03:07
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Nejrozšířenějším typem přírodních stojatých vod v České republice jsou říční jezera. Ačkoliv se jim vzhledem ke způsobu jejich vzniku říká mrtvá ramena řek, bují ve skutečnosti životem.
Techmania byla první science centrem u nás. Za jeho vznikem stojí Západočeská univerzita v Plzni společně s tamní Škodovkou. Svoje brány centrum otevřelo veřejnosti v roce 2008. My se podíváme, jak to v té době v Techmanii vypadlo.
Václav Cílek putuje do severních a západních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností. Popisuje vznik čedičových sloupců a tajemství čedičových sutí.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Velké Karlovice na Vsetínsku, které najdeme nedaleko Rožnova pod Radhoštěm, patří k největším obcím v Česku. Zároveň bylo území Velkých Karlovic kolonizováno v rámci Moravy jako téměř poslední. V minulosti zde žila početná židovská komunita, jež zde založila sklárny. A právě ty obec proslavily.
Pro Česko, stejně jako pro celou střední Evropu, je charakteristické západní proudění vzduchu. Jedná se o výsledek kombinace vlivů všeobecné cirkulace atmosféry a stálých tlakových útvarů nad Atlantským oceánem, islandské tlakové níže a azorské tlakové výše.
Vyšší teploty nebo častější deště způsobují tání sezonního sněhu a především ledovců v Himálajích. Obojí zvyšuje hladiny řek i jezer a přináší v oblastech bleskové záplavy a následně i vysychání vodních toků. V ohrožení jsou desítky až stovky milionů lidí. O vlivu klimatických změn na politické spory o vodní toky pak následně hovoří politický a kulturní geograf Vladimír Baar.
Po každé sklizni je třeba pole zorat, ale špatně nebo nedostatečně provedená orba může mít negativní dopady. Těžká zemědělská technika může zhutnit spodní vrstvu půdy, což brání vsakování vody a zvyšuje riziko splachování úrodné horní vrstvy půdy. Jak tedy správně orat, aby půda zůstala zdravá a úrodná?
Cesty do krajin půlnočního slunce (2018) nás tentokrát zavedou do Grónska. Jedním ze zdejších živočichů je pižmoň severní patřící k těm několika málo druhům, které dokážou vzdorovat drsným arktickým mrazům. V 19. století byli pižmoni téměř vyhubeni, stali se totiž vyhledávanou kořistí obchodníků s kožešinami.
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Každý rostlinný či živočišný druh či mikroorganismy zajišťují v přírodě určitou funkci a tyto funkce na sebe vzájemně navazují. Když nějaký druh zmizí, zvyšuje se riziko, že přijdeme o určitý typ ekosystémové služby, například samočištění vody, opylování zemědělských plodin nebo rozklad organického materiálu. Proto je nutné chránit a podporovat naši biodiverzitu.
45 % půdy je v České republice ohroženo vodní erozí. Nejohroženější jsou svažité pozemky oseté širokořádkovými plodinami. Na jihovýchodní Moravě je téměř na polovině pozemků s nejkvalitnější půdou tato vrstva odplavena. Agrotechnické postupy, které podporují vsakování vody a tvorbu organické hmoty, však mohou půdním degradačním procesům zabránit. Protierozní krajinné prvky navíc podporují krajinnou biodiverzitu. Standardy dobrého zemědělského hospodaření jsou dnes obsaženy i v evropské legislativě jako podmínky k přerozdělování zemědělských dotací.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.