01:15
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Stavba metra D z Pankráce na Nové Dvory započala v roce 2022. Náklady by měly být okolo 52 miliard korun. Na některých místech bylo nutné před zahájením stavby ještě provést geologický průzkum, jak uvidíme v následující reportáži.
Na podvýživu, zápal plic, malárii nebo i obyčejný průjem zemřelo podle brazilských novinářů od roku 2019 na 600 dětí z domorodého brazilského kmene Janomamů. Hlavní příčinou je podle nové brazilské vlády nelegální těžba zlata a rtuť v řekách, která se k těžbě používá. Počet ilegálních těžařů strmě narostl během vlády předchozího prezidenta Jaira Bolsonara, který sliboval povolit těžbu na dříve chráněných územích a ignoroval výzvy nejvyššího soudu k ochraně tamních obyvatel.
Výstavbou Berlínské zdi, která měřila 156 km a stála přes 28 let, bylo město doslova rozetnuto. Kromě samotného města byli častokrát rozděleni i blízcí lidé. Mnozí se pokoušeli zeď překonat a dostat se tak do Západního Berlína, z toho důvodu byla zeď neustále zdokonalována. Dnes jako připomínka na několika místech Berlínská zeď stále stojí, jinde je alespoň naznačen její průběh.
Stromy v metropolích mají pozitivní vliv na své okolí, vegetace mimo jiné snižuje teplotu vzduchu v letním období či zlepšuje kvalitu ovzduší. Stromy mají velký význam v boji s klimatickými změnami. V mnoha městech však díky tlaku developerů na novou výstavbu zeleň z center měst mizí. Výsadba nových stromů v urbanizovaných oblastech často naráží na omezený prostor pro kořenový systém i nedostatek vláhy. Kde by se Praha měla učit, jak být přívětivějším místem pro lidi a zároveň účinně snižovat teplotu ve svém centru?
Podíváme se na ostrov Bilu Kyun, který obývají výhradně Monové, nejranější obyvatelé Myanmaru, kteří jsou rovněž považováni za zakladatele zdejší civilizace a také jako první v zemi začali vyznávat théravádský buddhismus. Najdete tu tedy samozřejmě i zlaté stúpy, typické pro buddhisty. Na ostrově se těží břidlice, ze které se vyrábí školní tabulky, a rostou zde kaučukovníky, z jejichž mléka se vyrábí guma.
Židovská čtvrť v Třebíči společně s bazilikou sv. Prokopa je jednou z památek UNESCO na našem území. Byla do něj zařazena jako 12. v pořadí. Prohlédneme si nejvýznamnější památky této části Třebíče, například Zadní synagogu s původní výzdobou nebo židovský hřbitov, který patří k největším v Česku.
Vydáme se chráněnou krajinnou oblastí Broumovsko po trase od polských hranic směrem ke kapli Hvězda. Tato trasa se může pochlubit původním benediktinským značením vyrytým do skal. Turisté tuto oblast totiž objevili již v 19. století. Čeká vás tu mnoho netradičních zákoutí a výhledů.
V roce 1928 vybrali tři úředníci travnaté pláně západně od Prahy jako ideální místo pro vybudování letiště. Stavba trvala čtyři roky a byla dokončena v roce 1937. Původní přistávací dráhy byly sice travnaté, přesto bylo letiště považováno za jedno z nejmodernějších v tehdejší Evropě. Letiště i samotná letecká doprava se za dlouhých 80 let proměnily k nepoznání.
Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
13 462
755
4 585
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.