07:37
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Ve videu z pořadu Wifina se s dětským průvodcem podíváme do památníku Terezín, židovského ghetta, v němž začala svoji pouť většina českých obětí holokaustu. Zjistíme, v jakých podmínkách zde vězni za války žili, ale i to, jak vypadalo jejich rozmanité kulturní vyžití. Krátce je pojednáno také o tom, na základě čeho se do ghetta člověk tehdy dostal.
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Sokolovsko je bohaté na nerostné suroviny, těží se zde mimo jiné i kaolin a jíl, které jsou zapotřebí k výrobě porcelánu. Porcelánka v Loučkách sice není nejstarší nebo největší v regionu, ale patří k těm nejzajímavějším. Její výrobky znají nejen na Pražském hradě nebo v Senátu, ale i v Bílém domě. Podívejte se na její historii, produkty i alchymii výroby růžového porcelánu.
Zámek Hradec nad Moravicí patří k nejvýznamnějším památkám Moravskoslezského kraje. Najdeme v něm největší zámeckou sbírku orientálního umění v Česku nebo například cemballo W. A. Mozarta. Nyní máme možnost si zámek prohlédnout po rozsáhlé rekonstrukci, ukončené v roce 2014.
Kněhyně patří mezi nejvyšší vrcholy Moravskoslezských Beskyd. Můžeme tu pozorovat tetřeva hlušce, jeřábka lesního a vzácně i rysa ostrovida. O něm nám poví jejich velký fanoušek, zoolog Ludvík Kunc. V oblasti také najdeme Kněhyňskou jeskyni, která je se svou hloubkou 57 metrů nejhlubší pseudokrasovou propastí v Česku.
Hora Poledník se tyčí do výšky 1315 metrů nad mořem nedaleko obce Prášily. Její dominantou je nepřehlédnutelná věž, která měří 37 metrů a z níž se nabízí krásné výhledy do okolí. My si připomene časy železné opony nebo řádění orkánu Kyrill v roce 2007 a bude nás zajímat, jak si příroda poradila s jeho následky.
Biopaliva představují stále naléhavější téma, které se dotýká každého z nás. Biopaliva zdražují pohonné hmoty, ale současně jsme méně závislí na dodávkách ropy. Jsou skutečně ekologická tak, jak si předsevzala Evropská unie?
Vážnost globální klimatické situace přiměla mezinárodní společenství k uzavření Pařížské dohody o ochraně klimatu. Ať už se bude dařit závazky smlouvy v jednotlivých zemích světa naplňovat, nebo ne, hospodářství největších producentů skleníkových plynů (Číny, USA a EU) se situaci začínají přizpůsobovat. Každý to ovšem dělá po svém.
Proč je neviditelné radioaktivní záření nebezpečné? Jak ho vidět a jak se měří? Jaký je systém radiační ochrany v Česku. Co je pro nás více nebezpečné: následky Černobylu, nebo vzduch v mnoha českých domech?
Podle odborníků to byl největší neúmyslný únik radioaktivity do oceánu v historii lidstva. Jaderná havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 zamořila nejen vodu, ale i půdu a vzduch. Tak se tato katastrofa, vyvolaná silným zemětřesením a tsunami, stala i mezinárodním problémem.
Mezi klíčová adaptační opatření v ČR patří transformace energetiky směrem k obnovitelným zdrojům a podpora obyvatel regionů, kde je těžební průmysl dominantním odvětvím. Přestože se investice do budoucnosti vyplatí, nezbytnost těchto opatření je často zpochybňována nejdůležitějšími aktéry této změny, politiky a následně i širokou českou veřejností.
Uslyšíme 5 zdánlivě banálních otázek, které je potřeba si klást, pokud to se záchranou života na Zemi myslíme vážně. Na laickou otázku v titulu odpovídají odborníci velice jednoduchým způsobem: Vzdělávejme se a každý den si klaďme otázky, proč to či ono vlastně děláme.
Bez elektřiny si život neumíme představit. Podívejme se na výrobu v uhelné elektrárně Poříčí. Do jaké míry je provozována, stejně jako ostatní uhelné elektrárny u nás, v souladu s pravidly ochrany životního prostředí? Největší událostí v novodobé historii české uhelné elektroenergetiky se stalo „vyčištění“ elektráren, tedy uvedení všech uhelných energetických zdrojů do takového technického stavu, který by vyloučil další devastaci životního prostředí.
Šafrány patří mezi jarní cibuloviny. Z jedné cibulky vyrůstá v únoru a březnu několik květů. Po odkvetení se cibulka zatáhne. Rozmnožuje se cibulkou a semínkem. Šafrán nebo krokus pochází z Alp a v české přírodě roste jen na velmi málo lokalitách, kde si ho váží jako rodinného stříbra. Ne nadarmo se říká, že je něčeho jako šafránu…
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.