10:15
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
V souvislosti se strategií boje proti suchu Ministerstvo zemědělství oprášilo projekt přehrady na řece Zdobnici v CHKO Orlické hory. Přehrada Pěčín by však výrazně změnila tvář krajiny a zničila evropsky významné biotopy.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Přes 8 miliard tun plastu už lidstvo vyprodukovalo za celou dobu své existence. A tempo produkce stále roste. Tento trend s sebou přináší důsledky, které znamenají ohrožení životní o prostředí i zdraví člověka, a tedy i zvyšuje naléhavost řešit odpadové hospodářství. Jak na to?
Sucho zapříčiněné kombinací vysokých teplot, nízkého úhrnu srážek a špatného nakládání s vodou jde v souladu s modelovými odhady, na které vědci již mnoho let upozorňovali. I přes dlouhodobá varování se státní správa problémem nezabývá systémově a realizovaná opatření jsou pouhými kapkami v moři.
Roku 1972 se ve švédském Stockholmu koná konference OSN o životním prostředí. Ve stejném roce je vydána kniha manželů Meadowsových "Meze růstu". Obě události znatelně ovlivní smýšlení o problémech životního prostředí po celém světě. V normalizačním Československu však tyto přelomové události na poli ochrany životního prostředí nacházejí úrodnou půdu pouze v poměrně úzkém kruhu zapálených ekologů. Myšlenky obsažené v Mezích růstu, šířené u nás prostřednictvím samizdatu, se komunistický režim snaží umlčet.
Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.
Jak vznikly pískovcové Prachovské skály a čedičové skály, na kterých stojí hrad Trosky? Krajina Českého ráje je úžasnou učebnicí vývoje české krajiny. Trosky jsou zbytky ztuhlého čedičového magmatu, které v době třetihorní sopečné činnosti pronikalo zlomy v pískovcových usazeninách dávného moře. Ze stejných mořských sedimentů byly později vypreparovány pískovcové Prachovské skály.
Zatímco se politici, lesníci a ekologové přou o to, jak lesy chránit, zda kácet, nebo nekácet, kůrovec devastuje naše lesy dále. Je hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem, příliš pomalá proměna smrkové monokultury na druhově pestřejší lesy? Proč lesníci mluví o apokalypse?
Telecí je vesnickou památkovou zónou a je příkladem vesnice lánového typu na okraji Vysočiny. Pořad také vysvětluje, co jsou to vesnice lánového typu.
Představení seismického vlnění a typů seismických vln. Vysvětlení jejich významu pro vznik zemětřesení.
Každý kilometr čtvereční v mořích a oceánech obsahuje v průměru 74 tisíc kusů plastů. Další odpad se stále ve velkém množství do moří dostává hlavně řekami. Důsledkem toho umírá mnoho mořských a na moře vázaných živočichů. Množství plastů už je tak vysoké, že se začínají nacházet i v nejhlubších oblastech moří.
Hranice České republiky povětšinou kopírují hřebeny našich pohraničních hor. Díky tomu je tvar naší země postřehnutelný i z vesmíru. Přestože horský prstenec obklopuje a chrání českou kotlinu, jen tři z našich pohoří překračují nadmořskou výškou horní hranici lesa. To však neznamená, že ta zbývající jsou přírodně méněcenná.
Turisté na Šumavě se od roku 2010 snadno dostanou k nově vytyčenému pramenu Vltavy. Vědci i místní věděli, že do té doby navštěvovaný pramen Vltavy není ten skutečný. Nemohli se ale shodnout, který v rozsáhlém prameništi vybrat. Volba nakonec padla na přibližně 800 let starou odvodňovací štolu středověkého stříbrného dolu v Černé hoře.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.