portály České televize
menu

Často hledáte:

hudební skladatel čtení s porozuměním autoři k maturitě česká kultura Vltava

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Jak zabránit erozi půdy?

09:41

Jak zabránit erozi půdy?

45 % půdy je v České republice ohroženo vodní erozí. Nejohroženější jsou svažité pozemky oseté širokořádkovými plodinami. Na jihovýchodní Moravě je téměř na polovině pozemků s nejkvalitnější půdou tato vrstva odplavena. Agrotechnické postupy, které podporují vsakování vody a tvorbu organické hmoty, však mohou půdním degradačním procesům zabránit. Protierozní krajinné prvky navíc podporují krajinnou biodiverzitu. Standardy dobrého zemědělského hospodaření jsou dnes obsaženy i v evropské legislativě jako podmínky k přerozdělování zemědělských dotací.

Z pořadu:

Přidej se Přehrát celý pořad

Témata:

Krajinná ekologie Umělé ekosystémy Ochrana přírody a životního prostředí Životní prostředí

Námět do výuky:

Jak si nezničit planetu?

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Ekologie Zeměpis

Klíčová slova:

Česká republika zemědělství biodiverzita krajina půda eroze pedosféra udržitelné zemědělství kulturní krajina krajinná ekologie retence vody degradace půdy eroze půdy ochrana půdy retence vody v krajině vodní eroze půdní eroze ohrožení půdy větrná eroze protierozní opatření

Mohlo by vás také zajímat

Umělé ekosystémy

Další videa
CHKO Pálava: Vinařství
05:58

CHKO Pálava: Vinařství

Chráněná krajinná oblast Pálava je proslulá svými rozsáhlými vinicemi. Pro pěstování vinné révy jsou tu totiž vhodné klimatické i geologické podmínky. Nejprve si připomeneme obecnou historii vinařství, poté zavítáme za místním vinařem, abychom se dozvěděli více o pěstování a výrobě vína v regionu.
Brdy: Pestré díky člověku
08:00

Brdy: Pestré díky člověku

Kousek za Prahou se rozpíná divočina, která vděčí za svou pestrou přírodu člověku. Poté, co kvůli vojenskému újezdu zmizely z brdské krajiny vesnice, si ji příroda vzala zpět. Navíc se v nejvyšších polohách Brd rozkládají unikátní biotopy, které vděčí za svou existenci někdejšímu vojenskému cvičišti. Druhovou pestrost obohacují například i tůňky, jež vznikají v prohlubních po explozích munice. Nebýt těchto lidských aktivit, rostl by tu pouze les. Horská druhotná vřesoviště jsou tak příkladem toho, jak může lidská činnost podpořit biodiverzitu a tím i zdraví krajiny.
PL
Valašsko v zajetí lesů
11:25

Valašsko v zajetí lesů

Kůrovcové kalamity ohromných rozměrů to ukazují jasně: smrkové monokultury v krajině jsou problém. Přesto je lidé znovu vysazují i tam, kde lesy vůbec být nemají. Majitelé půdy v kategorii luk a pastvin ji v rozporu se zákonem zalesňují především smrkovými porosty. Vytlačují tak z krajiny ohrožené druhy rostlin a živočichů, mění tradiční ráz krajiny a ničí její rozmanitost a přitažlivost pro návštěvníky. Vydejme se na Valašsko, do Moravskoslezských Beskyd, kde je tento trend o to bolestivější, oč tradičnější ráz krajiny se zde v rámci Česka doposud zachoval.

Kůrovec a bezzásahová zóna
02:09

Kůrovec a bezzásahová zóna

Bezzásahové zóny národních parků, jako jsou třeba na Šumavě, vzbuzují kontroverzi. Vzniká tu jedinečný prostor pro nerušený vývoj přírody, což je samotným smyslem národních parků. Při přemnožení kůrovce však ztrácíme vzrostlý les na velkých plochách a na mnoha místech to může jít i proti snahám vlastníků sousedních lesů. Bezzásahovost v oblastech s různou mírou vlivu činnosti člověka je citlivý problém, jehož řešení je během na dlouhou trať. Rázná rozhodnutí o rozšíření bezzásahových zón mohou přinést více škody než užitku.

