09:01
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Mladé lesní porosty se stávají prostřeným stolem pro přemnoženou spárkatou zvěř. Okusem náletových i sázených stromků maří snahy na přirozenou i konvenční obnovu lesa a činí ji vysoce nákladnou. Poněkud drahým řešením jsou oplocenky. Ne všechny lokality je ale možné oplotit.
Energie slunečního záření patří společně s činností vody a větru mezi obnovitelné zdroje energie. K získávání elektřiny s pomocí Slunce se využívají fotovoltaické články. V následujícím videu se dozvíme, jaké jsou výhody či nevýhody sluneční energie.
Do moří se dostávají dusičnany z hnojiv. Mořské řasy se živí dusíkatými látkami, proto se mohou při zvýšeném množství dusičnanů v moři přemnožit. V rozumném množství je přítomnost dusičnanů vhodná, protože rostliny ji potřebují ke svému životu. Problém nastává, pokud se výskyt dusičnanů zvýší až příliš.
Před rokem 1989 nebyli většinou ochranáři přírody vnímáni negativně. Ačkoli v Československu nebyl umožněn politický aktivismus jako ve státech Západu, existovaly různé organizace a hnutí na ochranu přírody. Až v polovině 90. let začali být environmentální aktivisté viděni jako něco problematického, a mnozí proto začali od svých záměrů upouštět.
Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.
Ukázka krajiny, která byla v minulosti poznamenaná těžbou břidlic a nyní je chráněným územím na Plzeňsku. V pořadu jsou představeny místní přírodní podmínky – svahy pozvolna porůstající pionýrskými druhy dřevin (bříza, borovice), haldy po těžbě či zatopená těžební jáma s kyselou vodou.
Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
Červené blato se nachází na okraji CHKO Třeboňsko. Dnes je národní přírodní rezervací, kdysi však území sloužilo jako zásobárna topiva pro nedalekou sklářskou huť z Jiříkova údolí. Jako v každém rašeliništi, i zde se musíme pro naši bezpečnost pohybovat jen po vyznačených cestách. Na jaře tu kvete rojovník bahenní, v létě dozrávají borůvky a brusinky. Také tu roste suchopýr, vlochyně nebo borovice blatka.
Tam, kde z České republiky vybíhá do Německa Šluknovský výběžek, najdeme magické Lužické hory. V roce 1976 zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast. Předmětem její ochrany je rozmanitá krajina pískovcových skalních měst a znělcových, trachytových a čedičových kuželů.
Se vznikem Československa se Praze vrátil status hlavního města. A začalo její plánované rozšiřování. Po oficiálním připojení přilehlých obcí a měst vznikla v roce 1922 Velká Praha.
Třeboňsko je jedním z mála velkoplošných chráněných území, které se nachází v rovinaté krajině, jedinečné je ale i v mnoha dalších směrech. Třeboňsko bylo zapsáno na seznam UNESCO jako biosférická rezervace už v roce 1977, což svědčí o velkém významu tohoto unikátního území.
Stavba metra D z Pankráce na Nové Dvory započala v roce 2022. Náklady by měly být okolo 52 miliard korun. Na některých místech bylo nutné před zahájením stavby ještě provést geologický průzkum, jak uvidíme v následující reportáži.
13 593
866
4 821
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.