04:43
Pořad popisuje stavbu hradu Karlštejn a jeho architekturu. Zvláštní prostor je věnován kapli svatého Kříže, její výzdobě a funkci.
Historické jádro Kutné Hory s pozdně gotickým chrámem svaté Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci představuje jedinečně dochovanou středověkou urbanistickou strukturu s řadou cenných gotických, renesančních a barokních domů. Její uliční síť představuje skutečný labyrint. K dalším významným památkám Kutné Hory, po kterých provází Miroslav Táborský, patří Vlašský dvůr, pozdně gotický měšťanský Kamenný dům, středověký kostel sv. Jakuba, monumentální Jezuitská kolej nebo klášter Voršilek.
Pořad přibližuje geologické zajímavosti, geomorfologii, přírodu a hrady Křivoklátska.
Bohatost ekosystému může pozitivně ovlivnit i člověk svou ochranářskou a hospodářskou činností. Neuváženými zásahy do krajiny však může biodiverzitu naopak snížit. To vše uvidíme na opukové plošině Džbán, která se táhle od Kladna až k Žatci.
Pasáž o ekologické katastrofě, která v roce 2018 postihla velkou část lesů Jeseníků a Beskyd. Území bude potřeba obnovit výsadbou nových stromů. Co říkají ekologové, část odborníků i tzv. zalesňovací vyhláška o tom, kde a jaké stromy by se měly sázet?
Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
Po konci 2. světové války převzala vládu na řadě míst Českého lesa příroda, protože po odsunu původních německých obyvatel řada vesnic a osad osiřela a následně zanikla. My se podíváme do míst, kde ještě před válkou bývalo rušno a dnes tehdejší čilý ruch připomínají jen zbytky staveb. Jednu opuštěnou vísku navštívíme i na druhé straně hranice v Bavorsku.
Vodu z úpravny Želivka u Zruče nad Sázavou pije více než 1,5 milionů lidí. Kde tuto úpravnu vody najdeme? K jakému účelu konkrétně bude sloužit nové zařízení na zlepšení kvality pitné vody v jedné z největších úpraven vody v Evropě?
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně vyrostla na stejnojmenné hoře nedaleko Loučné nad Desnou. Je technickým unikátem zařazeným dokonce mezi sedm největších divů České republiky. Její stavba byla zahájena v roce 1978 a do provozu byla uvedena až o 18 let později. Srdcem elektrárny jsou dvě Francisovy reverzní turbíny, největší v Evropě. Pojďte s námi zjistit, jak funguje.
Zlín je od roku 1894, kdy zde byla založena celosvětově úspěšná firma Baťa, spjat s obuvnickým průmyslem. O historii firmy Baťa, netradičních metodách jejího vedení i neslavném poválečném konci Baťů v Československu, ale i o tom, jaké stopy zanechali bratři Baťové ve Zlíně, se dozvíme ve videu.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Pořad o tom, co je to les, k čemu vlastně slouží a jaký je příběh jeho vzniku. V pasáži se les přirovnává k solární elektrárně. Ta se skládá z různých druhů rostlin tvořících komplexně fungující celek – lesní ekosystém.
Tématem reportáže je národní park Dzanga Sangha v deštném pralese Středoafrické republiky, kde mohou turisté vidět původní pralesní zvířenu v jejím přirozeném prostředí.
Jednou z technologií, která do budoucna může pomoci řešit problém s vyčerpáním půdy, je hydroponie. Hydroponie je pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku. Takto lze celoročně pěstovat třeba hlávkový salát, rajčata nebo jiné druhy zeleniny. Zkušenosti ze zahraničí jsou velmi slibné. Budoucnost hydroponie vidí pěstitelé v lokalitách s nedostatkem vody nebo v městských aglomeracích.
14 100
861
4 792
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.