Ochrana přírody a životního prostředí

Další videa
Začátek léta: Chráněné rostliny a živočichové
07:10

Začátek léta: Chráněné rostliny a živočichové

Epizoda ukazuje vzácné rostliny kvetoucí na přelomu jara a léta – v listnatých hájích kvetoucí střevíčník pantoflíček a na loukách vzácně rostoucí vstavač nachový. V rámci dílu se také představují jezevec lesní, vzácné kachny zrzohlávky rudozobé a chráněný ocasatý obojživelník mlok skvrnitý. Součástí je i hmyz lákající árón plamatý a prudce jedovatá rostlina bučin vraní oko čtyřlisté.
PL
Válka s developerem
10:36

Válka s developerem

Nelegální kácení stromů v chráněném území, devastace údolní nivy navezením desítek nákladních aut skládkového materiálu, stavba budov, které se ani nepodobají vilám schváleným ve stavebním povolení, nebo stavba mostu zcela bez stavebního povolení. To všechno se odehrálo na jednom místě v obci Škvorec. Mnohonásobné porušení zákona o ochraně životního prostředí a stavebního zákona však nestačí k tomu, aby úřady nelegální činnost developera zastavily, ač se vyjadřují nesouhlasně. Válku s developerem musí vést sousedé, kteří nevěřícně sledují, co všechno úřady tolerují.
Koksárna v centru Ostravy
25:00

Koksárna v centru Ostravy

Společnost OKK Koksovny se nachází v centru města Ostrava. Z důvodu častého vypouštění zabarvených výparů začala její činnost dokumentovat místní firma, video zveřejněné na sociálních sítích dosáhlo 55 tisíc shlédnutí. I přesto, že koksovny tvrdí, že jde o mimořádné situace, místní firmy a odborníci z Centra pro životní prostředí a zdraví a Ostravské univerzity se shodují, že se rozhodně o mimořádné akce nejedná.
Kácení v Boubínském pralese
05:13

Kácení v Boubínském pralese

Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.

Krajinná ekologie

Další videa
Kanál Dunaj–Odra–Labe: argumenty
09:17

Kanál Dunaj–Odra–Labe: argumenty

Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje emoce, avšak pro porozumění diskusi je nejdůležitější slyšet argumenty zastánců i odpůrců vodního koridoru. Plusy a minusy stavby, mezi něž patří otázka nákladů, ekonomických přínosů nebo funkcí stavby, jsou komentovány zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem a přírodovědcem Martinem Rulíkem.

Chemické zvětrávání a ekosystém z minulosti
04:19

Chemické zvětrávání a ekosystém z minulosti

Václav Cílek putuje do Oráčova, kde v tamním lomu můžeme najít zajímavé mikroekosystémy. Zvětráváním pyritu vzniká chemicky extrémní prostředí vhodné k chemickým reakcím, které mohly probíhat v raných stadiích života na Zemi.
Hmyz a medonosné pásy v krajině
02:00

Hmyz a medonosné pásy v krajině

Hmyz opyluje i škodí. Pokud by však zmizely ze světa včely, lidstvo by prý přežilo nejdéle 4 roky. Do intenzivně využívané zemědělské krajiny je potřeba navrátit medonosné či krmné pásy. Nejenže dávají úrodu, jsou především oázou života a farmářům mohou sloužit jako protierozní opatření. Vůbec nemusí být široké, stačí i deset metrů.

Rozmanitost zemědělské krajiny
02:00

Rozmanitost zemědělské krajiny

Na polích najdeme i důležité ostrovy v podobě remízků a mezí. Obce nebo jiní majitelé půdy mohou zvýšit rozmanitost a členitost zemědělské krajiny právě tím, že osází staré historické cesty, obnoví remízky, meze nebo podél nich vysází řadu keřů či stromů, třeba ovocných. Stačí jednoduchý projekt a domluva mezi majitelem a hospodářem. Výsledek může rozdělit velké lány, bránit tak erozi, omezit vysoušení krajiny a přinést do ní více života.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

719

námětů do
výuky

4 355

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání