04:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
Reportáž o vysychání Urmijského jezera v Íránu a pátrání po jeho možných příčinách, jimiž mohou být změna klimatu i vliv lidské činnosti. Řeší se i dopady těchto změn na život v regionu.
Hmyz opyluje i škodí. Pokud by však zmizely ze světa včely, lidstvo by prý přežilo nejdéle 4 roky. Do intenzivně využívané zemědělské krajiny je potřeba navrátit medonosné či krmné pásy. Nejenže dávají úrodu, jsou především oázou života a farmářům mohou sloužit jako protierozní opatření. Vůbec nemusí být široké, stačí i deset metrů.
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
Seznámení s ekologickým zemědělcem Ing. Pavlem Štěpánkem a jeho hospodářstvím. Reportáž z ekologického chovu hospodářských zvířat s nahlédnutím do života zemědělce, který dříve býval fotografem.
Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.
První hlubinné úložiště radioaktivního materiálu budují ve Finsku. Úložiště by mělo pojmout vyhořelé palivo ze dvou fungujících finských elektráren. Spolu s Danielem Stachem se v pořadu Hyde Park Civilizace se podívejte, jak by mělo toto úložiště fungovat a jak se do něj bude radioaktivní odpad přepravovat.
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
Motýl jasoň dymnivkový byl vyhlášen hmyzem roku 2021. Jeho nejpočetnější populace žily donedávna v lesích kolem Mikulova. Lesy ČR zde ale začaly chovat tolik daňků, že jasoňům vypásli jejich živné rostliny. Motýlí populace se zmenšila tak výrazně, že reálně hrozí jejich úplné vymizení z ČR.
Jak bude vypadat hlubinné úložiště jaderného odpadu v Česku? Na tuto otázku hledají vědci odpověď v dole, kde se ještě nedávno těžil uran. Poznatky z výzkumu z laboratoře v hloubce 500 metrů uplatní při tvorbě projektu hlubinného úložiště, které by mělo být vybráno ze čtyř předschválených lokalit. Ty musí splnit celou řadu bezpečnostních kritérií, jejichž zkoumáním se nyní vědci zabývají. V hloubce se ledacos, včetně betonu, chová jinak než na povrchu. Vědci musí být připraveni i na extrémní situace, které by v úložišti mohly nastat.
Odlezelské jezero (někdy také označované jako Mladotické), které leží severně od Plzně mezi Mladoticemi a Žihlí, je nejmladším jezerem u nás. Zajímavé na něm je to, že vzniklo téměř během jediné noci v roce 1872. Do údolí sjelo ohromné množství materiálu, který přehradil cestu vodě.
Mluvčí projektu Sčítání 2021 Jolana Voldánová v rozhovoru vysvětluje a obhajuje hlavní důvody, přínosy a smysl sčítání obyvatelstva. Proč je sčítání povinné? A proč stát zajímá, čím topíte a jak jezdíte do školy či do práce? Tyhle informace jsou důležité pro záchranné složky, linky veřejné dopravy i regiony, aby mohly zareagovat na sociodemografické změny, například posílením sociálních služeb nebo zřizováním nových školek. Zlepšuje sčítání reálný život lidí?
Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s úbytkem obyvatel. Záporné migrační saldo bylo roku 2021 doplněno o výrazně záporný přirozený přírůstek z důvodu pandemie. Zajímavé je však sledovat nejen celkové statistiky, ale i rozdíly mezi jednotlivými okresy, z nichž některé jsou naopak z hlediska migrace atraktivní a lidé se do nich stěhují.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.