03:04
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Na přítoku řeky Moravy, říčce Desné, najdeme unikátní vodní dílo, přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně, která slouží jako obří akumulátor pro ukládání elektrické energie. Jak funguje?
Miroslav Táborský představuje hanáckou metropoli Olomouc, jež se díky monumentálnímu baroknímu sloupu uprostřed náměstí dostala v roce 2000 na prestižní seznam UNESCO. Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci byl postaven v letech 1716 až 1754. Dílo architekta Václava Rendera je spolu s Mariánským sloupem na Dolním náměstí a barokními kašnami nejen dominantou hlavních městských prostranství, ale především výraznou památkou vrcholného baroka.
Mladečské jeskyně sice nemají bohatou krápníkovou výzdobu, ale dochovala se zde primitivní jeskynní malba, unikátní památka na kromaňonce, kteří zde žili před 25–30 tisíci lety. Co ještě nám po nich zbylo?
Bella Bohemia a Grand Bohemia jsou nové moderní lodě zkonstruované v Německu přímo pro Prahu. První z nich je z roku 2019 a je to pětadvacetimetrový elektrický katamarán. Grand Bohemia je o rok starší a je nejnovější z plavidel na klasický naftový pohon. Jedná se o jednu z největších pražských lodí, na délku měří 74 metrů a pojme až 550 pasažérů.
Výroba solárních panelů by se mohla vrátit z Číny do Evropy. Přispět by k tomu mohli i čeští vědci. Vyšší efektivita nového typu solárních článků je totiž výsledkem mezinárodního výzkumu, do něhož se významně zapojili experti z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Jak vědci vylepšili na první pohled běžné fotovoltaické články?
Stavba nového rybníka na Klatovsku je jedním z mnoha příkladů, jak lze reagovat na sucho a stále naléhavější potřebu zadržet v krajině vodu. Stavbu rybníků podporuje i stát.
Františkánská zahrada je zelenou oázou v centru Prahy v blízkosti kostela Panny Marie Sněžné kousek od Václavského náměstí. Vznikla za Karla IV., který v roce 1347 založil místní klášter s okolním areálem o rozloze až 5 hektarů. V 16. a 17. století zde sídlily slavné zvonařské dílny.
Jak se liší současnost a doba před rokem 1989 z hlediska přístupu k životnímu prostředí? Kritika československého normalizačního režimu se většinou soustředí na zločiny státní bezpečnosti, justice, či na otázky nesvobody projevu či pohybu. Devastace životního prostředí zůstává poněkud na okraji zájmu. Byla přitom tak rozsáhlá, že odborníci mluví o ekologické katastrofě, jejíž následky neseme dodnes.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Jaké jsou příčiny znečištění vodních toků? Naše dlouhodobě nejznečištěnější řeka pramení v horách tak čistá, že splňuje parametry kojenecké vody. V čem je tedy problém? A jak kvalitu vody ovlivňuje sucho? A jak proti znečištěným řekám můžeme bojovat?
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Proč se zuby kazí? Ukážeme si to na jednoduchém experimentu s vejcem. Jeho skořápku totiž tvoří uhličitan vápenatý, stejně jako zub. Skořápka se v octu po jednom dni zcela rozpustí a uvolňuje při tom oxid uhličitý. Kažení zubů můžeme pozorovat také při vložení skořápky do slazeného nápoje s obsahem kyseliny fosforečné. Hlavní příčinou vzniku zubního kazu je činnost bakterií, které v ústech trávením zbytků potravy produkují kyselinu mléčnou. Ta zuby rozleptává a způsobuje tak vznik zubního kazu.
Věstonická venuše představuje jeden z nejzajímavějších archeologických nálezů na našem území. Její světová unikátnost spočívá nejen v jednoduchosti a síle výrazu, ale také ve skutečnosti, že jde o nejstarší známou venuši z vypálené hlíny.
Svalové dystrofie jsou genetická onemocnění, která se projevují jako postupné ochabování svalstva. Průběh jednotlivých forem dystrofií je různý. Nejčastější a nejkrutější formou je Duchennova svalová dystrofie, která se vyskytuje v populaci přibližně u jednoho chlapce na tři tisíce narozených a nemocného upoutá velmi brzy na invalidní vozík. Mírnější Beckerova svalová dystrofie se vyskytuje asi u jednoho chlapce z osmnácti tisíc narozených. První příznaky nemoci se u dětí začnou objevovat již ve věku tří let. Nemoc postupně ochabuje kosterní svalstvo končetin a trupu. V raném věku dospívání, někdy i dříve, jsou zasaženy rovněž svaly dýchací a srdeční soustavy.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.