?
Půdní fond v Česku patří v mezinárodním porovnání k nejvíce ohroženým erozí. Roční ztráty ornice se odhadují na 21 milionů tun půdy. K erozi přispívá nejen klimatická změna a srážky v podobě přívalových dešťů, ale hlavně nevhodný způsob hospodaření. Protože nejsou protierozní opatření v zemědělství ustanoveny vyhláškou, je stále běžné, že se hospodaří na polích s velkou výměrou, ve svažitém terénu či se pěstují pro dané lokality nevhodné plodiny.
Za uplynulých 100 let vyhubili lidé v Africe více než 90 % ohrožených zvířat. Jejich lov ale neustává ani v současnosti. Naopak, útoky na ně stupňují kvůli rostoucí poptávce po živočišném materiálu. Proto se do Afriky vydávají bojovníci proti pytláctví a pašeráctví, doprovázení speciálně vycvičenými psy, z nichž někteří pochází z Česka. Reportáž představí, jaké dovednosti musí takový pes ovládat a jak probíhá jeho výcvik.
V roce 1915 začala v Turecku první systematická genocida moderních dějin, při které zahynulo podle odhadů až 1,5 milionu Arménů. Turecko i po sto letech nadále tyto události popírá. Středověká brutalita se při ní spojila s vynálezy moderní doby a později inspirovala Hitlera při realizaci holokaustu. Muži měli být zdecimováni, ženy obráceny na islám. Po válce se skupině Arménů podařilo vypátrat a zavraždit dva ze tří strůjců genocidy. Násilně rozptýlený národ žije dodnes v desítkách zemí a usiluje o omluvu, přiznání viny a snahu alespoň částečně odčinit historický zločin.
Válka po 44 dnech skončila, Arméni prohráli. Loučí se s domovy i posvátnými místy, které musí opustit. Cítí se zrazeni svými politiky. Zapalují vlastní domy, aby v nich nově příchozí nemohli žít. Podobně jako Azerové, kteří jako národnostní menšina z Karabachu odcházeli před 25 lety, kdy naopak zvítězili Arméni. Spory o toto území trvají ale už 100 let. Otcové hledají těla padlých synů. Zasetá nenávist má opět hlubší a silnější kořeny.
Náhorní Karabach, oblast, kterou málokdo v Evropě dokáže geograficky zařadit, se nachází v jižní části válečnými konflikty sužovaného Kavkazu. Jak se žije ve státě, který nikdo na světě neuznal?
Co má vzdálené Mongolsko společného s námi? Podívejte se na historické podobnosti Mongolska a ČR a vliv komunismu na místní obyvatele a jejich unikátní styl života a kulturu.
Rozhovor s vědcem z Geofyzikálního ústavu Akademie Věd ČR, v.v.i. Pavlem Hejdou o pohybu severního magnetického pólu Země, příčinách pohybu magnetického pólu a o modelu magnetického pole Země.
V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) se vydáme k jednomu z nejznámějších a nejposvátnějších míst Austrálie, k Uluru. Tento pískovcový monolit má pro původní obyvatele obrovský význam. V místní krajině uvidíme i emu a podíváme se také ke skalním dómům Kata Tjuta.
Yellowstonský národní park je krajinou hor, lesů, divoké zvěře a vulkanické aktivity. Jde o nejstarší národní park na světě, jehož dominantou jsou horké prameny, gejzíry, fumaroly a pestře zbarvené travertinové terasy.
V roce 2020 spustili vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. na Sokolovsku do nejhlubšího vrtu v Česku speciální zařízení, které dokáže zaznamenat i velmi slabé otřesy. Odborníkům bude tento přístroj posílat cenná data. Díky tomu lépe poznají příčiny zemětřesení na Chebsku. Desítky různých čidel a přístrojů mají vědci umístěny také v hrázi vodní nádrže Horka, která leží v oblasti zemětřesných rojů.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.