04:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Vodní dílo Nové Mlýny vzniklo těsně před rokem 1989 na místě původních vesnic a lužních lesů s cílem vytvořit zavlažovací zemědělskou síť, jež nebyla nikdy realizována. Přehrada ukazuje radikální proměnu krajiny, turisticky nešetrnou megalomanii a celkově střet společenských hodnot. Příběh Nových Mlýnů je smutnou ukázkou toho, jak se z jedné stavby stalo téměř půl století neřešitelné politikum, a představuje obraz vícegenerační prohry zastánců životního prostředí a přírodovědců ve střetu s technokratickým myšlením, a to překvapivě bez ohledu na politickou a společenskou situaci, ve které se diskuze a spory odehrávaly.
Vlna extrémních veder v oblasti Mrtvého moře je dalším projevem extrémního počasí. Izrael musí kromě rekordních teplot řešit i požáry a písečné či prašné bouře. Rozmary počasí si žádají i lidská obydlí, vzácné památky i lidské životy.
Přehrady. Pro někoho rekreace, pro jiného životní tragédie v případě, že kvůli ní ztratil domov. Díky přehradám máme pitnou vodu, zdroj energie nebo zbrzdíme povodňovou vlnu, ale také jsme kvůli nim přišli o jedny z nejdivočejších míst naší země. I přesto některé z umělých vodních nádrží s krajinou splynuly. Navštívíme přehrady na Želivce, Chrudimce, Jihlavě či Svratce.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Lužní les byl dříve běžným biotopem. Řeky s mnoha rameny pravidelně zaplavovaly prostory v nivách. Krajina se ale mění. Regulací vodních toků však došlo k tomu, že lužní lesy na našem území téměř zmizely. Kde v ČR ještě najdeme lužní lesy a jaký je jejich význam? Pomáhají třeba při povodních.
Hlaváč černoústý byl koncem 80. let zavlečen do Severní Ameriky, kde dosud ovlivňuje celé ekosystémy. V posledních letech se však hlaváči šíří také do různých oblastí Evropy (včetně České republiky) a přírodovědci se proto obávají možných problémů, které s sebou může rozšíření této nepůvodní dravé ryby přinést. Spolu s týmem vědců se budeme zabývat otázkou záhadného rozšiřování hlaváčů po evropských tocích a seznámíme se s některými způsoby označování a sledování ryb používanými v současné praxi.
13 873
873
4 872
1 169
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.