10:15
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
V souvislosti se strategií boje proti suchu Ministerstvo zemědělství oprášilo projekt přehrady na řece Zdobnici v CHKO Orlické hory. Přehrada Pěčín by však výrazně změnila tvář krajiny a zničila evropsky významné biotopy.
V úryvku z pořadu Nedej se (2025) půdní mikrobiolog a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko vysvětluje, v čem spočívá jedinečný význam nově vyhlášené CHKO Soutok. Jde o poslední souvislý komplex lužních lesů na našem území.
O každý vodní zdroj stojí za to pečovat. Problematická se může jevit péče o řeku ve městě, kde se musí brát ohled na povodňovou ochranu a prostorová omezení. Ale i řeky ohraničené betonem a zpevněnými břehy mohou nést přírodě blízké prvky, třeba pestré dno s prohlubněmi, kameny, ostrůvky, které umožní přežít vodním organismům i během sucha. A tam, kde prostor je, je možné vodu zpomalit a začlenit do života města.
Zatopené staré pískovny jsou nejen malebné, ale i bohatým životem oplývající ekosystémy. Pojďme se podívat na jednu z nich.
Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?
Šumavská rašeliniště (slatě) vznikla na přelomu poslední doby ledové a doby meziledové a jsou biotopem pro specifické druhy rostlin včetně masožravých. Navštívíme Chalupskou a Jezerní slať, dále Horskou Kvildu, jednu z nejvýše položených obcí v Česku, kde se ve středověku rýžovalo zlato.
Krajinná biodiverzita je pro zemědělství klíčovým předpokladem. Přestože se ví, jak hospodařit na orné půdě, aby zemědělská krajina mohla sloužit i dalším generacím, udržitelné postupy stále nejsou po zemědělcích striktně vyžadovány. Odborníci doporučují podmínit dotace, které do zemědělských podniků plynou, udržitelnými agroenvironmentálními opatřeními s cílem udržet v krajině biodiverzitu. Jejich snahy však naráží na nepochopení.
Používáte plasty? Určitě, jako každý v naší zemi. A třídíte plastový odpad? Proč je to tak důležité? Každý rok se do oceánů dostane asi 12 milionů tun plastu. Tyto plasty zabijí ročně až 100 tisíc mořských živočichů. I vy můžete pomoci, podívejte se jak.
Kůrovcové kalamity a sucho nám ukazují, že pěstování stejnověkých monokultur smrku nebo borovice není nadále udržitelné. Monokultury dříve řešily krizi nedostatku dříví, ale dnes řešíme krizi biodiverzity a klimatu. Během kůrovcových kalamit se opět ukázalo, že je potřeba přírodě naslouchat, nikoliv si ji podmaňovat a vytěžovat.
Nejrozšířenějším typem přírodních stojatých vod v České republice jsou říční jezera. Ačkoliv se jim vzhledem ke způsobu jejich vzniku říká mrtvá ramena řek, bují ve skutečnosti životem.
S geologem a klimatologem Václavem Cílkem se podíváme do Polabí, které je určující krajinou pro vznik přemyslovského českého státu. Polabí hrálo klíčovou roli v našich dějinách nejen v 8. a 9. století. Co místo, to příběh, jehož dramatičnost můžeme dnes vidět už jen těžko. V místní rovinaté krajině nám běh dějin uniká. Jejím přirozeným základem je jedna velká řeka s množstvím odstavných ramen, lužními lesy, mosty a okolními kopečky. Vývoj říční krajiny však pokračuje i dnes. Jak?
Na příkladu včely medonosné vysvětluje Dan Bárta vzájemně užitečný vztah mezi organismy – mutualismus. Ukazuje, jak včela prospívá člověku tím, že mu dává med, a on ji na oplátku poskytuje přístřešek a nechává opylovat pole. Poté zmiňuje vztah včel s rostlinami, například se smetánkou. Zatímco rostlina dává včele nektar, včela umožňuje rostlině rozmnožování přenášením jejího pylu. Dále jsou představeny méně známé symbiotické vztahy, například housenek motýla zavíječe mozkového s bakteriemi nebo fíkovníku s vosičkami. A na závěr je mutualismus přirovnán k obchodu, ze kterého každý něco získává.
Jaký vliv má bobr evropský na okolní krajinu? Jeho působení odhaluje Dan Bárta přímo v terénu. Ve videu ukáže kupovité stavby z větví (bobří hrady), ohlodané stromy kolem vodních toků a bobří hráze. Přitom potkává další živočichy, například velevruba, žábu ropuchu a vzácnou kuňku. Na závěr pak nastiňuje, co by asi na činnost bobra v naší krajině řekl ekolog, vodohospodář nebo hajný, a ostatní vyzývá k ohleduplnému pozorování přírody.
13 617
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.