02:27
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Vlna extrémních veder v oblasti Mrtvého moře je dalším projevem extrémního počasí. Izrael musí kromě rekordních teplot řešit i požáry a písečné či prašné bouře. Rozmary počasí si žádají i lidská obydlí, vzácné památky i lidské životy.
Hledání odpovědí na otázky: Co je to tornádo? Jak vzniká? Proč je tak nebezpečné? A můžeme spatřit tornádo i v ČR?
Sněžka, ledovcové kary, rašeliniště, botanické zahrádky s vysokohorskou květenou i horské louky – to vše nabízí Krkonošský národní park. Krátce po založení v roce 1963 začalo intenzivní hospodářské využívání oblasti a kvůli těžbě dřeva i znečištěnému ovzduší došlo k postupné devastaci krajiny. Od 90. let 20. století probíhá obnova poškozených lokalit vysazováním přírodě blízkého lesa.
Přírodní památka Tiské stěny jsou rozsáhlým skalním městem a zároveň vstupní branou do CHKO Labské pískovce. Počátkem 20. století zde probíhaly první horolezecké výstupy, avšak pro běžné návštěvníky byl do roku 1918 vstup do oblasti bez průvodce zakázán. Dnes v Tiských stěnách vedou dva turistické okruhy, na kterých je možné pozorovat rozmanité skalní útvary.
Seriál Minuty z Krkonoš (2014) nám představí dvě krásná ledovcová jezera na polské straně Krkonoš, která se paradoxně nazývají stavy, česky rybníky. Víte, že Velký rybník je hluboký téměř 25 m a Malý rybník jen 7 m?
Unikátní ekosystém Milíčovského lesa a přilehlých rybníků patří k méně známým chráněným územím Prahy. Důvodem ochrany této oblasti jsou přirozené doubravy a olšiny, vlhké louky, tůně a rybníky, významná společenstva rostlin a biotopy chráněných živočichů. Pojďte se s námi podívat na kus pražské divočiny.
Reportáž Objektivu (2025) nás vezme do Zambie na plavbu po řece Zambezi. Řeka je známá především díky Viktoriiným vodopádům, na jejím toku ale najdeme mnoho dalších méně známých, ovšem neméně krásných vodopádů. Obrovský význam má řeka Zambezi nejen pro turisty, ale zejména pro tamní obyvatele a ekosystém. Kvůli klimatické změně však čelí řeka a život v ní i jejím okolí mnoha problémům a výzvám.
Věda24 (2025) přichází s pozitivní zprávou: ozonová vrstva se pomalu zaceluje a vrací se tak na úroveň z 80. let minulého století, kdy začali vědci poprvé upozorňovat na její ztenčení kvůli používání freonů, látek, které se používaly při výrobě lednic nebo sprejů.
Agrolesnictví propojuje dva základní zemědělské obory. Jaké výhody přináší pěstovat stromy a zemědělské plodiny zároveň? Sedláci se po staletí snažili kombinovat obojí, my jsme obory poněkud násilně oddělili. Stromy v poli přinášejí stín, vodu i skrýš pro motýly. Jsou oázou života.
Pasáž ukazuje, jakou cestu musí urazit káva, než se dostane na stůl.
V roce 2017 vystoupil americký prezident Donald Trump s prohlášením, že Spojené státy americké uznávají Jeruzalém za hlavní město Izraele. Nadchnul tím představitele židovského státu, zatímco u Palestinců vzbudil značnou nelibost. Trumpův krok nebyl příliš vítán ani významnými světovými státníky. Mnozí z nich upozorňovali, že se ve složitém blízkovýchodním problému jedná o tzv. přilévání oleje do ohně. Reportáž z pořadu Horizont ČT 24 byla odvysílána v prosince 2017.
Jogdžakarta nebo také Yogyakarta je kulturním centrem Střední Jávy, indonéské provincie rozkládající se ve střední části ostrova Jáva. Jedná se o jediné místo v Indonésii, kde byla vláda formálně ponechána místnímu sultánovi. Pojďte se s námi vydat do tohoto lidského mraveniště, které dost nabourává evropskou představu o exotice.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
13 597
866
4 825
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.