24:25
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Biopaliva představují stále naléhavější téma, které se dotýká každého z nás. Biopaliva zdražují pohonné hmoty, ale současně jsme méně závislí na dodávkách ropy. Jsou skutečně ekologická tak, jak si předsevzala Evropská unie?
Moravsko-slezské Beskydy jsou nejvyšším pohořím moravské části Karpat. Patří k nejzachovalejším horám u nás. Stále zde rostou původní horské pralesy, ve kterých nalezneme spoustu druhů vzácných rostlin a zvířat včetně velkých šelem.
Reportáž z exkurze na třídicí linku odpadů v rámci pořadu Fokus Václava Moravce na téma Recyklace světa. Dozvíte se, jak probíhá třídění odpadu nebo recyklace papíru, jak funguje třídicí linka, komunální odpad a odpadové hospodářství a jaký vliv má odpadové hospodářství na životní prostředí.
Reportáž ČT ze sibiřského Norilsku, kde v červnu 2020 došlo k úniku ropy. Ekologická katastrofa zasáhla region Krasnojarsky kraj v Rusku.
Hornosvratecká vrchovina je nejvýchodnější částí rozlehlé Českomoravské vrchoviny. Řeka Svratka je zde hluboce zaříznuta do členitého terénu a na okolních prudkých kopcích roste mnoho dnes již vzácných rostlin. Jedinečný je asi 15kilometrový úsek Svratky od Vírské přehrady do obce Nedvědice, nad kterou se tyčí majestátní hrad Pernštejn. Podívejte se sami na to, proč tomu tak je.
Bez elektřiny si život neumíme představit. Podívejme se na výrobu v uhelné elektrárně Poříčí. Do jaké míry je provozována, stejně jako ostatní uhelné elektrárny u nás, v souladu s pravidly ochrany životního prostředí? Největší událostí v novodobé historii české uhelné elektroenergetiky se stalo „vyčištění“ elektráren, tedy uvedení všech uhelných energetických zdrojů do takového technického stavu, který by vyloučil další devastaci životního prostředí.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Klima se otepluje, posledních deset let je i deset nejteplejších let v historii měření. Hlavní příčinou je produkce skleníkových plynů. Abychom předešli prohlubování klimatické krize, dle environmentalisty Jana Hollana je např. důležité promýšlet, jaký typ dopravy v konkrétních případech vybereme. Jako příklad nezodpovědného chování s neúměrně vysokou uhlíkovou stopou uvádí letecké víkendy v zahraničí.
Proč je neviditelné radioaktivní záření nebezpečné? Jak ho vidět a jak se měří? Jaký je systém radiační ochrany v Česku. Co je pro nás více nebezpečné: následky Černobylu, nebo vzduch v mnoha českých domech?
Jakost povrchových vod se v posledních 25 letech výrazně zlepšila díky transformaci průmyslu nebo modernizaci čistíren odpadních vod. Ne vždy se musí odpadní voda svádět do jediné centrální čistírny. Řešením i pro váš dům tak může být právě kořenová čistírna. Ty fungují na stejných principech jako přirozené mokřady, kde probíhají samočisticí procesy.
Doba spalování fosilních paliv se nutně blíží svému konci. Vědci na celém světě zkoumají nejrůznější energetické zdroje, které jsou obnovitelné a přátelské k životnímu prostředí. K takovým zdrojům patří i vítr. Jak si vyrobit vlastní větrník? A jak spočítat, kolik energie vyrobí?
Česká republika má vysoký potenciál využít větru k výrobě čisté energie. Průměrná větrná elektrárna dokáže vyrobit elektrickou energii pro stovky domácností. Při nastavení rozumných podmínek z ní mohou profitovat uživatelé, obce i životní prostředí. Jak na to?
Biotopové stromy jsou důležitou složkou lesního ekosystému. Jsou totiž přirozeným stanovištěm pro organismy, které se v běžném hospodářském lese nevyskytují. Tyto staré stromy mají svou nenahraditelnou funkci, o kterou lesní ekosystém připravujeme tím, že je kácíme a nenecháme přirozeně odumřít. Kvůli snížené biodiverzitě jsou pak lesy bez starých stromů zranitelnější a náchylnější vůči kalamitám.
13 609
866
4 825
1 157
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.