08:13
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?
V reportáži se podíváme do východní části Peru, kde se nachází jedna z nejzachovalejších oblastí amazonského tropického deštného pralesa. Máte rádi opičky? Prozkoumáme život vysoko v korunách stromů i v bylinném patře pralesa. Vydáme se také na noční dobrodružnou výpravu do džungle.
Tématem reportáže je národní park Dzanga Sangha v deštném pralese Středoafrické republiky, kde mohou turisté vidět původní pralesní zvířenu v jejím přirozeném prostředí.
Jak a z čeho se vyrábí přírodní bylinná kosmetika? Jak vypadá proces alkoholového louhování drcených bylin? Co všechno se z bylinek vyrábí a k čemu a jakým způsobem využívá výluhy z bylin kosmetický průmysl?
Epizoda ukazuje některé druhy vstavačů jako ukázku českých orchidejí a jiné vzácné rostliny české květeny – například ve vyšších polohách rostoucí dřípatku horskou. Ze živočichů je představeno prase divoké, čmeláci a hlemýždi.
Ukázka rostlin, se kterými se setkáváme na začátku letních prázdnin na loukách – chrpy, heřmánky, vzácně rostoucí upolín a kruštíky patřící mezi orchideje. Ze živočichů jsou představeni syslové obecní, dále housenky babočky kopřivové, motýla hojně se vyskytujícího v naší přírodě, a také krutihlav patřící mezi šplhavé ptáky.
Sysel obecný, dříve hojný hlodavec, patří v současné době mezi nejohroženější savce Evropy. Jeho přirozeným prostředím jsou stepi. Kultivací krajiny jeho bydliště mizí. Na záchranu tohoto hlodavce cílí např. projekt "Sysli na vinici", který podporuje české vinaře v hospodaření na vinicích tak, aby se v nich syslím populacím dobře dařilo.
Alexandrie, přezdívaná „nevěsta Středomoří", je druhé největší město v Egyptě. Žije zde přibližně 5 až 6 milionů obyvatel, převážně Egypťanů. V rozvoji města během 19. a 20. století však hráli velkou roli cizinci, především Řekové.
Původ názvů kontinentů sahá až do starověku. Jako první byla pojmenována Asie a Evropa. Podle čeho? Později bylo nutné vymyslet názvy i nově objeveným kontinentům. Kdy a podle čeho byly vybírány, se dozvíme v následujícím videu.
Madagaskar je známý zejména svojí jedinečnou endemickou faunou a flórou. Hlavní město Antananarivo bylo založeno na počátku 17. století. Jeho název doslovně znamená „město tisíce“. V aglomeraci města žijí až tři miliony lidí a jejich počet stále roste. Madagaskar je totiž zemí s obrovskou porodností.
Západní Sahara je sporné území v severozápadní Africe. Území si nárokuje Maroko, původně ale byla Západní Sahara teritoriem čtyř nomádských kmenů Sahawari. Jejich postavení v zemi, které se někdy říká „poslední africká kolonie“, není jednoduché.
Každý rok končí ve světových oceánech kolem 8 mil. tun plastového odpadu. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou řeky. Jedná se hlavně o ty, které protékají hustě zalidněnými státy a státy se špatnou odpadovou politikou.
Česká obec Kněžice vyrábí teplo a elektřinu pomocí bioplynové stanice a kotelny na biomasu z místních zdrojů. Zatímco elektřinu dodává distributorovi, teplo putuje přímo obyvatelům obce. Obec se chce dále věnovat výrobě pohonných hmot pro zásobení vlastních dopravních prostředků. Bioplynová stanice využívá energii z celkem 27 komodit.
Dravý pták harpyje pralesní je nejen součástí indiánské mytologie, ale patří i k vrcholným predátorům Amazonie. Jejich přítomnost také označuje dobrý stav ekosystému. Ochraně harpyjí se věnuje venezuelská organizace Esfera, jejíž členové nám v následující reportáži představí, jak s těmito pozoruhodnými dravci pracují.
Mnozí si možná myslí, že i když budeme třídit odpadky, jezdit více na kole a nebudeme používat obaly na jedno použití, naši planetu tím nezachráníme. Jsou přesvědčeni, že to musí zařídit politici nebo jiní vlivní dospělí. Tak tomu ale není! Nikdy nejsme příliš malí na to, abychom mohli něco změnit. Musíme jít ostatním příkladem a jde jím i Sára, která spolu se svou rodinou zažívá „overshoot day“.
13 509
757
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.