07:37
Legenda o praotci Čechovi, který přivedl svůj lid na horu Říp. V jejím okolí pak jeho následovníci nalezli nový domov a pojmenovali ho po svém vůdci – Čechy.
Ve videu z pořadu Wifina se s dětským průvodcem podíváme do památníku Terezín, židovského ghetta, v němž začala svoji pouť většina českých obětí holokaustu. Zjistíme, v jakých podmínkách zde vězni za války žili, ale i to, jak vypadalo jejich rozmanité kulturní vyžití. Krátce je pojednáno také o tom, na základě čeho se do ghetta člověk tehdy dostal.
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Jakost povrchových vod se v posledních 25 letech výrazně zlepšila díky transformaci průmyslu nebo modernizaci čistíren odpadních vod. Ne vždy se musí odpadní voda svádět do jediné centrální čistírny. Řešením i pro váš dům tak může být právě kořenová čistírna. Ty fungují na stejných principech jako přirozené mokřady, kde probíhají samočisticí procesy.
Jak postupuje pokles území poddolovaných těžbou černého uhlí na Karvinsku a krajinu odkalovacích nádrží a výsypek opouští těžební průmysl, vznikají přirozenou cestou nové biotopy. V těchto lokalitách se díky přirozené sukcesi a částečně i cílené rekultivaci objevují vodní, mokřadní nebo stepní biotopy, jenž mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů, včetně těch, co v „normální“ krajině rapidně ubývají.
Vlna extrémních veder v oblasti Mrtvého moře je dalším projevem extrémního počasí. Izrael musí kromě rekordních teplot řešit i požáry a písečné či prašné bouře. Rozmary počasí si žádají i lidská obydlí, vzácné památky i lidské životy.
V moři kolem Antarktidy bylo v únoru 2023 nejméně ledu od konce 70. let 20. století, kdy jeho množství klimatologové začali měřit pomocí satelitních snímků. Ledovce už v tu dobu pokrývaly plochu menší než 2 miliony kilometrů čtverečních, a to ještě na jižní polokouli neskončilo léto. Vědci poprvé, prostřednictvím speciálního přístroje, zkoumali, proč a jak tamní největší ledovec taje. Na reportáž navazuje rozhovor s Danielem Nývltem z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Pasáž vysvětluje, jakým způsobem lze omezit kácení tropických deštných lesů a zajistit trvale udržitelný rozvoj Amazonie.
Mladé lesní porosty se stávají prostřeným stolem pro přemnoženou spárkatou zvěř. Okusem náletových i sázených stromků maří snahy na přirozenou i konvenční obnovu lesa a činí ji vysoce nákladnou. Poněkud drahým řešením jsou oplocenky. Ne všechny lokality je ale možné oplotit.
Tříděním odpadu se firma OZO Ostrava zabývá již řadu let. Jedná se o třídicí linku, kde jsou vybírány různé typy plastů pro recyklaci. Ani zbytkový odpad nepřijde na skládku, a tak je plastový odpad efektivně využit do posledního kousku, a to při výrobě cementu.
Otakar Leiský (* 1925) je český zoolog, spoluzakladatel nejstarší ekologické organizace v Československu, která je dnes známá pod názvem TIS. Stačil zabránit stovkám ekologických přehmatů, podílet se na prvních zákonech o ochraně přírody a založit Hucul Club na záchranu huculských koní. Úspěch ekologické iniciativy nestojí pouze na odhodlání, nadšení, trpělivosti a zarputilosti, ale i na výchově mládeže.
Nedaleko lázní Teplice nad Bečvou se otevírá jícen Hranické propasti dlouhý 104 a široký 34 metrů. V něm můžete vidět jezírko. K jeho dnu se však zatím nikdo nedostal, ani po desítkách let bádání se tak nepodařilo zjistit, jak přesně je propast hluboká. Naposledy se odborníci dostali do 520 metrů, což stačilo k tomu, aby propast byla zapsána jako nejhlubší zatopená propast na planetě.
Stručný přehled hlavních výsledků a zajímavých výstupů ze sčítání lidu v roce 2011, projektu desetiletí. Díky čemu stoupá počet obyvatel? Jak naše populace stárne? Reportáž přináší informace o změnách v počtu obyvatel, věkové struktuře a vyznání.
Krkonošská rašeliniště nám představí video ze seriálu Minuty z Krkonoš (2014). Například se dozvíme, co to je močál, třasovisko, bažina, slať, vrchoviště i pro ekology mokřad.
Kdy přesně začíná v našich podmínkách období jara a léta a proč je to dnes jindy, než jak tomu bylo v minulém století? To nám prozradí vedoucí Štefánikovy hvězdárny v Praze Tomáš Prosecký. Také se dozvíme, co je to astronomické, vegetační, meteorologické a klimatologické léto a jaký je mezi nimi rozdíl.
13 747
772
4 701
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.